Škola je nyní na prvním místě, říká aquatlonový šampion a medik Martin Debnar

24.03.2014 -
V roce 2011 se Martin stal triatlonovým objevem roku. K medaili na Evropském mistrovství juniorů mu chybělo pár vteřin. Z rodné Šumavy se letos přestěhoval do Prahy, začal studovat medicínu a musel trochu přehodnotit své priority. Přesto o víkendu opanoval v dresu Ekol teamu aquatlonové mistrovství republiky.

O víkendu ses ve Zlíně stal mistrem republiky v aquatlonu. Jak se ti závodilo? 

Musím říct, že se mi závodilo bezvadně. Všechno mi vyšlo do puntíku tak, jak jsem si představoval, na běhu možná i trochu líp. Jelikož mám aquatlony rád, celkem mi i sedí a po posledních závodech jsem věděl, že na tom jsem dobře, tak jsem šel do závodu s jasným cílem vyhrát. Jediná „komplikace“ byla přihlášení dvou závodníků na poslední chvíli. Jmenovitě Franty Kubínka a Kuby Kočaře, které jsem taky rázem považoval za největší konkurenty. Nakonec jsem měl lepší den já, vyhrál jsem a tak jsem splnil cíl.


Letos jsi vstupem na vysokoškolskou půdu musel trochu přeskládat priority. Jak kloubíš medicínu a triatlon? Jak se ti změnil život?

Nejvíce se změnil asi v tom, že škola je nyní na prvním místě a až poté je triatlon. Je tedy razantně menší prostor pro trénink. Beru ho nyní mnohem víc jako odreagování a zábavu. Rozhodně ale nehodlám na triatlon zanevřít. Doufám a zároveň věřím, že to tak zůstane napořád, a že se to třeba i projeví v mém budoucím lékařském zaměření. 

Několik sezon jsi závodil v reprezentačním dresu do 23 let a patřil mezi špičku olympijského triatlonu u nás. Jaký výsledek v dosavadní kariéře stavíš zatím nejvýše?

Když se na všechny své závody podívám zpětně, přijde mi, že jsem vlastně žádných úspěchů, v pravém slova smyslu, nedosáhl. Dřív jsem považoval za úspěch 4. místo na ME juniorů v roce 2011. Ale čím později na to zpětně pohlížím, tím více to vnímám jako neúspěch a neustále mi v hlavě vrtá otázka, jaké by to asi dneska všechno bylo, kdybych byl tehdy býval na trati někde ušetřil těch rozhodujících 5-7 vteřin. Tím nechci říct, že by pro mě ostatní výsledky nic neznamenaly, ale jejich význam není nijak závratný.


Jsi členem brněnského Ekol teamu, nyní studuješ v Praze. Říkal jsi, že triatlon je teď kvůli studiu na druhé koleji, ale zlínský výkon ukázal, že je to stále velmi dobré. Jaké máš podmínky k tréninku? Jaké jsou tvoje týdenní objemy?  

Mé aktuální tréninkové podmínky jsou na udržovací trénink dostatečné. Prakticky jediným mým tréninkem v pravém slova smyslu jsou reprezentační soustředění a mezi nimi se snažím hlavně o to, abych si udržel alespoň nějakou výkonnost. Snažím se tedy za týden naplavat alespoň 15 km rozdělených do 3-4 tréninků. V běhu to je zase cca 40 km a také za 3-4 tréninky. O víkendu, kdy jsem doma, taky zařazuju alespoň jednou kolo. Právě v cyklistické výkonosti bude letos asi největší propad a jsem na to osobně moc zvědav. Nevadí mi trénovat o samotě. Naopak to kolikrát vyhledávám, i když jsem rád i za občasný trénink ve skupině, a to především v plavání. Jedinými mými „přessemestrálními“ tréninkovými parťáky jsou Petr Šlajs a Bára Hlaváčová. Jednak díky nim a jednak díky tréninkům pana Horčice zatím plavu stejně jako sezóny předtím, i když kilometráž je výrazně odlišná. Snad se mi ale letní semestr podaří ukončit co nejdřív a já tak budu moci využít tréninkových parťáků a zároveň skvělých kamarádů v Brně v mém aktuálním klubu Ekol teamu. 

