Povedlo se mi v jednom závodě dvakrát předplavat McCormacka, radovala se Radka Vodičková, druhá z Challenge Laguna Phuket

4.12.2013 -
Na dvou závodech v Thajsku, které patří do týdenního triatlonového festivalu, skončila Radka dvakrát stříbrná. A pokaždé před ní skončila stejná závodnice, Australanka Melissa Hauschildt, dvojnásobná mistryně světa na halfironmanské distanci. V rozhovoru hodnotí své thajské výkony, mluví o kočovném stylu života, svých sporech v reprezentaci a dalších sportovních plánech. Nedávno poskytla rozhovor prestižnímu serveru Slowtwitch.com, což je mimo jiné dokladem, že patří do světové extratřídy v ženském triatlonu.

Gratuluji ke stříbrné medaili na „půlce“ Challenge Laguna Phuket v Thajsku. Jak se ti závodilo v exotických podmínkách tohoto krásného ostrova? Co plavecká mořská část? 

 

Plavání jsem si zpestřila tím, že se mi "povedlo" dvakrát předplavat McCormacka. Muži profíci startovali jen minutu před námi, takže jsem se už po 600 metrech musela prokousávat mezi pomalejšími z nich. Poté, kdy jsem odplavala Maccovi, jsme se ale otočili zpět ke břehu přímo proti vycházejícímu slunci, v jehož záři mi zmizely záchytné body na břehu. Takže jsem mořem začala kličkovat jako zmatená akvarijní rybka a po dalších několika stech metrech (již ve sladkovodní laguně, která zde následuje po 1500 metrech v moři a písečném přeběhu) ejhle, znovu předplavávám McCormacka. Byla jsem ráda, že trenér byl v té době už na trati cyklistické části.

 

A zbývající dvě disciplíny? Jak se ti jelo na kole a běžel závěrečný půlmaraton?

 

Cyklistika a běh byly letos hodně o odhadu, nakolik průběžně snižovat úsilí vzhledem k rychle stoupající teplotě vzduchu. S tím mám celkem zkušenosti, takže to byl vlastně hodně "poklidný" závod. Vzhledem k rozdílu ve výkonnosti, který je mezi mnou a Mellisou Hauschildt, jsem jen vyčkávala, jestli se neutaví, ale nestalo se.



Týden před Halfironmanem jsi na jubilejním dvacátém ročníku závodu Laguna Phuket triathlon (1.8 km plavání,55 km cyklistiky, 12 km běhu) vybojovala také stříbro. Opět před tebou dobíhala jen Melissa Hauschildt, na kterou ti ale tentokrát chyběly jen necelé dvě minuty. Co rozhodlo?

Závod mi sedl hodně dobře, až překvapivě na to, že se jedná o předposlední závod sezony a pobyt zde vždy zčásti pojímáme jako zaslouženou dovolenou v turistickém ráji. Melissa Hauschildt, nyní už dvojnásobná mistryně světa Ironman 70.3, je ve srovnání se mnou jiná liga, takže jsem spíš překvapivě dostala naloženu jen minutu a půl, zčásti to bylo i díky technicky docela náročné trati a letos i dešti před závodem.

Nabitou startovní listinu zpestřilo mimo jiné i jméno triatlonové legendy Chrise McCormacka. Měla jsi možnost se s ním setkat?

Já se s Maccou docela dobře znám, do značné míry hlavně díky tomuto závodu (Macca si to tady, stejně jako já, hodně oblíbil a dokonce se sem právě teď s rodinou stěhuje a nastoupí zde do zaměstnání ve funkci výkonného předsedy místního sportovního komplexu Thanyapura). Vždycky se mi líbilo jeho přímé vyjadřování. Bohužel to, co převedl při letošním závodě tady, mě hodně zklamalo. Z vody šel až za mnou a počkal na svou novou kolegyni z týmu Team MaccaX, Tamsin Lewis. Té pak dělal na trati skoro padesát kilometrů vodiče s Tamsiiným odstupem cca 2 metry (jedná se o bezhákový závod), až ji nakonec přivezl až ke mně. Můj trenér se po trati pohyboval na kole, takže to měl na několika místech pěkně z první ruky a už v průběhu běžecké části si to s Maccou docela drsně vyříkával, dokonce až tak, ze Macca u něj téměř zastavoval a já jsem ho díky tomu málem doběhla. Po závodě se mě Macca sice pokoušel přesvědčit, že jel s Tamsin jen proto, že na víc prostě neměl, ale tomu jaksi neodpovídalo ani to, že když mě několik kilometrů před koncem cyklistiky dojeli, tak mu nohy "přišly k sobě" a ještě mně i Tamsin stačil naložit skoro minutu.

