Čekal jsem daleko větší peklo, říká Honza Šneberger po havajském Ironmanu

16.10.2014 -
Dvě minuty pod desetihodinovou hranicí. To je čas, kterého dosáhl Honza Šneberger svým vyrovnaným výkonem na letošní IM Hawaii. Podle svých slov se stihl i kochat pobřežními scenériemi. O tom, jak prožil vysněný závod, na který se připravoval dva roky, se dozvíte z našeho rozhovoru.

Jaké jsou tvé bezprostřední dojmy po Havaji? Ještě to bolí hodně?

Dojmy jsou až překvapivě pozitivní. Slibované havajské peklo se nekonalo. S krátkým odstupem bych řekl, že jsem si to tady vyloženě užil. Závod jako takový moc nebolel, sledoval jsem dění na trati i krásné pobřežní scenérie zejména na vzdálenějších cyklistických pasážích a zregenerovat se mi podařilo hned druhý nebo třetí den po závodě. Účasti rozhodně nelituji!

Popsal bys, jak se závod vyvíjel z tvého pohledu? Pojďme na start plavecké části..

Na start jsem si vybral levý okraj závodního pole a plavalo se mi výborně až na otočku. Jakmile jsme ale nabrali zpáteční směr, začala tlačenice a pár minut mi z občasného přikopávání braly křeče do chodidla i do lýtka. To byly ale poslední potíže, které by stály za zmínku. Z vody jsem vylezl čerstvý v průměrném, leč dostačujícím čase, natáhl na sebe nové fajnové chladivé „bolérko“ proti slunci a vydal se vstříc nejdelší ironmanské části.

Jak jsi zvládl porci 180 kilometrů na lávových polích v sedle svého speciálu? 

Všude okolo bylo plno závodníků a po zralé úvaze jsem nevyužil tradiční turbo-boost režim, ale hezky se zařadil do štrůdlu a jen zvolna se posouval vpřed se snahou udržovat alespoň minimální sedmimetrový rozestup. Po otočce v Hawi přikvačil Míra Vraštil, ale ani to mě nedonutilo šlápnout na plyn. Nepamatuji si, že bych někdy na dlouhých tratích dorazil tak „odpočatý“ do druhého depa. 180 km uteklo jako voda.


Jak se projevila tvá „odpočatost“ na maratonské trati, kterou zpestřovalo postupující vedro a typická havajská vlhkost? 

Maraton už byl jen taková upocená třešnička na dortu. Opět jsem jednoduše nastavil stabilní tempo a poctivě se chladil ledem na každé občerstvovačce. Už od konce cyklistiky jsem tušil, že stlačím cílový čas těsně pod 10 hodin.

Klimatické podmínky letošního ročníku závod nikterak neulehčily. Jak moc těžké bylo pro tebe s tím popasovat? Přišla na tebe výraznější krize?

Je to trochu zvláštní, ale podmínky mi přišly více než přijatelné. Zkrátka jsem čekal daleko větší peklo. Do závodu jsem nastoupil s velkým respektem. Celou dobu jsem držel slušný fyzický komfort a nedostavila se jediná krize.

V předzávodním rozhovoru o tvých cílech jsi říkal, že máš připravené dvě verze plánu. Když nevyjde ten výkonnostně zaměřený, tak přejdeš do úsporného režimu s cílem dokončit. Jak se to tedy podařilo realizovat?

Ambice jsem měl velmi realistické. Nechtěl jsem se v žádném případě uvařit. Byl jsem připraven přijmout i horší výsledek, ale cílem bylo každopádně prolomení desetihodinové hranice. To se podařilo. Musím se pochválit, výkon to byl vyzrálý a zodpovědný. Pokud bych se ale někdy v budoucnu vrátil do Kony, tak už jedině pro výrazně hodnotnější výsledek, tzv. na krev i s rizikem vynuceného odstoupení.


Na co jsi myslel, když ses ocitl na cílovém koberci?

Myslel jsem na to, jak asi dopadl medailový souboj mezi profíky. Sledovat je na trati i při tréninku v posledním týdnu, to byla paráda. Jsou to neuvěřitelní borci. Se Sebastianem Kienlem jsem před závodem prohodil pár slov a bylo na něm vidět velké odhodlání. Dokonale ustál roli favorita a celý závod byl pouze v jeho režii. Účast Filipa Ospalého v profi kategorii zážitek ještě více umocnila, přestože nakonec na přední příčky nedosáhl.

Jak ti bylo po závodě? Bolelo to hodně? Jak se cítíš teď?

Po závodě jsem se cítil pořádně uvolněně. Nohy byly poničené, ale žádná hysterie. Teď, 4 dny po závodě? Jako rybička…Možná jako trochu přichcíplá rybička...

Jak se ti líbila atmosféra podniku? Jaká byla organizace?

Říkají to všichni a je to pravda - to se prostě musí zažít. Atmosféra se tu dá krájet. Organizace na jedna mínus, IRONMAN marketing na jedničku s hvězdičkou. Pořadatelský tým má propagaci závodu a všeho kolem výborně zvládnutou. Je to velký byznys se vším všudy, ale pohltí Vás to i kdybyste nechtěli.

Potkal ses s ostatními Čechy na startu? Stihli jste si něco říct i během závodu?

Na startu jsme pár minut šlapali vodu společně s Jardou Hýzlem a během závodu jsem registroval především Míru Vraštila. Na kole jsme v krátkosti zhodnotili situaci naší i v poli profesionálů a pogratulovali si vzájemně k neskutečné až brutální formě. Velkodušně jsem ale přeci jen Míru pustil dopředu a daroval mu mírný náskok, který si udržel až do cíle. Neměl jsem zkrátka to srdce kazit mu radost a nechal jsem ho vyhrát náš apartmánový mini souboj..

Budeš ještě zůstávat na Havaji? Co máš dalšího v plánu?

Po závodě několik dní zůstávám v rámci regenerace na Big Islandu. Na závěr Havajského pobytu si ale jako bonus střihnu ROH týden na Kauai. Údajně to tam taky není zas tak úplně k zahození. Aloha!


Hodnocení:
Přečteno 1351x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
29.5.22Triatlonista Grebík vstoupil do olympijské kvalifikace senzačním 7. místem na Světovém poháru! Volár obsadil na ME v super sprintu 15. místo
29.5.22Tituly zůstaly doma. Mistry ČR ve sprint triatlonu se na Brněnské přehradě stali Kočař a Hrušková
16.5.222 dny, 4 vítězství: triatlonista Grebík ovládl český šampionát v supersprintu
11.4.22Zasněžený Aquatlon Příbram ovládli Zikmund a Mičková
7.3.22Český pohár v aquatlonu odstartoval ve Zlíně triumfem Václavíka a Horňové
16.2.22Mistrovství Evropy v terénním triatlonu budou letos hostit Prachatice
8.11.21Královnou českého triatlonu byla v anketě zvolena olympionička Petra Kuříková
1.11.21Grabmullerová má bronz z MS v terénním triatlonu! Kočař byl čtvrtý
24.10.21Je dobojováno. Aquatlonový pohár ovládli Tomáš Zikmund a Petra Dvořáková
21.10.21Děčínský Železný muž – 14.5.2022 a neb Memoriál Toma Jiráně