Chtěla jsem na bednu a to se povedlo, říká Vodičková po Challenge Laguna Phuket

Jak ses chystala na závod? 

Žádná speciální příprava, spíš jsem týden před závodem trochu psychicky bojovala s motivací vydržet ještě týden trénovat. Můj přítel totiž ukončil sezónu již o dva týdny dříve kvůli bouračce na kole. Takže už netrénoval, veselil se s kamarády a já jsem se ještě musela vydržet soustředit na poslední letošní závod. Do toho všeho jsme byli na dvou svatbách v listopadu, takže jsem střídala jeden týden závod a další týden svatba… 

Jak tedy vypadal tvůj trénink?

Týden před závodem jsem nějak špatně uklouzla v Sydney na letišti a špatně došlápla, a tak jsem týden nemohla běhat. Naštěstí mi pomohl fyzioterapeut na Gold Coastu a do závodu jsem už nastupovala v pořádku. Poslední týden jsem trénovala na Gold Coastu, kde jsem se potkala s bývalým kolegou z Ekol Týmu, Lukášem Maiwaelderem. Bylo to příjemné zpestření, jet na kole a mluvit zase po dlouhé době česky. Ve středu jsem letěla na Phuket, kde jsem se snažila nějak aklimatizovat na tamější vedro a vlhkost. Bohužel za tři dny jsem si na vedro opravdu nezvykla, ale to se dalo čekat.

Startovní listina se honosila řadou zvučných jmen světových triatlonistek v čele s legendární Jodie Swallow. Jaký cíl sis stanovila? 

Málokdo ví, kdo je Simone Braendli, ale já jsem proti ní závodila již na červnové půlce na Filipínách. Simone je neskutečná běžkyně a vůbec jí nevadí vedro a byla pro mě favoritkou. Jodie je výborná závodnice, ale letos se ji moc nedařilo, nevěděla jsem, v jaké se představí formě. Chtěla jsem na bednu a to se povedlo.

Pojďme k závodu..

Až do druhého depa jsem si držela 2.místo, bohužel Simone dojela asi minutu do depa za mnou, a to jsem věděla, že nemám šanci. Svalově jsem se cítila dobře, ale po 2km jsem oznámila fandícímu Bradovi, že musím zpomalit, nebo zkolabuji. Ten den nebyl na obloze ani mráček a bylo fakt neskutečně vedro…

Nakonec z toho byla bronzová placka, což je výborný výsledek. Jak bys popsala atmosféru závodu? Už jsi tam závodila mnohokrát.. 

Závod v Phuketu má dlouholetou tradici, většinou kdo přijede jednou, zamiluje si Phuket, závod, párty, lidi, klima. A pak už se každoročně vrací. Pro mě tímto závodem začínají prázdniny a odpočinek.

Má to úžasnou tradici a až do loňského roku bylo, že vítěz dobíhal do cíle posledních 100 metrů po boku sloního mláděte! To vždy byla super show. Ochranáři zvířat to ale teď zakázali po té, co se na facebooku objevily fotky sloníka v bazénu a na něm opilí turisté (nebyly to triatlonisti, ale stalo se to právě v Laguna Phuket resortu). Teď už žádného slona v resortu nenajdete. Známá Elephant village je zabarikádovaná a místo ní se zde bude stavět další hotel…

Tvoje sezona je tedy pro letošek over. Jak ji hodnotíš?

Na to, že jsem první půlrok nemohla běhat kvůli operaci kolene, tak si myslím, že můžu být spokojená. Těším se na příští rok, protože snad budu moci trénovat bez omezení a to by se pak mělo odrazit i na mých výsledcích.