Ospalý hodnotí vítězství v Norsku.

9.07.2012 -
Triatlonista Filip Ospalý suverénním způsobem ovládl závod série Ironman 70.3 v norském Haugesundu. Na tratích polovičního ironmana jeho tempu nikdo nestačil a v cíli měl luxusní náskok na druhého Dána Rasmuse Henninga. Po závodě popsal své dojmy, hovořil o tratích i o nutriční chybičce, která díky velkému náskoku jeho vítězství neohrozila.

 „Ironman 70.3 Haugesund v Norsku byl prvním závodem pod hlavičkou Ironman na Skandinávském poloostrově. Většina z celkem 400 startujících byli na této trati nováčci. Plavání bylo v jezeře o teplotě cca 19 stupňů ve tvaru písmene U, kdy se nejdříve plaval vnější oblouk, pak vnitřní. Depo umístili pořadatelé na fotbalové hřiště s umělou trávou. Cyklista v jednom velkém okruhu (70km), pak průjezd městem a na jihu menší kolečko (20km). Trať nahoru, dolů, doprava, doleva. Žádné velké dlouhé kopce, ale také žádná rovina. Prvních 30 km na dvouproudové silnici, dalších 30 km po úzké silničce bez středového pruhu. Průjezd městem opět po normální silnici, půlka z malého jižního kolečka opět po místní úzké silnici. Nádherná scenérie Skandinávie, samá vodní plocha, ať už jezera či moře, nádherné lesy a skály. Běh nejdřív z jediného depa do města (cca 2km), pak dva a čtvrt okruhu ve městě. I na běhu na závodníky čekaly kopce, protože jednotlivé ulice, po kterých se běhalo, byly po vrstevnicích nad kanálem, kterého byl cíl. Takže přeběhy mezi těmito silnicemi byly krátké stojky nahoru a dolů. Cílovým prostorem proběhli všichni závodníci celkem čtyřikrát, než popáté zamířili do cílové brány. Počasí na Norsko nádherné. Ráno před startem v 8 hodin bylo zataženo, ale během závodu se vyjasnilo a na běhu už svítilo slunce a teplota se vyšplhala nad 20 stupňů,“ přišel na začátek s popisem Ospalý.

„Podle papírových předpokladů jsem se měl o vítězství poprat s Rasmusem Henningem. Myslel jsem, že budeme spolu po celou dobu závodu a rozdáme si to až v závěru. Plavání tomu nasvědčovalo. Na první bojku doplaval jako první Rasmus, a tak jsem si mu vlezl za nohy a tam absolvoval celou plaveckou část. Do poloviny se s námi držel i Švýcar Widmer, ale nakonec zaostal o více jak 20 sekund. Skupinka dalších atletů na nás ztratila 3:20. Na začátku cyklistiky byl trochu zmatek, protože doprovodná auta vyjela těsně před námi a navíc se tam připletlo místní auto. Takže než abychom se s Rasmusem obouvali, kličkovali jsme mezi auty a místní zástavbou. Po necelém kilometru při nájezdu na hlavní silnici už nás všechna auta předjela. Ze začátku jsme se upravili (Rasmus natáhl návleky na ruce, já hodinky na ruku, utáhli boty, napili se) a zalehli. Po 10 minutách jsem v jednom výjezdu šel před Rasmuse. Po dalších 10 minutách jsem se otočil a Rasmus už jel se ztrátou. Naposledy jsem se otočil na třicátém kilometru, kdy jsme opouštěli hlavní silnici a najeli na

úzkou silničku. Tam jsem uviděl Rasmuse naposledy se ztrátou cca 30 sekund. Pak už jsem se soustředil jen na svůj výkon. Jelo se mi super, i když jsem se často musel ubezpečit v rychlých pasážích, že Rasmus nemůže jet rychleji a že tak můj náskok může být kolem jedné minuty. Ve stoupáních jsem to neřešil. První půlku jsem prolétl průměrem 42,5 km/hod. Druhá půle, kdy se jelo více proti větru, už byla pomalejší, ale na cca 70. Kilometru, kdy auto s kamerou vystřídala motorka s kamerou, jsem se zeptal, kolik mám na druhé. Odpovědí mi bylo, že hodně. No, děkuji za přesnost, říkal jsem si.  Ale potěšila i tato zpráva. Po necelých dvou hodinách a deseti minutách jsem přijel jako první do depa (poprvé ve své kariéře na bezhákových závodech) a podle předpokladů a mých pocitů už jsem byl jednou nohou v cíli jako první. Depo, oběhnout fotbalová hřiště a po cca 500 metrech běhu se na pár set metrů napojit na konec cyklistiky. Tam jsem se potkal s Norem Snislveitem. Podle hodinek už jsem běžel 2:30, takže náskok mohl být kolem čtyř minut. Otázka byla, zda je Rasmus před ním, nebo až za ním. Vybral jsem pravděpodobnější variantu, že je mezi námi a běžel, jak běhat umím (mezičasy prvních kilometrů - 3:20, 3:16, 3:19, 3:21, 3:28, 3:21, 3:28). Obrátka na cca sedmém kilometru, zapamatování mého času a čekání, kdy se proti mně objeví druhý závodník. Byl jím Rasmus, ale k mému milému překvapení jsme se potkali až 3:20 po obrátce. Třetí Nor pár metrů za ním evidentně trpěl, takže Rasmus musel dojet po kole až třetí. V tempu jsem se snažil nepolevovat, i když 11. kilometr, který byl od cíle na obrátku většinou do kopce, jsem dal za 3:45. V půli běžecké trati jsem potkal Rasmuse stále cca 3:30 od obrátky. I poslední obrátka byla pro mě pozitivní, protože Rasmus byl stále stejně za mnou. Poslední čtyři kilometry byly v mém podání velmi pomalé. Stoupající teplota a můj malý nutriční prohřešek na konci kola, kdy jsem si v opojení z nádherného průběhu závodu nevzal třetí gel, si vyžádaly daň a předposlední kilometr do kopce jsem odklusal za 4:10. I když fanoušci povzbuzovali, že mám takový náskok, že můžu jít pěšky. Nakonec díky rychlému začátku běhu, kdy jsem v první třetině na soupeře naběhl kolem tří minut, jsem měl i nejrychlejší běh (1:14:15). Druhý Rasmus přiběhl se ztrátou více jak sedmi minut, třetí norský závodník už ztratil 10 minut,“ hodnotil Ospalý a prozradil i své nejbližší plány.

„Nyní mě čeká krátký odpočinek a v druhé půlce července se představím i doma. Budu startovat na závodech Českého poháru v olympijském triatlonu v Mělníku a Táboře,“ uzavřel český triatlonista.

Hodnocení:
Přečteno 750x

Komentáře

RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
25.11.24Cozumel ovládli Aernouts a Reischmann
17.11.24Finále T-100 ovládli favorité Knibb a Van Riel
27.10.24Lange překvapivě opět vítězem havajského Ironmana
22.10.24Favorité mistrovství světa Ironman 2024
22.9.24Laura Philipp slaví titul mistryně světa v IRONMANu, české triatlonistky také zářily
22.8.24Oproti Paříži v Tokyu všechno klapalo, jak mělo, říká Petra Kuříková
18.8.24Blu je zpět a ve Frankfurtu pálil ostrými
10.8.24Vítěz IM TEXAS suspendován za doping!
15.7.24Ve Španělsku byla psána historie
7.7.24V Rothu padala světová maxima