Přiblížila bys nám závodní atmosféru tohoto triatlonového festivalu v Thajsku? V jaké oblibě chováš tyto závody?

Tento závod, stejně jako půlčák Challenge, který tady následuje týden po Laguna triatlonu, patří mezi mé nejoblíbenější závody, vlastně je asi můj nejoblíbenější. Prostředí, lidé, péče pořadatelů, program celého desetidenního triatlonového festivalu - to vše je skoro bez chyby. Okolo 1000 lidí na startu je tak akorát, finiš vítězů se slůnětem je skvělá specialita (Lucky, který mě doprovázel při mých třech vítězstvích, už moc vyrostl, tak ho letos nahradila Candy, čemuž jsme z legrace připisovali mé "až druhé" místo). A  zdejší pozávodní party je legendární.


Se svým koučem hodně kočujete triatlonovým světem. Podle čeho si vybíráte závody?

Jelikož se triatlonem živím, tak důležitý je finanční aspekt. Ale díky tomu, že mám docela široké rozpětí závodních tratí a disciplín a mám hodně schopného trenéra/manažera, tak si naštěstí mohu mezi závody poměrně hodně vybírat. A rozhodující je pro nás často péče pořadatelů a destinace. Dokladem toho může byt třeba konec letošní sezony a začátek té příští: po pobytu v USA to byl závod v Malajsii, pak závod a pobyt v Austrálii, dva závody a měsíční pobyt na Phuketu. Po pár dnech ve střední Evropě bude následovat  soustředění v našem momentálním domově ve Španělsku a jede se dál - Florida, Mexiko, Chile, Portoriko, Panenské ostrovy, možná Ekvádor...

Nezasteskne se ti někdy při tomto způsobu života po domově?

Někdy se mi stýská po mamce a sestřičce, ale jinak bych neměnila ani za nic. A holky to chápou.. 

V letošní sezoně se ti daří. Zvlášť na nedávné šňůře závodů ve Státech a teď v Phuketu. Čemu vděčíš za tak skvělou výkonnost?  

Ono se mi letos výkonnostně dařilo asi podobně jako v předešlých několika sezonách, ale na bezhákových závodech je podstatně snazší uspět, takže ty výsledky jsou možná víc vidět. Navíc jsem mohla souvisle zavodit v USA, což mi více otevřelo dveře k americkým pořadatelům a sponzorům, což pro Čechy není nic snadného. 

Který z letošních výsledků pro tebe znamená víc než ty ostatní?

Kromě obhájení pozice v první desítce na nejlépe dotovaném závodě na světě (Hy-Vee triathlon) si asi nejvíc považuji již jistého druhého místa v sérii Revolution3 (její finále, ve kterém mám šanci skočit na místo první, se koná atypicky až příští rok). K zahození nejsou ani "bedny" na závodech Ironman 70.3 nebo Challenge. 


Trochu sis odskočila z kolotoče olympijského ITU triatlonu a protáhla závodní distance.  Co tě k tomu vedlo?

No, já bych se nebála to nazvat spíš vypadnutím, než odskočením (úsměv).  Na místě je ale možná trochu obšírnější vysvětlení. Nevím, jak to mají mí bývalí reprezentační kolegové, ale v mém případě bylo fungování v reprezentačním týmu "OH triatlonu" dlouhé roky značnou finanční obětí, takže jsem občas váhala, zda mám v systému řízeném ČTA a CSMV setrvávat, zejména při nevraživosti, která panovala mezi mnou a předešlým koordinátorem OH triatlonu, Jiřím Seidlem. Hlavním důvodem setrvávání v tomto systému byla práce vedoucího sekce triatlonu na CSMV Jiřího Jelínka, který byl korektorem Seidlových snah i špatného fungovaní ČTA (dříve ČSTT).

Byl tvůj postoj podobný i po personálních změnách ve vedení?

Někdy na konci loňského roku triatlon na CSMV přešel z pozice samostatného sportu pod "Jiné sporty", Jiří Jelínek z centra odešel a v roli koordinátora nahradil Seidla manažer Rajtr. Ten k týmu, podle mého pocitu z naší komunikace, přišel s vizí, že je třeba závodníky takzvaně srovnat a dostat pod kontrolu jejich přípravu a závodní program. To by bylo podle mně v pořádku třeba v případě "primadon, které si užívají peněz státu a ČTA", ale u reprezentantů, kteří ze svých příjmů (převážně ze závodů) dlouhé roky nahrazují nedostatek finanční podpory důležitých závodů a kvalitní přípravy ze strany ČTA, to je podle mně přístup problematický. 

