V závodě bych asi ještě úplnou ostudu neudělal, říká Karel Zadák

Závodní triatlonovou kariéru jsi oficiálně ukončil před dvěma lety. V jaké se cítíš teď formě?

Vzhledem k tomu, že s týmem a se svěřenci aktivně účastním tréninků, tak forma je ucházející..Určitě to není tak, jako když jsem aktivně závodil, ale vím, že se můžu postavit na start a úplnou ostudu bych určitě neudělal.. 

Jak vypadá tvoje trenérská práce? 

Před 4 lety jsem začínal sám se dvěma triatlety, teď již máme 2BWINNER TEAM a jsme 3 trenéři (společně se mnou ještě Tomáš Ondáček a Lucka Šnebergerová). Skupinka běžců, triatletů a cyklistů čítá zhruba 80 členů jak dospělých, tak dětí. Troufám si říct, že všechny pod našim vedením sport baví, naplňuje, a to je to nejdůležitější. Motto našeho týmu je „staň se vítězem, vyhraj sám nad sebou“- je v této době víc než aktuální. Snažíme se našim svěřencům tréninky zpestřovat a hlavu udržet v závodním a tréninkovém módu. Týmové virtuální akce a propojení členů je nyní víc než důležité.

Jak bys ještě víc popsal vliv koronavirové pandemie a s tím spojené roční náročné situace na sportování?

Tohle období je nepříjemné hlavně z toho důvodu, že se nemůžeme setkávat tak, jak bychom si představovali a musíme trénovat po menších skupinkách nebo individuálně. Chybí závody, a to je asi to nejhorší. Je tak náročnější všechny udržet motivované tak, aby je tréninky bavily. Zatím všichni drží a z toho mám radost. Snad se již brzy dostane do normálu a budeme moct fungovat tak, jako před dvěma lety.

Povedlo se vám absolvovat tréninkové soustředění v teple. Jaké to bylo? 

Začátkem března jsme strávili 7-14 dní na Grand Canarii, a to byla psychická dovolená pro všechny. Svobodně jezdit po ostrově, zastavit se kavárně a dát si kávu do pravého šálku… neuvěřitelný pocit „normálně“ fungovat. Na Kanárech jsou fantastické klimatické podmínky pro trénink, stálé počasí, kopce, minimální provoz, plavání v moři, prostě nádhera. Většina z nás měla sebou drahé polovičky i s ratolestmi a tak si troufám říct, že si to užili jak chlapi, tak holky. Na 25 sportovců, převážně triatletů jsme byli 3 trenéři, takže každý se v pohodě začlenil do své výkonnostní skupiny, tak aby tréninky byly efektivní pro všechny.

Na přelomu března a dubna druhá skupina čítající 26 sportovců strávila dalších 10 dní na Malorce. Za poslední 3 roky nepamatuju tak dokonalé počasí. Každý den slunečno a 20-24st takže i Malorka proběhla na jedničku. Všichni budou určitě dlouho vzpomínat, zvlášť když teď opět v ČR sněží…

Jak se ti daří předávat své nepřeberné triatlonové zkušenosti svým svěřencům? 

Před patnácti lety by mě ani nenapadlo, že bych se mohl dát touto cestou. Teď jsem ale moc rád, že zcela přirozeně tato profese vyplynula z mé závodní kariery. Asi to nej na trénování je, když je vidět, že za mým snažení jsou vidět výsledky a s tím i spokojené tváře lidí v týmu. Zkušenosti samozřejmě předávám, ale každý jednotlivec je originál a nelze je aplikovat na všechny..

Na začátku rozhovoru jsi říkal, že se cítíš v celkem dobré kondici. Jaké závody máš v plánu? 

Pokud se bude závodit, tak se určitě někde objevím, ale žádný konkrétní plán nemám. Až na jeden a to VltavaRun, kde bude startovat náš 2BWINNER TEAM a já v jeho čele. Pojedu určitě i nějaké bikové závody z KPŽ. Objevím se také na nějakém běžeckém závodě. Snad si opět střihnu štafetu s bratry Svobodovými a týmovou štafetu na půlce v Mostě.

Jak jsi zmínil, téma motivace v této době je pro mnoho sportovců každodenně „na stole.“ Jak je to vašem týmu? 

Na motivaci jsme se snažili hodně zapracovat. Přes zimu jsme týmově jezdili on-line tréninky přes ZWIFT a ROUVY, virtuálně jsme běhali testy na 5 a 10km. 1x za měsíc máme nějakou výzvu v podobě běžeckého testu, nebo cyklistického dýchánku. Na to, v jaké jsme době, si myslím, že to všichni zvládají na výbornou. Hodně tomu přispěli zmíněné týmové tréninky a pak samozřejmě kempy v teple, kde lidi žijí jako lidi..