Začíná hrozit šestnáctá havajská účast v řadě, říká Vabroušek po IM Brasil

30.05.2014 -
Ve své oblíbené ironmanské destinaci brazilského pobřeží vybojoval Petr minulý víkend výborné páté místo a získal další body do Kona rankingu. O tom, že závod rozhodně nepostrádal na dramatičnosti si přečtěte v našem rozhovoru.

Závod v Brazílii patří mezi tvé nejoblíbenější Ironmany. Čím to je?

Je to kombinace místa a pohody. Bydlívám tam vždy přímo u dlouhé písečné pláže, vhodné pro běhání naboso. Ráno před snídaní chodím plavat do moře s následným krátkým výběhem po písku. Po projetí cyklistiky, nechám kolo u recepce a můžu si zase dát pár minut naboso po písku s následným osvěžením v moři. Prostě totální pohoda. Pobyty mi tady vždy zajišťuje agentura EST (www.endurancesportstravel.com), takže veškerá logistika od transferu z letiště, přes ubytování s polopenzí a všechny transfery na místě je na nich. Líbí se mi i zdejší trať – plavání v krásně čistém moři v neoprenu, cyklistika s 1000m převýšení je částečně zvlněná a zčásti po rovině, převážně rovinatý běh má dva zhruba dvoukilometrové úseky s převýšením 360m (!), kde uplatním nově nabité zkušenosti z horských ultra…

 

Jak se letělo? Proběhlo něco podobného jako na palubě letadla při cestě na IM Nový Zéland, kdy jsi musel skoro křísit omdlévající spolucestující?

Cesta dlouhá, ale celkem bez komplikací. Pokud nepočítám, že kolo se o den opozdilo a po příletu do Florianopolisu mi někdo ukradl na letišti telefon. O den později ho policie podle videozáznamu našla v odpadkovém koši (pachatel ho tam odhodil poté, co zjistil, že je zakódovaný…). Letěl jsem po ose Praha – Frankfurt – Sao Paulo – Florianopolis. Cesta zabere i s přestupy asi 20 hodin. Alespoň je čas vyřídit resty na PC.

 

Na startovní čáře bylo vše, jak má být?

Cítil jsem se velmi dobře a po všech stranách připraven. Naposledy jsem ladil na Challenge Taiwan v půlce dubna, takže už jsem se nemohl dočkat závodu!


 

Pojďme k závodu. Co tvé vystoupení v plavecké části v azurově modré vodě? Jak vypadala cyklistická partie závodu?

Věděl jsem podle startovky, že prakticky všichni profíci na startu jsou výrazně lepší plavci, než já a hlídání háků tady nebývá 100% ani u profi mužů. Takže jsem plavání dával, co to šlo a hned od počátku cyklistiky ostře vyrazil stíhat soupeře. Sedlo mi to skvěle a postupně jsem se propracoval z asi 70. pozice po plavání na 4. ve druhém depu. Dokonce jsem postupně utrhl všech asi 15 profíků, které jsem postupně předjel. Do konce se mne udržel jen Harry Wilthire a Keegan Williams, Bohužel se to za námi sjelo a necelou minutu po mě dorazila do depa asi desetičlenná skupina.

 

Maraton jsi dal pod tři hodiny…Takže to celkem letělo, ne? 

Zdržel jsem se v toi-toice a na běh jsem tak vybíhal jako 14.! Harry předvedl ITU depo a vybíhal téměř 3 minuty přede mnou jako 4., Keegen zaplatil za tempo na kole a brzy odstoupil. Zato ta desítka vyběhla komplet tempem pod 4min/km a tak jsem věděl, že tentokrát na maratonu sám nebudu. Během prvního půlmaratonu jsme zůstali čtyři a asi 2,5 minuty za Harrym bojovali o 5.-8. příčku. Díky souboji tělo na tělo maraton uběhl velmi rychle. Na 31km jsme byli už jen 2 – já a Baucco. Zahnuli jsme pro Special Need tašku, ale nepodali nám ji, takže jsme si ji museli sami najít a vzít. Chtěl jsem svou lahvičku s Endurosnacky a tak jsem se asi 20 vteřin zdržel. Baucco pokračoval dál a já mu vzal s sebou i tu jeho tašku. Po dvou stech metrech jsem ale zjistil, že nečeká a využil toho k nástupu. Vztekle jsem jeho tašku zahodil a jal se ho stíhat. Doběhl jsem ho až na 37.km a hned jsem nastoupil já jemu. Držel jsem asi 10 vteřinový náskok další 3km, než se trochu zlomil a narostlo to na půl minuty. Harryho jsem v davu před sebou stále nemohl identifikovat a tak už jsem do cíle hlídal páté místo. V cílil mi na čtvrtého chyběla necelá minuta, na Baucca jsem měl taky necelou minutu. Určitě jsem se nenudil…

 

Konečné páté místo je v dané konkurenci a vzhledem k průběhu závodu skvělý výsledek. Jsi spokojen?

