David Jílek? Ještě o něm uslyšíme, říká Petr Vabroušek

Jak se ti týden po náročném Slovakmanovi dneska závodilo? Cítil jsi únavu? Podle výsledku to ani tak nevypadá. Jak se ti závod v Litomyšli líbil?

Jelo se mi dobře. Únava byla jen dva dni, ale od středy už jsem normálně trénoval. Překvapilo mě, že jsem dneska vylézal z vody mezi prvními třemi. Společně jsme pak absolvovali většinu cyklistiky. Na běhu jsem za to vzal hned od začátku, utvořil si dostatečný náskok a ten si pohlídal až do cíle. Původně jsem chtěl jet na Xterru v Prachaticích, ale odradilo mě dlouhé cestování. V Litomyšli jsem závodil víceméně náhodou a poprvé a bylo to pěkný. Mám tento typ menších lokálních závodů rád.

Kde jsi letos ještě závodil?

Snažím se objet celý pohár v dlouhém triatlonu. Krušnoman mi nevyšel kvůli zdravotním problémům, na Czechmanovi jsem trochu podcenil oblečení a málem se po kole nezvládl přezout. Umístění kolem čtyřicítky beru jako neúspěch. Pak jsem dal Moraviamana a s devátým místem v čase 9:36 jsem už byl celkem spokojený. Na Slovakmanovi jsem si ještě o jedno místo polepšil a stáhnul tři minuty z otrokovického času. Po loňské ironmanské premiéře na Bigmanovi jsem si ho letos dal ještě jednou. Překvapuje mě, že tam jezdí tak málo závodníků.

Triatlonu se věnuješ poměrně krátkou dobu a předtím jsi jezdil hlavně bikové závody.

Ano. Po nějakém čase mi začal trochu vadit stereotyp a potřeboval jsem nějakou změnu. Teprve vloni na podzim jsem začal cíleně běhat a trochu víc plavat. Pak jsem potkal svého trenéra a bylo to jasné.

Pod svá trenérská křídla si tě vzal nejlepší český ironman Petr Vabroušek. Jak jste se potkali a domluvili? Jak ti vaše spolupráce vyhovuje?

Petra jsem oslovil prvně pres e-mail s prosbou o nějaké základní informace a rady k mému prvnímu dlouhému triatlonu vloni v Praze. Probíhala další komunikace přes e-mail a přišlo setkání ve Zlíně, kde jsme se dohodli. Jak mi vyhovuje spolupráce? Na to nelze odpovědět jinak, než že maximálně! Každý víkend mohu závodit v podstatě ve všem, co mě napadne, tréninky se řeší velmi často po krátkých blocích (par dní), navíc je Petr neustále on-line, takže na každý dotaz nebo problém dostanu vždy odpověď. Hlavní věcí ale je to, že velmi obdivuji Petrův přístup k triatlonu. Je to 100% profesionál, i k rodině, ke vzdělá(vá)ní.

Letos jsi zaznamenal téměř raketový vzestup výkonnosti. Ironmanský čas jsi oproti loňsku posunul skoro o dvě hodiny. Nezakoketoval jsi někdy s myšlenkou zkusit tento sport na profi úrovni?  

Vzestup byl trošku rychlejší, než jsem sám očekával, ale důležité je, aby to mělo stále stejnou tendenci. Je mnoho věcí, které musím v triatlonu zlepšovat. Opravdu dobré výsledkové časy jsou ještě pořád vcelku daleko. Přemýšlet o profi triatlonu? Přesnější by možná bylo říct, že o něm nepřemýšlím, ale spíše sním. Ne, určitě jsem o tom přemýšlel, ale myslím, že je to těžká a dlouhá cesta, která ale stojí určitě za to. Myslím, že každý z nás neustále přemýšlí nad tím, co by v životě chtěl dělat, z čeho by měl radost a co by jej uspokojovalo po všech stránkách.

Tvým triatlonovým snem, jako pro mnoho dalších triatlonistů na světě, je účast na IM Hawaii. Co konkrétně tebe táhne do Kony?

Havajsky ironman mě láká nejvíc svým primátem ve světě dlouhého triatlonu. Je to mekka triatlonu a směřují sem ti nejlepší závodníci z celého světa. Dále je to pak jeho obtížnost, atmosféra. V neposlední řadě i jistota kvalitního opálení během závodu a zkusit si ten jejich slavný věnec Lei.

Triatlon se stává pro čím dál víc lidí něco jako životní styl. Jak je to u tebe? 

Určitě. Je to myslím skvělý životní styl -  spojení sportu, zdravého stylu, cestovaní, skvělé party lidí atd. Nechtěl bych ale triatlonu propadnout ,,bezhlavě" a za pár let se ohlédnout zpět a zjistit, že kromě triatlonu nemám v podstatě nic. Každopádně je to směr a smysl života, který mě velmi uchvátil a vím, že tímto směrem chci pokračovat i nadále.