Loňský duatlonový král David Kuchařík doufá, že mu zdraví konečně dovolí závodit naplno
Minulý víkend jsi okusil první ostrý start letošní sezony na EP v Cremoně. S čím jsi šel do závodu? Ještě nedávno jsi laboroval se zraněním okostic, už je to lepší?
Cítil jsem se hodně nejistě. Přesně týden před startem jsem měl pád na kole, a když jsem stál v Cremoně na startu, odřený, naražený a nerozplavaný, tak jsem si říkal, co tam vůbec dělám. Zdravotní komplikace k tomu prostě patří, aspoň u mě. Nemůžu se na ně vymlouvat. Je to jen na mě, jak se s tím vypořádám. Trénuji v rámci možností naplno. Ale asi tak na 50% z toho, co bych trénovat měl. I tak mě to baví.
Podle umístění se ti asi závod úplně nevydařil podle tvých představ, ne? Kde byly rezervy?
S výkonem spokojen určitě být nemohu. Vyplaval jsem vzadu, ale stihl druhý balík. Na kole jsem se snažil jezdit vepředu, abych se vyvaroval pádu. Na běh jsem se těšil, ale zastavoval jsem kvůli bolestem břicha. Takže výkon tragédie.
Jaká byla závodní atmosféra?
Atmosféra závodu byla parádní, užíval jsem si to. Byl to můj první zahraniční závod evropského poháru. Tak sem trochu koukal.
Kde budeš startovat v nejbližší budoucnosti?
Chtěl jsem jet na závod do Račic, ale nejsem ještě úplně fit. Uvidím, jak se budu cítit dál. 23.6. Mám domácí závod v Moravských Budějovicích a týden na to evropský pohár v Holtenu. Tam bych chtěl jet, ale kdoví jak to dopadne. Jak jsem říkal, v plánu mám asi 4 Evropské poháry v Itálii, Nizozemsku v ČR a další nevím zatím. Na některé z nich pojedeme s polečně s K23 reprezentací. Stojí to nějaké peníze, tak uvidím, jak na tom budu. Jsem hrozně vděčný firmě Chicory a firmě Dopravo projekt Ostrava, kteří mi finančně pomohli.
Vloni jsi získal kurunu duatlonového krále u nás. Jak si tohoto ocenění ceníš? Líbil se ti slavnostní večer v Praze?
Jsem rád, že jsem získal toto ocenění. Vážím si toho a rád bych si ještě nějaké ocenění někdy dovezl:). Na druhou stranu, je to závislé na hlasech lidí a ne přímo na výsledcích. Proto se dál budu snažit o kvalitní výsledky. Vyhlášení bylo pěkné, potkal jsem se se spoustou zajímavých lidí a slyšel ještě více zajímavé historky. Je to možná zvláštní, ale největší zážitek pro mě byla jízda v autě s Petrem Vabrouškem. Sranda po cestě, adrenalin, pohodlí...
Triatlonu se věnuješ zatím poměrně krátce. Co tě k tomuto sportu přivedlo?
K triatlonu jsem se dostal náhodou. Když jsem zjistil, že vůbec triatlon existuje, a že v Moravských Budějovicích funguje zájmový kroužek pod vedením Standy Doležala. Bylo mi asi 12 let. V 15 letech jsem si udělal dva roky pauzu a potom začal znovu. Rád na to všechno vzpomínám. Triatlon se mi líbí asi proto, že jsem za tu dobu, co sportuji, nezažil žádný stereotyp nebo nudu. I když to je asi způsobeno tím, že jsem často zraněný a moc toho nenatrénuji..Také se u tréninku dokáži dobře odreagovat a vypnout hlavu.
Přesto už máš doma několik cenných kovů. Který má pro tebe zatím největší hodnotu?
Cením si všech svých úspěchů, i když třeba nejsou někdy nijak zářivé. Mám radost z každého dokončeného závodu, když vím, že jsem tam nechal všechno nebo aspoň to co jsem tam nechat chtěl. Loňská sezona se povedla celá a cením si titulu z duatlonu i druhého a třetího místa na triatlonových šampionátech v kategorii K 23.
Tvojí skvělou disciplínou je běh. Máš atletickou minulost?
Běh mě baví, ale mám
problémy s nohama, pořád mě něco bolí. Průpravu nemám žádnou. Maximálně,
že jsme s bráchou od mala běhali celé dny bosí na chatě.
V Ekol teamu Brno jsi mezi elitními závoďáky. Na tréninkové podmínky si asi stěžovat nemůžeš, že?
V Ekolu mám výborné tréninkové podmínky. Volný vstup do bazénu, posilovny, na dráhu, velodrom i masáže. Na ty ale chodím k rodičům, kteří mají maserský salon v Moravských Budějovicích. To je jediné místo, kde se mi daří zbavit mých záhadných zranění. Můžou za to nejspíš tátovi zázračné schopnosti. Za co jsem ale nejvděčnější a co je pro mě nejdůležitější, je skupina lidí, s kterými v Brně trénuji. Kdybych měl nejlepší podmínky na světě a měl trénovat sám, tak sem „marnej“ - DÍKY KLUCI. Na tréninku se nejčastěji potkávám s Lukášem Kočařem, Viťou Kučerou a Jirkou Kalusem. Poslední dobou jsme se viděli jen na bazénu, protože jsem kvůli potížím s okosticemi nemohl moc běhat. A na cyklistiku se někdy nedostanu kvůli škole.
Máš nějaký sportovní (triatlonový) vzor?
Jako sportovec je pro mě vzorem Emil Zátopek, běhal hrozně škaredě, ale stejně běhal RÁD a skvěle! Z triatlonistů v Česku beru za vzor Krňoše, Filipa i Vabroucha. Dost toho dokázali, dá se toho od nich hodně naučit. Ze světového triatlonu to jsou Brownlee brothers, jejich výkony jsou famózní.
Čeho bys rád letos dokázal?
V letošní sezóně
bych se chtěl hlavně vymanit z problému s nohami. Dalším krokem bude
sbírání zkušeností na závodech evropského poháru. Chtěl bych zajet nějaký
kvalitní výsledek, ale to bude možné asi až za několik týdnů, jak se dám
dohromady. Uvidíme jak se to „vyvrbí“, nechci „tlačit na pilu“. To se u mě
nevyplácí.
Co děláš, když netrénuješ?
Volný čas nejraději trávím odpočinkem, relaxováním nebo jiným sportem, nejlépe s kamarády nebo přítelkyní. Bohužel jsem tyto aktivity posledních pár měsíců nestíhal, protože jsem měl hodně povinností do školy. Teď už to snad bude lepší a doženu to.
Sportovní profil
Mistr České republiky v duatlonu 2012
Vicemistr ve sprint triatlonu K23 2012
3. místo MČR v olympijském triatlonu K23 2012
4. místo v absolutním pořadí českého poháru v triatlonu 2012
18. místo na Evropském poháru v Karlových Varech