Duatlon už nikdy, řekl si kdysi Čelůstka.

Honzo, je před vámi mistrovství Evropy v duatlonu. Jak se těšíte do Nizozemí?

Se zlepšením počasí se zlepšila i nálada. Takže se na duatlon těším.

Je to vaše premiéra v takovémto závodě?
Zatím jsem jel jen jeden větší duatlon. Bylo to neplánovaně v Brně před pár lety. Kvůli nevyhovující vodě se místo Evropského poháru v triatlonu jel duatlon na tratích 5 kilometrů běhu, 40 kilometrů na kole a 10 kilometrů běhu. O co víc mě tenkrát potěšil výsledek, o to byly horší pocity. Tenkrát jsem si řekl, že duatlon nikdy více.

Co čekáte od závodu? Máte nějaké konkrétní cíle?
Doufám, že to nebude bolet tak moc, jako to bolelo tehdy v tom Brně. Cíle si nedávám, je to pro mě totiž jedná velká neznámá. Ať už tratěmi, délkou (15 km běhu - 60 km bezhákového kola - 7,5 km běhu) i soupeři.

Takže soupeřů asi moc neznáte, co?
Ale jo. Znám asi tři jména. (smích)

Jak jste trávil posledních 14 dnů od aquatlonu v Praze, kde jste se stal mistrem ČR?
Tady stačí jedno slovo. Tréninkem. (smích) Aquatlon byl zlomem v počasí, takže jsem si trénink i v domácích podmínkách užíval. I když na kole jsem párkrát pěkně zmokl. Ale třeba teď o víkendu jsem se svezl stovečku s klukama z Pardubic (Dan Polanský, Ondra Sečka) už za luxusního počasí.

Připravoval jste se na evropský šampionát cíleně, nebo to spíše berete jako součást přípravy?
Kromě delší hrazdy na kole jsem nic nepřizpůsoboval. Nechci říkat, že je to součást přípravy, přece jen je to mistrovství Evropy, ale jsem hlavně triatlonista.