Nevěřím tomu, že si letos zazávodíme někde v zahraničí, říká Simona Křivánková

Simona Křivánková

Změnilo se toho dost. Původně jsme měli zahájit sezónu dvěma Challenge půlkami v květnu (Challenge Riccione a St. Poelten). Ty jsou již nějakou dobu zrušeny a ruší se i další závody v mnohem pozdějším termínu. Vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí, moc nevěřím tomu, že si letos někde v zahraničí zazávodíme. Co se týče domácí scény, tam se snad nějaký závod odehraje, ale těžko říct, kdy to bude. Trénink jsem tedy nyní omezila a jsem spíše v udržovacím režimu. Nyní fungujeme úplně v jiném rytmu. Pracuji na home office, navíc je zavřená školka (samozřejmě včetně všech kroužků). Rozhodně se ale nenudíme a čas místo tréninku využíváme na jiné aktivity. Jsem ráda, že jsem se loni mnoha závody tak vybláznila. Naopak je trochu škoda, že jsme letos nejeli Isramana, a že jsme místo něj zvolili v Izraeli “jen” soustředění na druhou stranu. Díky Bohu alespoň za tu dovču. Protože se za hranice asi dlouho nepodíváme.

Radim Grebik

Nedávno nám skončila karanténa, kde jsme trénovali každý den v garáži a podařilo se nám sehnat komplet vybavení - běhátko, trenažéry i Skierg. To byla paráda. Nyní se už se pokusím častěji vyběhnout do přírody. Chtěl bych zapracovat na nedostatcích, které bych v normální sezóně řešil omezeně - technika běhu atd. Myslím, že z letošní sezóny už moc nezbyde, snad ke konci nějaký závod ČP a aquatlon. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, zdraví je v tuto chvíli „number one“.

Jakub Langhammer

Změnu v tréninku jsem pocítil až od poloviny března, kdy nám vláda zavřela bazény. Naštěstí to pro mě/nás není takový problém, jako v Evropě a jednoduše jsme se přemístili na oceán, kde se dá bez problémů trénovat v teplé vodě. Horší je to se žraloky, ale na to nesmíte ve vodě myslet, tedy dokud ho pod sebou neuvidíte, což už se mi stalo. Cyklistické a běžecké tréninky jsou bez omezení.

Můj závodní kalendář se úplně sesypal po prvních zrušených závodech. V květnu jsem měl letět do Vietnamu a z Vietnamu rovnou do Evropy, kde jsem měl naplánovaných pár závodů, včetně závodů v ČR. Vše se tak posouvá na neurčito. Myslím si, že si letos zazávodíme až koncem tohoto roku a to ještě jen na pár lokálních závodech či maximálně někde na Taiwanu/Korei. Náš hlavní fokus je teď na to, jak zde „přežít“ toto období bez toho, aniž bychom museli odletět do finančně přijatelnější ČR. S manželkou jsme oba přišli o práci, a tak nás teď čeká zajímavé období, ale to postupně čeká drtivou většinu z nás. Na mém trénování to zatím nic nemění a alespoň budu mít více času trénovat, tedy dokud nebudu nucený prodat moje kolo. Snad ho moje manželka neprodá za cenu, za kterou jsem jí řekl, že jsem ho tenkrát koupil.