Paratriatlonista Honza Tománek se ohlíží za stříbrným MS a úspěšnou sezonou

Jak jsi spokojený s letošní sezonou? Co ti udělalo největší radost?

Spokojený určitě jsem. Podařilo se mi postupně získat tři medailová umístění v závodech mistrovství světa, z nichž si nejvíce cením stříbra na 70.3 Ironman World Championship v Nice. Na druhou stranu musím přiznat, že všechno nešlo úplně podle plánu. Podobně jako loni jsem plánoval kombinovat starty na poloviční distanci se závody Světového poháru v paratriatlonu s výhledem na možnou nominaci na paralympiádu do Tokia. Průběžně jsem se pohyboval okolo patnáctého místa světového rankingu, ale vzhledem k velmi omezenému počtu startujících jsem se ani jako několikanásobný medailista SP nedostával na starty závodů a přišel o ně.

Který ze závodů byl pro tebe TOP – ať už výsledkově, nebo atmosférou, prostředím, průběhem…

Jednoznačně mistrovství světa 70.3 Ironman v Nice. Byl to krásný a velmi náročný závod na nejtěžší cyklistické trati v historii šampionátů. Pak musím zmínit 70.3 Ironman Muskoka, kde jsem zcela ovládl závod v kategorii handicapovaných nebo Challenge Geraardsbergen, kde jsem jako první parasportovec v historii dokončil.

Připomeňme si světový šampionát, který byl tradičním vrcholem tvojí sezony. Jak pro tebe letos závod probíhal?

Pocitově se mi plavalo dobře a dosažený čas 40:01 minuty je mým současným standardem. Určité zklamání ale cítil, i když jsem z vody vylézal jako průběžně druhý závodník v kategorii handcycle.  Devadesátikilometrová cyklistická část slibovala úctyhodných 1400 metrů převýšení, což šampionát v Nice řadí mezi nejnáročnější závody na poloviční distanci. Věřil jsem, že právě v cyklistice se dokážu dostat do čela, ale prvního jsem stáhnout nedokázal. I když jsem cyklistiku absolvoval v celkovém čase 4:02:56, což považuji za dobrý výsledek. Do závěrečného běhu na 21.1 km jsem vjel jako vítr, ale náskok prvního byl vysoký. Motivaci jsem rozhodně neztrácel a pokračoval na hranici svých možností. Běžeckou část jsem nakonec dokončil za 1:07:42, což patří mezi mé nejrychlejší běhy na této distanci. Navzdory tomu, že jsem vysněný titul neobhájil, jsem s předvedeným výkonem spokojený.

Jak vypadala tvoje výživa před, během a po závodech?

Před každým závodem je pro mě absolutní základ snídaně. Krátce před samotným startem potom Enervit PRE Sport a v průběhu závodu se neobejdu bez Liquid Gelu. Po závodě je pak na řadě regenerační Enervit Recovery Drink a dobré kafe na srovnání žaludku a chuti.

Jaké plány máš teď – volno a odpočinek, nebo ještě někde startuješ?

Teď mám naplánované zhruba měsíční volno, ale občas se svezu. Mimo to mě čeká práce na finančním zajištění následujícího roku a studijní povinnosti, takže si skutečného volna vlastně moc neužiju…