Přestěhoval ses z ticha šumavských lesů do rušného velkoměsta. Jak to snášíš? Musí to být velká změna.. 

Z pohledu studia náramně. Jsem nadšen z koncipování studia na 3. lékařské fakultě a fakulty celkově. Líbí se mi i možnost pražského mimoškolního vyžití od nejrůznějších přednášek vedenými špičkami ve svých oborech, až po kulturní akce. Na druhou stranu já, jako kluk ze Šumavy občas postrádám lesy, přírodu, čerstvý vzduch a takovou tu tichou samotu, při které si člověk dokonale odpočine. Už jsem si ale celkem navykl a vždy, když dorazím na víkend domů, si to náležitě vynahradím na několik dní dopředu.

Jak se ti dařilo v loňské sezoně?

Když vezmu v potaz, co jsem vloni odtrénoval, tak jsem vcelku spokojen. Jsem hlavně rád, že všechny mezinárodní starty, které jsem loni absolvoval, nebyly úplný propadák, i když nic přeborného to taky nebylo. Zklamalo mě akorát zdraví, a to při Evropském poháru v Karlových Varech. Tou dobou jsem měl dle mého soudu největší formu za celou sezónu. Bohužel mě týden před závodem postihla viróza, která vygradovala právě v den závodu, kdy jsem ještě štafety jakž takž odjel, ale na hlavní závod jsem se vzbudil s teplotou přes 38 °C.


Čeho bys rád letos dosáhl na poli závodního triatlonu?

Jeden z cílů pro letošek je pohár v aquatlonech. Zde se mi zatím daří náramně, uvidíme jak dál. Pro triatlonovou sezónu je letos mým hlavním cílem EP ve Varech, na který bych se chtěl náležitě připravit a prezentovat se slušným výsledkem. Celkově bude můj začátek letní sezóny nejspíš trochu slabší, ale doufám, že postupem času to půjde nahoru a vygraduje to právě koncem srpna a začátkem září.

Tvůj týmový kolega Filip Ospalý vloni exceloval na ironmanské premiéře překonáním českého maxima. Nenavnadilo tě to zkusit si závod v dlouhém triatlonu?

Ještě rok zpátky mě dlouhé tratě nelákaly a rozhodně jsem neměl v plánu si je vyzkoušet. To se ale už říct nedá a přemýšlím, že bych si do budoucna alespoň tu „půlku“ švihl. Rozhodně se ale zatím jedná spíše o ideu, než o něco konkrétního.

Kdo nebo co tě inspirovalo v tvém nadšení pro tento sport? Sleduješ světovou a domácí triatlonovou scénu?

Vzory jako takové jsem nikdy v ničem neměl, ale když jsem byl mladší, nejvíc jsem asi vzhlížel k jednomu z našich historicky nejúspěšnějšímu triatlonistovi Filipovi Ospalému. Jelikož jsem vždycky měl rád statistiku, tabulky a zkoumání výsledkových listin, tak triatlonovou scénu rozhodně sleduju. Ale přeci jen tahle moje mánie v poslední době kvůli vytíženosti trochu polevila. Fascinuje mě především to, na jak vysoké úrovni mají jednotlivé „disciplíny“ nejlepší triatlonisté. Když si například člověk uvědomí, že naši nejlepší specialisti běžci, by v triatlonovém světě sice byli běžci dobrými, ale nikoliv nějak extra nadprůměrnými, ukazuje to, jak těžké je se ve světě prosadit.

 

 

Hodnocení:
Přečteno 774x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
17.6.24Generálku na MS v Nice ukořistila Charles, Besperát fantasticky druhá
9.6.24T100 - Napínavý souboj generací a dominance Knibb
28.5.24Český triatlon míří do Paříže! Petra Kuříková uspěla v náročné kvalifikaci
21.5.24Evropské triatlonové eposy: Lanzarote a Šamorín
28.4.24IRONMAN Texas ovládli Hermandez a Matthews, Jana Richtrová ovládla AG
26.4.24Výsledkový servis
17.4.24Youri Keulen a Ashleigh Gentle ovládli triatlon Singapore T100
7.4.24Drama a kontroverze na IRONMAN 70.3 Oceanside 2024: Vítězství Sanderse a Knibb a sporné diskvalifikace.
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.