To zní jako střet různých zájmů. Jaké konkrétní neshody se objevily?

Již po prvním závodě Světové série v Aucklandu - na který jsem byla mimochodem celkem pyšná, vzhledem k problémům, jež jsem při závodě měla s vypůjčeným bicyklem – ohodnotil pan Rajtr muj výkon (i výkon Venduly Frintové) jako ostudu českého triatlonu. Nedlouho na to mi nepovolil absolvování mnou hrazeného soustředění v rozsahu, o který jsem žádala. Vše vyvrcholilo tím, že krátce před ME pan Rajtr v emailové komunikaci hrubě urazil mé mentální schopnosti. Svou účast na ME jsem z těchto důvodů podmínila omluvou za komentář mého výkonu v Aucklandu, za urážku mých mentálních schopností a taky alespoň částečným zlepšením zajištění naší účasti na ME, které bylo naprosto amatérské. 

Jak tato situace dopadla?

Pan Rajtr mé požadavky označil jako absurdní, ale ani představitelé ČTA mé požadavky neuznali za opodstatněné a vyloučili mě z reprezentačního tymu OH triatlonu a potažmo i z CSMV. To je podle mně proti znění reprezentační smlouvy, kterou jsem s ČTA podepsala (ta pro případ odmítnutí nominace na tzv. povinné závody uvádí konkrétní finanční sankci a ne vyloučení z týmu). Ale necítím nutkání zástupce ČTA přesvědčovat, že udělali chybu. Nyní jsem spokojenou reprezentantkou neolympijských klonů triatlonu...

Tvůj oddílový kolega Filip Ospalý nadchl české příznivce triatlonu svou Ironmanskou premiérou na IM Florida. Můžeme se těšit i na něco podobného v tvém podání? Láká tě Ironman, potažmo účast na světovém galapředstavení v Koně?

U mě se tedy moc těšit nemůžete a Havaj mě neláká. Vím, že patřím se svým názorem k minoritě a samozřejmě nechci nikomu upírat jeho volbu, ale podle mne i podle některých výzkumů se jedná o poměrně nezdravý extrém. Možná to tolik neplatí pro profíky, ale pro hobíky s maximálně 10-15 hodinami tréninku týdně a bez možnosti soustředit se skoro výhradně na trénink+regeneraci to podle mne platí určitě. Šla bych do toho asi jedině v případě, kdyby mi k přežití nic jiného nezbývalo (úsměv), ale abych si to chtěla užít, tak na to neoplývám potřebným mentálním nastavením.

Co říkáš na konkurenci v triatlonu mezi Češkami?

Co se týče olympijských distancí, tak jsme to tady (myslím na mezinárodní úrovni) dlouho táhly ve dvou s Vendulou Frintovou. Teď se jeví nadějně Petra Kuříková, i když i ona už okusila, jak hodně na hraně se z hlediska rizika relativně vážných zranění ve vrcholovém triatlonu pohybujeme. Mladší holky moc neznám, takže je nemohu posuzovat.

Chystáš se na vánoční svátky do rodné domoviny?  

Doma se momentálně cítím víc ve Španělsku, ale ptáš-li se na Česko, tak tam vánoce nestrávím. Asi mám cestování pořád ještě málo, takže v té době beru mamku a sestru na dámskou jízdu do lázní v Maďarsku. Musím trenéra nechat trochu vydechnout.. 


 

Hodnocení:
Přečteno 1638x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
29.5.22Triatlonista Grebík vstoupil do olympijské kvalifikace senzačním 7. místem na Světovém poháru! Volár obsadil na ME v super sprintu 15. místo
29.5.22Tituly zůstaly doma. Mistry ČR ve sprint triatlonu se na Brněnské přehradě stali Kočař a Hrušková
16.5.222 dny, 4 vítězství: triatlonista Grebík ovládl český šampionát v supersprintu
11.4.22Zasněžený Aquatlon Příbram ovládli Zikmund a Mičková
7.3.22Český pohár v aquatlonu odstartoval ve Zlíně triumfem Václavíka a Horňové
16.2.22Mistrovství Evropy v terénním triatlonu budou letos hostit Prachatice
8.11.21Královnou českého triatlonu byla v anketě zvolena olympionička Petra Kuříková
1.11.21Grabmullerová má bronz z MS v terénním triatlonu! Kočař byl čtvrtý
24.10.21Je dobojováno. Aquatlonový pohár ovládli Tomáš Zikmund a Petra Dvořáková
21.10.21Děčínský Železný muž – 14.5.2022 a neb Memoriál Toma Jiráně