CZECHMAN očima tria nejrychlejších mužů

Petr Vabroušek (zlato)

Posledních sedm kilometrů jsem to už měl pod kontrolou

Závodilo se mi skvěle. Bylo to napínavé až do úplného konce a takové závody
mám nejraději. Ve vodě jsem se nechal zhruba v polovině odpojit ze skupiny,
která nakonec doplavala asi minutu přede mnou. Když jsem je zhruba v
polovině cyklistiky dojel asi na 15 vteřin, tak jsem ve sjezdu přejel
odbočku a zase jsem ztrácel přes minutu. Znovu jsem je dojel až na konci
druhého okruhu a do konce cyklistiky jsem ze skupiny ještě trochu odjel. Na
Laďu Dvořáka jsem ale pořád ztrácel přes dvě minuty a nezbylo doufat, že to
vyjde na běhu. Prvních 7km jsme drželi podobné tempo, druhých 7km jsem ho
postupně začal stahovat a v posledních 7km jsem to už měl pod kontrolou.
Moc jsem si celý závod užil!

Ladislav Dvořák (stříbro)

Zklamaný jsem se dočkal cíle

Až na posledních 10 kilometrů běhu jsem si závod užíval. V plavání jsem se udržel na dohled Tomáše Martínka a od úvodu cyklistiky jsme spolu mohli spolupracovat. Na kole jsem se cítil dobře a po rozjížděcím úvodu zvýšil tempo. Do druhého depa jsem si přivezl výborný náskok. Běh mi šel ze začátku dobře, ale s ubíhajícími kilometry mne začaly trápit dýchací problémy a asi od 10km jsem se už nemohl pořádně nadechnout. Musel jsem výrazně zvolnit a cca na 16km jsem ztratil vedení, když mne předběhl Peťa Vabroušek. Trochu jsem se bál, aby se dýchání ještě nezhoršilo a já mohl závod vůbec dokončit. Naštěstí, i když zklamaný ze 2.místa, jsem se cíle dočkal...

Luboš Truhlář (bronz)

Moc díky Jardovi Bryndovi a Honzovi Wainerovi!

Na Czechmana jsem se těšil hodně. Přece jen to měla být moje první půlka a rovnou takovýto velký závod. Trochu jsem se bál počasí, ale to nakonec vyšlo na výbornou. Teplé počasí mi vyhovuje.
Překvapilo mě, že nebyla žádná velká mela po startu. Po 100 m člověk už plaval skoro sám v krásně průzračné čisté vodě. Ke konci plavání mi lehce začali tuhnout ruce, ale vyšlo to tak akorát před výlezem. Při výjezdu z depa jsem přehlédl čáru a nasednul hned na silnici. Byla z toho samozřejmě zastávka na 15 vteřin. Celkově jsem byl na kole v prvním kole dost nesvůj. Nějak mi to nesedlo po tom plavání. Jednou jsem se projel i mimo silnici do trávy.. Ještě, že jsem nezahučel do škarpy.
Běh jsem rozběhnul vcelku svižně a za 7.km jsem se propracoval z 12. až na 3. místo. Tam jsem dostal STOPku v podobě křečí a pár minut si odpočinul. Rozběhnul jsem se až díky AntiCrampu od Jardy Bryndy. Sůl však stále chyběla a křeče by přišly určitě znovu nebýt solných tablet, které jsem tentokrát dostal od Honzy Wainera. Klukům bych chtěl tímto moc poděkovat! Díky této zastávce jsem se propadnul opět do druhé desítky a mé vyhlídky na pódium nebyly v tu chvíli slavné. Po rozběhnutí jsem se zachytil člena jedné štafety, který mě předbíhal a nechal se odvézt až na 19. km, těsně za záda Rudy Cogana, který v tu chvíli běžel na 3. místě. Svého vodiče jsem u otočky na kuželu opustil a stejně tak jsem nechal za sebou i Rudu a doběhl si pro bronzovou medaili.