Určitě ano. Jak jsem zjistil s příspěvku Tomáše Miky na těchto stránkách (díky Tome!), byla to už má devátá Brazílie a od roku 2001 jsem vždy skončil mezi 3. a 6.místem. Takže ta pátá příčka tam krásně zapadá. Současně mě to hodilo na 32.příčku v Kona Rankingu, takže začíná hrozit i 16.účast na Havaji v řadě, byť jsem si po patnácté účasti říkal, že už bych mohl v říjnu závodit i jinde. Pokud v padesátce zůstanu i na konci léta, pojedu rád dělat Filipovi průvodce při jeho havajské premiéře. Bylo by fajn, kdyby mu vyšla tak, jako ta na Floridě loni na podzim!



Lucka Reed Zelenková byla v cíli pěkně vytočená kvůli neregulérnímu pojetí cyklistiky mnoha soupeřek. Byl jsi svědkem toho, jak to vypadalo na trati?

Lucka krutě doplatila na svou plaveckou formu. Po plavání vedla a jela ve skupince s několika AG cyklisty celkem podle pravidel – mohu potvrdit, že se nechovávala a byla v popředí skupinky – párkrát jsme se míjeli v protisměru a jednou jsem ji předjížděl. Zato za ní se postupně vytvořil regulerní asi 60ti členný balík, který ji kousek před depem přivezl 4 další soupeřky. Aby toho nebylo málo, jako jediná z profesionálek dostala kartu za drafting, což zde obnášelo 10 minut stop v druhém depu. Z čela se tak během chvilky propadla na konec první desítky a nezbývá než smeknout klobouk před tím, že to nevzdala a nakonec ještě vybojovala 8.příčku! V cíli jí moc do smíchu nebylo a trvalo dlouho, než to trochu rozdýchala…

 

Vraťme se ještě na chvíli ke Krušnomanovi, kde jsi (ku překvapení mnohých) nevybojoval medaili. Potrápil tě defekt. Co se konkrétně stalo?

Závod se vyvíjel přesně podle mých představ – zadrženě první běh na dohled čelu. Kolo rozjet na pohodu a postupně během prvního okruhu vyjet na špici a tam čekat na druhý běh, který mi tady extrémně sedí… Bohužel jsem už na vrcholu prvního stoupání dostal defekt a jeho výměna mi zabrala více než 4 minuty (rezerva už byla tak dlouho nepoužitá, že páska se na ní poněkud navrstvila a trvalo dlouho, než jsem ji rozbalil). Propadl jsem se asi na 50.místo a bylo mi jasné, že vepředu nikdo čekat nebude. Zbytek cyklistika pak probíhal v takových vlnách, kdy jsem makal naplno a snažil se dotáhnout dopředu a naopak slabších chvil, kdy jsem se na to chtěl vykašlat – vždy podle toho, jaký mi přišel odstup na první dva při obrátce. I když mi to pak v druhém běhu běželo skvěle, odstup na první tři už byl moc velký a tak jsem se posunul jen na bramborovou pozici. Alespoň jsem ale klukům z Trilife pomohl vybojovat titul v týmech. Luboš podal fantastický profesionální výkon a je vídět, že do budoucna s ním budu muset počítat, kdekoli spolu staneme na startovní čáře.

 

Za týden se chystáš na Czechmana. Jak bereš tento závod? Koho považuješ za soupeře v bojích o medailové pozice?

Czechman je vždy fantastický start do dlouhé triatlonové sezony. Už se moc těším. Mezi favority počítám řadu závodníků - Karol Džalaj, Laďa Dvořák, Honza Wainer, Lukáš Slatinský, Honza Oppolzer, Luboš Truhlář, Ruda Cogan, Lukáš Polan a minimálně dalších 15 lidí může pomýšlet na boj o pódium. Bude to krásný závod a doufám, že podobně intenzivní a zábavný jako byla Brazílie.



 

 

Hodnocení:
Přečteno 797x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
29.5.22Triatlonista Grebík vstoupil do olympijské kvalifikace senzačním 7. místem na Světovém poháru! Volár obsadil na ME v super sprintu 15. místo
29.5.22Tituly zůstaly doma. Mistry ČR ve sprint triatlonu se na Brněnské přehradě stali Kočař a Hrušková
16.5.222 dny, 4 vítězství: triatlonista Grebík ovládl český šampionát v supersprintu
11.4.22Zasněžený Aquatlon Příbram ovládli Zikmund a Mičková
7.3.22Český pohár v aquatlonu odstartoval ve Zlíně triumfem Václavíka a Horňové
16.2.22Mistrovství Evropy v terénním triatlonu budou letos hostit Prachatice
8.11.21Královnou českého triatlonu byla v anketě zvolena olympionička Petra Kuříková
1.11.21Grabmullerová má bronz z MS v terénním triatlonu! Kočař byl čtvrtý
24.10.21Je dobojováno. Aquatlonový pohár ovládli Tomáš Zikmund a Petra Dvořáková
21.10.21Děčínský Železný muž – 14.5.2022 a neb Memoriál Toma Jiráně