Soupeře jsem neřešil. Hlavním cílem bylo zajet pod 9 hodin, říká Dan Polanský po IM Klagenfurt

9.07.2014 -
Danovi se podařilo v rakouském Klagenfurtu prolomit devítihodinovou hranici a s časem 8:52 získal havajský slot a druhé místo v kategorii 30-34 let. Přestože ho ještě nedávno trápily zdravotní problémy, dokázal se skvěle připravit a podat téměř bezchybný výkon. O víkendu se postaví na start Oravamana a po loňském stříbru bude i letos patřit mezi favority závodu.

Vloni jsi zkraje sezony zvítězil na sprintu v Poděbradech a na domácím Czechmanovi ses těsně nevešel na medailové podium. Letos jsi tyto závody musel oželet kvůli nemoci. Jak se ti podařilo natrénovat na IM Klagenfurt?

Začátek letošní sezony mi bohužel vůbec nevyšel dle představ, dlouho jsem se potýkal s přechozeným zánětem průdušek, bral antibiotika a měl poměrně dlouhou tréninkovou pauzu. Díky této skutečnosti jsem nemohl trénovat tak, jak jsem si představoval a co bylo horší, v podstatě jsem vůbec nezávodil a musel jsem bohužel vypustit i domácího Czechmana. Věřil jsem ale, že mi to nakonec pomůže a na IM Klagenfurt budu připraven.

Minulý rok sis vybral IM Nice, letos padla volba na IM Klagenfurt. Proč?

Tento závod jsem si vybral záměrně. Po loňské Nice a předloňské Kanadě, tedy závodech které nepatří zrovna k těm nejrychlejším, jsem se loni rozhodl pro tento závod s cílem pokořit hranici devíti hodin.


Jaká byla cesta, ubytování, organizační záležitosti?

Vše probíhalo dle plánu a cítil jsem se v pohodě. Podařilo se nám navíc s tátou dostat do první startovní vlny se startem s profesionály již v 6:45 což bylo příjemné.

Jak se ti plavalo?

Plavání bylo naprosto bez problému a vyšlo mi přesně podle plánu, který znamenal pošetřit co nejvíce sil na kolo a absolvovat ho zadrženě. Cítil jsem se hodně dobře a tak jsem trošku doufal, že výsledný čas bude pod 50 minut což se nepodařilo, ale i tak jsem, s tím co mám naplaváno, velmi spokojený.

Pak přišla tvoje silná disciplína, kterou je cyklistika. Jak se jelo?

Na kolo jsem tedy vyjížděl poměrně čerstvý a podle toho se mi také jelo. Až na pár drobných kriziček se mi jelo velmi dobře a cíl zajed pod 4:50 jsem si splnil. Zbýval tedy již “jen” maraton pod 3:10 a celkový čas pod 9h byl v kapse. To už ale nebylo tak jednoduché.

Jak ses vypořádal s maratonskou porcí běžecké části?

Dlouho jsem se nemohl rozběhnout (spíše tedy pocitově než časově, tempo bylo dobré), ale nakonec se mi to asi po 13ti km podařilo. Celkově byl ale běh hodně na morál a dost bolel.


Další z Čechů na startu Lukáš Polan rozvířil diskuze o neregulérním pojetí cyklistiky některých borců, i z řad profesionálů. Rozhodčí prý byli hodně benevolentní. Jak jsi to viděl ty?

Já musím říct, že mám svědomí čisté. Díky svému plaveckému výkonu jsem jel až do cca 120.km v podstatě sám. Je ale fakt, že tomu, co následovalo potom, jsem se nestačil divit. V této fázi závodu mě dojel snad 50ti členný balík, kde to kluci moc neřešili. Naštěstí ale následovala série kopců kde se tento “peloton” podařilo roztrhat, a pak už se jelo opět podle regulí. Mám ale trochu obavu, kam se IM tímto směrem ubírá. Rozhodčí by podle mě takovýto vývoj vůbec neměli dopustit, protože pak sice “létají karty vzduchem”, ale to už je dost pozdě a průběh závodu to určitě zbytečně ovlivňuje.

Závodil jsi spíš s cílem celkového umístění, nebo pokoření časové hranice devíti hodin?

Popravdě jsem po letošních peripetiích pořádně nevěděl co od sebe čekat a tak jsem si řekl, že se nebudu na nikoho ohlížet a pojedu si svůj závod sám podle sebe, soupeře jsem tedy vůbec neřešil. Hlavním cílem stále zůstával celkový čas pod 9h.

V cíli z toho byl osobák pod devět hodin, nejrychlejší český výkon dne a vstupenka na letošní Konu. Takže spokojenost?

V cíli jsem byl určitě hodně spokojený. Za normálních okolností bych asi tento výkon bral jako standard, ale jak již jsem psal výše, letos to bylo všechno trochu jinak a to více si tohoto výsledku a především času vážím.


Co bys řekl o závodní kulise tohoto závodu, který se pyšní jednou z nejrychlejší tratí na světě?

Závod byl opravdu zážitkem. Třeba závěr plavání v kanále, který byl z obou stran obklopen fandícími diváky byl opravdu hodně netradiční. Nejzásadnější kopce na kole byly také obsypány lidmi a běh také probíhal ve skvělé atmosféře, takže po této stránce určitě není tomuto závodu co vytknout. Prostředí ve kterém tento závod probíhá je také opravdu jedinečné. Škoda jen, že si ho člověk při závodě moc neužije..

Co tě po absolvovaném ironmanovi nejvíc bolí?

Klasická je u mě bolest nohou, nejvíce samozřejmě stehen. Po každém IM nebo i sólo marathonu nemůžu zhruba 2-3 dny pořádně chodit, ale to zná asi každý, kdo někdy něco takového absolvoval. Jinak jsem ok.

Už za tři dny vypukne dlouho očekávaný závod, kterým je roháčovský Oravaman. Vloni jsi bral stříbro, letos organizátoři prodloužili distance a startovka je hodně nabitá. Jdeš na start s cílem medaile?

Na závod se těším moc, zároveň z něho mám ale určitě respekt. Samozřejmě také věřím, že když mi závod sedne, tak se můžu rvát o přední umístění tak jako vloni..


Hodnocení:
Přečteno 755x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
27.10.24Lange překvapivě opět vítězem havajského Ironmana
22.10.24Favorité mistrovství světa Ironman 2024
22.9.24Laura Philipp slaví titul mistryně světa v IRONMANu, české triatlonistky také zářily
22.8.24Oproti Paříži v Tokyu všechno klapalo, jak mělo, říká Petra Kuříková
18.8.24Blu je zpět a ve Frankfurtu pálil ostrými
10.8.24Vítěz IM TEXAS suspendován za doping!
15.7.24Ve Španělsku byla psána historie
7.7.24V Rothu padala světová maxima
17.6.24Generálku na MS v Nice ukořistila Charles, Besperát fantasticky druhá
9.6.24T100 - Napínavý souboj generací a dominance Knibb