Nebojte se mít děti, vaši výkonnost to posílí, vzkazuje Eva Nováková-Potůčková
Před měsícem jsme tě viděli na pražském aquatlonu. Jak sis závod užila?
Do závodu jsem šla hlavně proto, abych si ověřila, jak na tom momentálně jsem. Za normální situace bych výkony v obou disciplínách hodnotila jako podprůměrné. Protože to byl závod přesně půl roku po narození dcery a vzhledem k počasí, které do té doby panovalo a komplikovalo pobyt s dětmi venku, s čímž je úzce spojen můj trénink, hodnotím výkony odpovídající mé ne-připravenosti:-).
S narozením druhého dítěte ti určitě
ubyl i čas na trénink. Jak stíháš trénovat?
Času je opravdu málo - práce a péče o děti zabere hodně času i energie. Ale snažím se každý den najít pár minut a něco odsportovat. Plaváni přichází v úvahu jen ráno (6:10-7.00) než odejde manžel do práce. Samozřejmě, že nejsem schopna po probdělých nocích (Ema papá v noci i každých 20 minut nebo třeba 2 hodiny nespí) vstát každé ráno. Přes den bud šlapu na trenažéru a děti buď spí nebo jim pouštím písničky. Když se manžel vrátí z práce, jdeme všichni ven a já běhám úseky nebo vyrazím na hodinové kolo. S hlídáním syna mi pomáhají také babičky, za což jim strašně moc děkuji. S jedním dítětem je pak vše daleko jednodušší :-).
Co tě motivuje dělat tento sport?
Motivace do závodění je vždy po tak dlouhé pauze veliká. To má asi také každý sportovec, který prodělal nějaké vleklé zranění nebo nemoc. Pro mě je důležité zvážit nabídku velkého množství závodů a rozumně plánovat, aby mi motivace vydržela až do konce sezony.
S triatlonem jsi toho zažila už opravdu hodně. Byla jsi v české reprezentaci. Vzpomínáš si ještě na své začátky? Který moment se ti nejvíc vryl do paměti?
S triatlonem jsem začala v létě roku 2001, kdy jsem si jen odskočila od plavání a už to tak zůstalo. Je to oproti plavání daleko zábavnější sport. Dnes už nevím, kde jsem brala tu psychickou sílu na dvoufázové plavecké tréninky od stěny ke stěně. Největší úspěch? Těch momentů, které si pamatuji, mám v hlavě víc. Jedním z nich je výlez z vody na ME v OH triatlonu před Vanessou Fernandez, tehdejší velkou triatlonovou hvězdou. Pak určitě všechny tři dokončené ironmanské závody. Různé krize nebo naopak vzchopení se, co si během závodu člověk prožije, v něm zústavají asi už navždy. Mým nejlepším výsledkem je 4.misto z ITU ME v dlouhém triatlonu v roce 2011. Bylo to poprvé, co jsem nechala doma syna v jednom a půl roce (připadala jsem si jako bez ruky). Ja sama a asi ani nikdo další nečekal, ze bych mohla tak dobře zajet. Ale posledních 10km běhu už bylo úplně na jiné zdroje, než jsem byla připravená. Bolelo opravdu úplně všechno a z únavy jsem se dostávala asi 10 dní.
Jaký je tvůj plán před rozjíždějící se sezonou?
Dostat se pomalu do závodní pohody a všechny závody si užít, nejlépe za hezkého počasí :-) Budu závodit napůl doma a napůl v zahraničí. Vše jen do přijatelné dojezdové vzdálenosti, protože bych chtěla cestovat s celou rodinou. Ironman zatím letos neplánuji, jen pokud by v létě byly nějaké supervýkony, jsem ochotna se na start nějakého IM na konci léta postavit. Ale myslím, že času na IM mám ještě dost. Celá letošní sezona by měla být odrazovým můstkem pro tu další v roce 2014.
Některé sportovkyně, které se vrátí po mateřské dovolené, mají po nějaké době tréninku ještě lepší výkony, než předtím. Jak je to u tebe?
Myslím, že je to tak i u mě.
Ale určitě to není po půl roce, ale asi až tak kolem 1-2 let po narozeni dítěte.
Právě proto, když se mě některá holka ptá, zda a jak to jde, říkám, nebojte se
mít děti, nepřiberete a vaše výkonnost vzroste.
Ve vaší rodině je asi jasné, že děti
sportu neuniknou. Vedete je ke sportování?
Ano, to je jasné. U dětí je ale potřeba dělat formou hry. Když má zrovna syn náladu, tak mi už předvede obstojného kraula na deseti metrech, na lyžích sjede mírnou sjezdovku občas i s obloučky, na kole už s ním musím běžet a největší radost má, když si připne číslo na běžeckých závodech. Většinou je sice poslední, protože závodí se staršími, přesto to má hrozně rád a doma si na závody hraje:-) Navíc má dobrou paměť, takže zná jména českých vrcholových sportovců.