Nejrychlejší redaktor na trati…

Jak dlouho ses věnoval psaní pro etriatlon.cz? Co bylo důvodem přerušit spolupráci? Plánuješ se ještě někdy vrátit k psaní?
Bylo to dlouhých 7 let, triatlon tehdy “přežil“ svazový puč a nacházel se v totálním marasmu. Začínal jsem při studiu na vysoké škole, kdy jsem to bral jako skvělý přivýdělek. Nadchlo mě to a od začátku do konce to byla pro mě doslova srdeční záležitost. Avšak nic netrvá věčně a vzhledem k přibývajícím pracovním povinnostem jsem nebyl sto pravidelně psát a zejména v odpovídající kvalitě. 

Jak na toto období vzpomínáš?
Především bych rád zdůraznil, že s Petrem Valešem – majitelem webu, se nám podařilo vypiplat etriatlon.cz na nejčtenější triatlonové médium, takže vzpomínky stojí zato :-)

Vybaví se ti, třeba jeden rozhovor, na který nikdy nezapomeneš?
Jeden asi nikoliv, bylo jich skutečně pěkná řádka, ale rád bych vyzdvihnul přístup k rozhovorům Filipa Ospalého a Petra Vabrouška. Otázky byly vždy precizně zodpovězeny a chovali se, jako správný profesionálové. Umí se hold prodat, a proto se dokáži v Česku uživit triatlonem. To samé platí o Luboši Bílkovi a Přemku Švarcovi. Nerad bych také zapomenul na fenomenálního Vencu Franckeho, jeho rozhovory a přístup k nim to se nedá ani okomentovat :-)

Objevily se třeba i nějaké negativní reakce od čtenářů? Jaké a proč?
Samozřejmě. Rozhovory a články jsem většinou dokončoval večer, někdy ve značné úpravě a někdy se pravopisná chybička vloudila. Snažil jsem se vždy poučit a chybu přijmout. Jdete s kůží na trh, tak podobné reakce musíte očekávat. Čeština je hold krásný jazyk. A pár peprných a anonymních e-mailů, když se píchlo do vosího hnízda, mě také neminulo :-) 

Jak vzpomínáš na svoji loňskou sezonu?
Příprava byla bezproblémová, trénoval jsem dle pocitů a poslouchal tělo. Absolutně vše, co jsem kdy vůbec natrénoval, jsem ze sebe dokázal vymáčknout v den D, kterým byl pardubický Czehman. 3.místo a čas 4:04 tomu odpovídal. Poté jsem přijal pracovní výzvu, respektive zodpovědnost za projekty v zahraničí, a nedařilo se mi již skloubit trénink a práci. Spíše jsem moc tlačil na pilu a triatlonu jsem stále přisuzoval velkou prioritu. Bojoval jsem s tím, chtěl jsem vše naplno stíhat, ale zánět achillovek před Slovakamanem, byl jen výsledkem. Skloubit náročnou práci a výkonnostní trénink moc dobře nejde. Možná i jde, ale má to velké oběti a ty nejsem ochoten podstoupit. Neznamená to však, že s triatlonem končím, to bych soupeřům moc ulehčil :-)

Na Czechmanovi ses nominoval na ME. Proč ses závodu nezúčastnil?
Když jsem začínal s triatlonem, nikdy jsem nedoufal, že bych něčeho podobného mohl dosáhnout. Splnil jsem nominační kritérium - byl jsem nejlepší Čech na nominačním závodě a byl na bedně, ale byl jsem si vědom, že chyběli na startu Vabroušek a Brynda - prvotřídní reprezentanti. Přišlo mi to nemorální, aby amatér jel reprezentovat ČR na ME. Dlouho jsem to zvažoval a rozhodl jsem pro neúčast. Určitou roli sehráli i finance, kdy bych si musel náklady do Španělska hradit sám (cca 20.000Kč) a na základě dosaženého výsledku by část nákladů byla uhrazena. Nelituji toho, jak jsem se rozhodl!!! 

Jak se vyvíjela tvoje kariéra v triatlonu?
Možná jako z pohádky :-) Zkrátím to. Od 15-18 let jsem trénoval zejména přes noc a každým víkendem jsem dokázal vypít větší a větší množství piv. Poté jsem potkal jednu slečnu, která se v budoucnosti proměnila v nevěstu :-) Ta slečna měla nevídaný vztah ke sportu a jelikož muž je tvor ješitný, rozhodl jsem se řádně připravit na triatlon. Jenže se to malinko zvrtlo a místo jednoho závodu jich byly spousty. Vše jsem si musel vydřít sám na výbavu si našetřit. Krásné začátky na hliníkovém favoritu a v teniskách… Rád bych ještě něco sdělil všem těm, který chtějí něčeho dosáhnout ať již amatéři nebo mladí a nadějní. Nezapomínejte na své partnerky, jsou to většinou ony, kteří se vzdají svých koníčků, absolvují nebo tolerují jarní soustředění, i když by je raději vyměnili za letní dovolené u moře, čekají na vás, až se vrátíte promoklí z cyklistického tréninku a vaří teplé čajíčky při mrtvolné nemoci s názvem rýmička.

Jak proběhla tvoje zimní příprava? Kolik toho nyní stíháš odtrénovat, a jak se ti daří skloubit práci a trénink?
Zajímavá a tradiční otázka. Jak jsem se již zmínil výše, změnil jsem pozici v práci na project managera a podílím se na projektech vodních elektráren. Mám na starost elektrickou část. Práce má drive, pestrost a i svou náročnost v podobě velké zodpovědnosti a někdy až brutálního stresu. Jen pro představu. Náplň práce je od realizace projektu, jednání s investory až po samotné uvádění elektráren do provozu, kdy mrznete na elektrárně a dáváte všechny zařízení do provozu, taková inženýrská práce v mnoha a různých podobách :-). Akorát se to pěkně zvrhlo a jsem neustále na služebních cestách. Střídám Polsko, Itálie jak na běžícím pásu a brzy přibude Rumunsko. V lednu jsem se pracovně ohřál i čtyři týdny na Mauriciu, kdy byly podmínky pro zimní trénink úžasné :-) Ale nestěžuji si, netlačím na pilu, naučil jsem se poslouchat tělo a kolegové již vědí, že místo večeře na hotelu hledám nejbližší bazén. Běžecké boty se do kufru vždy vlezou, jen někdy nezbývá energie na pořádný trénink. Počet hodin za týden již neřeším. Někdy je jich 12 někdy 3. Ale přes zimu jsem triatlon vůbec neřešil, změnil jsem přístup a trénink se pro mě stal ještě větším relaxem než doposud, a jak jednou pravil náš slovenský bratr Jožko Vrábel: „My hobíci nemusíme, my jen můžeme!“ 

Budeš letos závodit? Kam se chystáš? Jaké máš cíle?
Přiznám se, že v půlce března jsem se podíval poprvé na termínovku a přihlásil se na srdeční závody Krušnoman a Czechmana. Skvělá manželka mě rovněž popíchnula a dala mi na výběr, buď na závody pojedeme fandit kamarádům, nebo závodit :-) Pevně věřím, že se mi podaří vše skloubit tak, abych stanul na startu dostatečně připraven a pomohl klubu TRI LIFE Zlín v týmové soutěži . 

Láká tě havajský závod?
Je to zvláštní, ale neláká. Vím, kde mám strop. Všichni víme, že dnešní svět je o penězích a tento závod obzvláště.  Úsilí a životní prioritou se sunou jiným směrem, triatlon zůstává, ale stává se z toho duševní relax a úprk od všech povinností dnešního světa.