Podpora rodiny mě vrátila na závodní tratě. Příští víkend vyrážíme na IM Nice, říká Dan Polanský

Z vodní lázně na „domácím“ Czechmanovi jsi vylovil bramborovou medaili. Na třetího Honzu Wainera chyběly pouhé čtyři minuty, co rozhodlo?

Plavali jsem velmi podobně a na kolo jsme vyjížděli spolu. Velkou část prvního okruhu jsme jeli v kontaktu až do chvíle, kdy nás dojela trojice Jozef Vrábel, Petr Vabroušek a Karol Džalaj. Poté mi Honza o kousek poodskočil a jel až do cíle cca 100 metrů přede mnou. Na rozdíl ode mě se ale potkal v sobotu s dnem „D“ a na běhu byl naprosto nedostižný. Což dokazuje i jeho výsledný běžecký čas, který byl o třídu jinde, než časy všech ostatních. Třetí místo tedy vybojoval naprosto zaslouženě a mně nezbývá než přiznat, že jsem na něho ten den prostě neměl.

Je vidět, že tvoje letošní forma není vůbec špatná. Jak se ti dařilo trénovat v zimním období? Dal sis soustředění někde v teple u moře?

Zimní příprava probíhala naprosto bez problému, vyhýbaly se mi nemoci i zranění. Odtrénoval jsem vše, co jsem chtěl. Hodně času jsme strávili na běžkách a MTB. Oproti loňské a předloňské zimě, kdy jsem s běháním po hodně dlouhé pauze opět začínal, jsem letos přidal na běžeckých objemech. Celou zimu až do března jsem vše chodil bez intenzity a snažil se nabrat pořádný základ do závodní části roku. Do tepla jsem se nedostal, ale zastávám názor, že kvalitně odtrénovat se dá i v místních podmínkách, pokud člověk chce. Trochu problém byl samozřejmě letos s cyklistikou a tak nemám moc najeto. Věřím ale, že letošní zima a jaro byly natolik extrémní, že se to již nebude příštích deset let opakovat..

Na sprintu v rámci seriálu Tritour v Poděbradech jsi zvítězil a na domácí „půlce“ v Pardubicích to bylo čtvrté místo. Jak hodnotíš výkony na těchto dvou rozdílných závodech?

V Poděbradech se mi jelo hodně dobře. Hlavně na kole jsem se cítil ve velké pohodě, udělal si dostatečný náskok a běh si v podstatě jen pohlídal. Na Czechmanovi to bohužel už tak dobré nebylo a právě cyklistická část mi vůbec nevyšla podle představ. Po celou dobu jsem se nebyl schopen dostat do tempa a chyběla tomu jiskra. Běh už byl pocitově výrazně lepší, ale na třetí místo to bohužel bylo hodně daleko a na páté naštěstí také, takže jsem závěr již lehce vypustil. Podmínky byly na obou závodech v podstatě identické, akorát s tím rozdílem, že v Poděbradech jsme na trati strávili cca třetinu času. Zima mi nevadí, ale tohle už bylo opravdu moc..

Na trati ti často fandí manželka s dcerkou. Jakou máš podporu v rodině?

Myslím, že tu nejlepší. I to byl právě jeden z důvodů, proč jsem se v roce 2011 vrátil k závodění. Bez holek a jejich podpory by to určitě nešlo. Podporují mě v tréninku i na závodech a já si toho opravdu moc vážím.

Táta byl také na startu v Pardubicích, proč to v půlce cyklistiky "zabalil"?

Byla mu taková zima, že nebyl schopen ani udržet řídítka. Měl strach, aby kvůli tomu nedošlo k pádu a tak raději zvolil tuto variantu. Navíc byl 14 dní po IM Lanzarote, kde bylo 30ºC a myslím, že tam hrála roli i značná únava..

Chystáš se letos na některý ze závodů IM série? Jaké máš další plány?

Po Pardubicích jsem si dal dva dny volno a to hlavně kvůli počasí. Po té sobotě mě to ven vůbec netáhlo. Jinak začínám standardně trénovat a to především na IM Nice, který nás čeká již příští víkend. Letos jsme se také přihlásili na Oravamana a tam se hodně těším. Mám závody tohoto typu rád, ještě jako junior jsem podobné závody několikrát absolvoval v Alpách. Vždycky jsem byl naprosto nadšený, protože se jedná o tvrdé, ale zároveň krásné závody. Je to především díky krásnému horskému prostředí, ve kterém se konají.

Jaký máš názor na konkurenci v mužském dlouhém triatlonu u nás?  

Na dlouhých tratích je to u nás, myslím, jasně dané. Absolutní špička na půlkách je Filip Ospalý a na IM je to Petr Vabroušek. To jsou asi jediní opravdoví profesionálové u nás. Nám ostatním tedy nezbývá, než pořádně makat a snažit se je potrápit..

Tréninkový plán mi nikdo nepíše, jsem sám sobě trenérem, což mi maximálně vyhovuje. Netrénuji podle toho, co mám napsáno na papíře, ale podle toho, jak se momentálně cítím a také samozřejmě podle aktuálních časových možností. Za těch více než 20 let co se sportu věnuji, už trochu vím, co na mě platí, co funguje a co ne. Téměř všechny tréninky absolvujeme ve skupině, ať již jde o běh, kolo nebo běžky. Moc si vážím toho, že jsme dali dohromady tréninkovou skupinu, kde jsme sice výkonnostně poměrně rozdílní, ale dokážeme se na každý trénink bez problému domluvit a pokaždé si ho užijeme.

Tvůj velký kamarád je jeden z nejlepších triatlonových plavců u nás je Petr Loffelmann. Na letošních závodech se mu také daří. Máte možnost trénovat společně?

V současné době spolu netrénujeme, ale historicky jsme toho spolu odtrénovali dost. Především v době, kdy jsme byli společně členy ASC Dukla Praha. Lefi byl vždycky mezi triatlonisty ve vodě špička a v dobách, kdy jsme spolu trénovali, mně společná příprava především ve vodě hodně posouvala. Možná i díky tomu v současné době absolvuji cca 10 plaveckých tréninků za zimu a na závodech to není nijak extra znát. Nikdy nezapomenu na naše společné plavecké tréninky po a proti proudu Berounky z Hlásné Třebáně směr Karlštejn a zpět..

Oddíl: OMT Pardubice

Halfironman - 4:07 (Czechman 2012)

Ironman - 9:34 (Kanada 2012)