Na běh už mi moc sil nezbylo, říká David Sajner po šampionátu Ironman 70.3
Jaké jsou
tvé první dojmy po absolvování mistrovství světa 70.3 v kanadském Mont
Tremblant?
Byl to
perfektně zorganizovaný zavod v nádherném prostředí, kde závodem žilo celé město.
Prostředí a atmosféru jsem si pamatoval z IM2012 a byl to hlavní důvod, proč se
sem kvalifikovat.
Jak se ti závodilo? Popsal bys svůj výkon v průběhu jednotlivých disciplín? Byly někde rezervy?
Rezervy jsou a vždycky budou ve vodě. Většinou dokážu smazat ztrátu na kole, ale tady se to nepodařilo. Přestože jsem jel maximum (40+ km/h až do 70.km), tak jsem sólo jízdou velkou třicetičlennou skupinu nesjel a ke konci kola už mi došly trochu síly. Závod byl trochu ovlivněn malými rozestupy mezi Age group za námi a nulovou aktivitou rozhodčích (nepotkal jsem ani jednoho). Na běh už moc sil po těžkém kole nezbylo, i tak to ale byl můj letošní nejpomalejší běh. Na druhou stranu takhle kopcovitou půlku jsem ještě neběžel (oproti IM běžeckou část dost vylepšili).
Světový šampionát je velkým svátkem pro všechny triatlonisty, kterým se na něj podaří kvalifikovat. Určitě tomu u tebe nebylo jinak. Vyladil jsi přípravu tak, abys do Kanady odjel s ideální formou?
Dle pocitu i mezičasů (osobák na plavání i dobrý výkon na kole) byla forma dobrá.
Na běhu už nebylo z čeho brát, možná to bylo i taktickou chybou v depu,
kde jsem zapomněl cukry v igelitce a běžel pouze na vodu a colu.
Popsal bys
své pocity v cílové rovince?
Cílovou
rovinku jsem si užil bez zbytečného sprintu o 50+ místo.
Podařilo se
ti splnit plán, který sis stanovil před závodem? Jak jsi spokojen
s výsledným umístěním?
Očekávání před závodem, kdy jsem si rozplánoval jednotlivé mezičasy, bylo celkově i v jednotlivých disciplínách (plavání a kolo) překonáno a ohledně pořadí jsem předem nevěděl, co můžu čekat, a kde se můžu pohybovat. S umistenim v 1/10 startujících jsem spokojen a je zde i prostor na vylepšení v dalších letech.
Máš za sebou už pěknou řádku závodů u nás i v zahraničí. Byl tento šampionát pro tebe něčím výjimečný? Jaká byla kulisa závodu?
Jak jsem psal v úvodu. Očekávání ohledně atmosféry jsem měl velké a ve všem
byla realita ještě lepší. Kde jinde může hobík potkat za jeden den vítěze IM, vítěze
Světového poháru ITU nebo medailisty z olympiády?
Co zázemí,
organizace, možnosti ubytování?
Bydlení jsem
nepodcenil a už v prosinci jsem si jako motivaci do tréninku zarezervoval
hotel Le Kandahar, který je na trati běhu cca 200 metrů od cíle, 300 metrů od
depa a kousek od jezera, kde se plave. Nakonec zde bydlela většina české výpravy.
Přes ulici bydlel Sebi Kienle, takže dobrá adresa..
Když už
mluvíš o Kienlem, měl jsi možnost potkat se a prohodit pár slov s některou
z hvězd světové triatlonové scény?
Možností byla spousta (na tréninku plavání se vedle mě převlékal Sebi Kienle a Mat Chrobot, o kousek dál se rozcvičoval Javier Gomez, před startem vedle mě meditovala Daniela Ryf, ale ze stydlivosti jsem s nimi nemluvil a nechal je soustředit se na svůj den D. Až po award ceremony jsme se společně vyfotili s Janem Frodenem.
Konkurence
na startu byla neuvěřitelně nabitá a na medaili mělo šanci mnoho borců. Co
říkáš na to, jak to nakonec dopadlo?
Tipoval jsem
Top 5 a trefil jsem jenom dvě jména (Gomez a Frodeno). Sebiho spanilá jízda se
do třetice bohužel nekonala, ale třeba mu to vyjde v Koně. Výkon všech, co šli
pod 4 hodiny je famózní a výsledný čas Gomeze je z jiné planety...
Letošní
závodní sezona se pomalu uzavírá. Budeš ještě někde startovat?
Ano. Hned po závodě jsem odevzdal kolo u kamionu Tribike transport a za necelé dva týdny si ho vyzvednu v depu Ironman Cambridge Maryland USA, což bude poslední závod letošní sezony. Bude to můj 30.Ironman, tak bych si ho chtěl patřičně užít.. V mezidobí mě čeká týden v práci a především plné dobití baterek po dvou náročných závodech v rozmezí 14 dnů.