Nebylo to jednoduché vítězství, říká Pavel Jindra po druhém závodě ČP v zimním triatlonu

V sobotu jsi vyhrál druhý díl Českého poháru zimního triatlonu v pražské Chuchli. Jel se duatlon a závodilo se v dost netradičních podmínkách (dostihové závodiště a třísetmetrový okruh na běžkách) na distancích (2.5km běh-3km běžky-2.5km běh-3 km běžky). Jak ti to sedlo? Bylo tvé vítězství hodně vydřené?

V týdnu jsem absolvoval těžké soustředění a byl jsem dost unavený. Na začátku běhu jsem se nemohl rozeběhnout a první běh jsem se dost trápil. Po přezutí na lyže jsem se dostal do tempa. Dojel jsem soupeře přede mnou a pomalu si začal budovat náskok. Po druhém depu byl náskok cca 20 sekund a to už jsem věřil, že závod vyhraju. V poslední lyžařské části jsem již nemusel jet na plno, ale hlídal jsem si techniku na lyžích a dojel pro vítězství. Vítězství ale rozhodně jednoduché nebylo. Musím pochválit pořadatele za super nápad, rozdělit běh a lyže na více úseků. Myslím si, že to bylo velké zpestření jak pro závodníky, tak pro diváky.  

Víkend předtím jsi bral stříbro v Jablonci, kde byl rychlejší jen Slovák Mosný. Zradila tě tam zmrzlá přezka u přilby. Jak to bylo?  

V tomto prvním závodě jsem nevěděl, co od sebe můžu očekávat, protože jsem se do té doby neúčastnil žádného závodu a tak jsem neměl svou formu otestovanou. Začal jsem pomaleji a postupně jsem zrychloval. Poměrně snadno jsem dojel Petera Mosného a do depa jsem vjel na prvním místě. Zamrzlá přezka nejspíš rozhodla o konečném pořadí a neumožnila rozhodnutí o výhře ve finiši závodu. I tak jsem s výkonem během závodu spokojený.

Podle těchto dvou výkonů to vypadá na kvalitní připravenost a formu. Co máš v plánu? Kde se bude lámat chleba?

Chci objet celý Český pohár a na Mistrovství světa v jednotlivcích neudělat ostudu a umístit se kolem desátého místa. Prioritou pro Mistrovství světa bude závod smíšených štafet. Po Mistrovství světa se koná společné česko-slovenské mistrovství na Pradědu, kde jsem ještě nezávodil a rád bych vyhrál. Skalpy Slováků Jurkoviče a Mosného na české půdě jsou velkou výzvou. 

V létě objíždíš pohárové závody terénního triatlonu, kde také patříš do nejužší tuzemské špičky. Dá se říct, který z triatlonových odvětví je tvou prioritou? Zimní triatlon nebo Xterra?

Poslední dvě sezóny dávám přednost sezóně terénního triatlonu, protože je v něm větší konkurence a více závodů. Oba tlony mě baví stejně. V terénním triatlonu opět absolvování Českého poháru a poháru Natura (závod Sardínie, Čechy, Německo a Slovinsko). Rozhodně se nechystám končit se závoděním, jak mi bylo naznačeno od některých o dost mladších soupeřů a hodlám je ještě pár let trápit. 

Pár kovaných xterráků si pro zpestření střihne závod dlouhého triatlonu na silničce. Stejnou otázku jsem nedávno dával i Heleně Erbenové. Lákají tě závody Ford Czechman tour? 

Jeden dlouhý triatlon už jsem absolvoval a to Mistrovství České republiky v Teplicích. Tento závod jelo asi 80 lidí a já jsem téměř celý závod jel sám a nikoho vedle sebe neviděl, chybělo mi tam právě to závodění, které mám rád, a proto jezdím téměř každý týden nějaký závod. Po absolvování dlouhého triatlonu mě tak bolely nohy, že jsem týden chodil pozpátku a následně další dva týdny jsem nemohl pořádně trénovat a závodit. Asi budu muset ještě trošku k tomuto typu závodu dozrát nebo vyzkoušet nějaký závod v cizině. 

Pojďme k tvým sportovním kořenům. U kterého sportu jsi začínal a kudy vedla tvoje cesta k nadšení pro triatlon?  

Se sportem jsem začal v 7 letech a to zápasem řecko-římským. Po sedmi letech zápasení jsem si na Mistrovství republiky přivodil zlomeninu krční páteře a se zápasem jsem skončil. Jako rehabilitace mi bylo doporučeno plavání, a takto jsem se dostal k triatlonu. První triatlon jsem jel v 16 letech a jsem mu věrný již 20 let.  

Který z tvých úspěchů stavíš na stupínek nejvyšší?

Nerad se připravuji na nějaké jednotlivé vrcholy, ale dávám přednost vyrovnanému výkonu po celou sezónu. Proto si nejvíce vážím dvou celkových vítězství v Českém poháru v terénním triatlonu, medailí z Mistrovství Evropy a Světa ve štafetách v zimním triatlonu. Jako bonus považuji, že se triatlonem udržuji ve výborné kondici a přispívá mému zdraví. 

Ironmani mají Konu, xterráci Maui. Co ty a mistrovství světa v terénním triatlonu?

Na Mistrovství světa na Maui jsem byl v minulém roce a lákalo mě to především svou destinací a přírodou. Myslím si, že z našich klimatických podmínek, které panují v říjnu, se na tento závod jako neprofesionál velice těžko připravím. Rád závodím každý víkend a připravovat se kvůli jednomu závodu, který je po ukončení sezóny v Evropě až za dva měsíce, je velice náročné. Bral jsem to spíše jako odměnu za dobře odjetou sezónu. Tudíž těsně po dokončení závodu jsem procestoval tři největší ostrovy a to bylo pro mě to nejhezčí. 

Prozradíš něco z tvého soukromí? Jaká je tvoje profese, co rodina? Jak vypadá tvůj tréninkový harmonogram? 

Pracuji jako stavbyvedoucí a stavební dozor. Tréninky rozděluji na zimní a letní tréninkové cykly. Kdy v létě si trénink a práci přizpůsobuju. Pondělí a pátek mám tréninkové volno a proto v tyto dny pracuji nejvíce a nejdéle. Úterý, středa a čtvrtek se snažím skončit v 16hod, abych si mohl něco odtrénovat. Víkendy jsou určeny k závodění a vyjetí po závodě. Zimní část je specifická tím, že se ve stavebnictví nic moc neděje, proto trénuji v tuto dobu nejvíce, cca 15 až 20 hodin týdně. Proto moje letní sezóna dopadá každý rok stejně, že jaro a půl léta podávám dobré výkony a čím víc se blíží konec sezóny a já kvůli práci málo trénuji, tím se výsledky horší a horší. Minulý rok v září jsem se oženil po 10leté známosti s Péťou, která se mnou dost často, jakmile může, jezdí po závodech a fandí mi. Občas trošku žárlí na kolo a mé tréninkové kolegy, ale doufám, že to myslí ze srandy. 

Touto cestu bych chtěl poděkovat všem, co mi fandí a drží palce a také těm, kteří mě podporují.