Když jste vloni obnovil závod v Teplicích, bylo vaším cílem uspořádat MČR, cíl je tedy splněn. Je tomu tak?
Přesně tak. Řekl jsem si, že tomu dám tři roky, abych se pokusil znovu vybudovat to co tady již dávno před tím bylo. Myslím tím naší velkou tradici, vždyť prvního Hliněného muže, to byla "třetinka", jsme organizovali již v roce 1983 a prvního ŽM v roce 1985. Cíl byl takový. Český pohár-Mistrovství ČR-Mezinárodní závod. Tak uvidím, zda se podaří i ten
třetí krok.

Jaké jsou další plány s tímto závodem do budoucna? Co připravíte pro závodníky příští rok?
Chtěl bych, jak jsem již řekl, kdyby se nám podařilo náš závod dostat do mezinárodního podvědomí. Tak zkusím trochu zapracovat na marketingu. Jistě jsem si i vždy pomýšlel na získání nějakých těch kvalifikačních slotů IRONMANA, ale to je přeci jenom na naše podmínky ještě velmi tvrdý oříšek. I když lákavý, takže za pokus to rozhodně stojí. Navíc nám vyrostl další IRONMAN za humny, v Regensburgu....No a pro závodníky bych rád do budoucna rád připravil hlavně větší konkurenci. Letos jsem trochu postrádal masovější účast. Kvalitu už tu máme, ale kvantita je pro nás stejně motivující. Udělali jsme maximum, aby se tu všichni triatleti cítili komfortně a zvládli bychom i trojnásobné množství startujících, tak doufám, že příští rok to bude lepší.

Jak jste spokojen s letošním ročníkem po stránce organizační a sportovní?
Na to, v jakém stavu byly přípravy ještě několik týdnů před závodem, velmi. Dlouho jsem zvažoval, jestli je náš závod životaschopný, myslím v té kvalitě, kterou si představuji. Hned zkraje roku někteří naši sponzoři oznámili, že z důvodu krize nás nemohou dále podporovat a to člověku vezme vítr z plachet. Navíc jsem musel neplánovaně postoupit další operaci mých neposlušných zad a ztratil jsem dva měsíce v přípravě. Také jsem musel trochu přebudovat složení přípravného teamu, protože někteří ztráceli motivaci atd., atd. Ale nakonec jsem si prožil nirvánu v tom smyslu, že jsem byl po organizační stránce absolutně spokojený. I přes nepřízeň přírodních živlů, které nás opět chtěli složit na kolena. Totiž, když jsem v sobotu ráno ve 4.00 dorazil na kontrolu plaveckého depa, tak jsem se málem rozbrečel. Vichr zaúřadoval a vše lehlo k zemi. Stany, banery, něco nenávratně zničeno, příroda mi opět ukázala své zuby, a tak nám nezbylo než zmobilizovat všechny lidi a síly a vše narychlo znovu připravit ke startu.Všichni moji lidé, 130 organizátorů celkem, pracovali s nadšením a naplno, jako za starých časů. Doufám, že to bylo znát.

Jaké byly ohlasy po závodě od zúčastněných?
To je vždy ta největší odměna. Opravdu za mnou osobně přišlo velmi mnoho účastníků a všichni vyjadřovali svoje nadšení nad tím, jak byl náš závod zajištěn. Někdo řekl, že to byla žrací tour, nebo závod na evropské úrovni, Ruda Cogan si dokonce vzal mikrofon a prohlásil, že by si to u nás zasloužilo Mistrovství Evropy. Neumím se chválit, jenom cituji některé výroky. Byla to milá povzbuzení do další práce. I tratě a jejich zabezpečení a čistá voda se všem líbily.

Jak jste si užíval souboj o čelní příčky? Překvapil Vás Rudolf Cogan?
Bohužel, tak tohle si moc neužívám. Jsem po celou dobu "na place". Vítr stále úřadoval a občas něco sfoukl, musíte stále hlídat občerstvovačky, stále něco organizujete, protože dvoudepový závod je mnohem složitější, hlavně když nemáte všechno dvakrát. Tak stavíte a instalujete, pořád vám někdo volá na něco se ptá...Jsem ten typ, co musí mít vše pod kontrolou, tak končím vyčerpán jako bych jel dubleironmana. Ale abych to nepřeháněl,
samozřejmě, že to vnímám, hlásím totiž komentátorovi informace z tratí, tak vím, jaké úžasné výkony všichni podávali. Byl to opravdový prestižák a já jsem tiše záviděl. Ruda mne velmi překvapil. Přiznám se, Rudo promiň, že jsem ho až tak v podvědomí neměl.

Kolik času Vám zabere příprava na závod?
Byl jsem nucen to stihnout za 1,5měsíce. Ale na plno, fakt hrůza. Jednou jsem jednomu z našich sponzorů říkal, že kdybych tak pracoval celý život, že bych musel být v TOP10 ve Forbesu.

Rozpočet závodu sahal přes půl miliónu, jak složité je sehnat tyto finanční prostředky? Jsou sponzoři ochotní na Severu Čech?
Složité to je, obzvláště letos. Všichni víme proč. A bůh ví co bude se sportem dál. O to více mne mrzí, že některé instituce a dodavatelé se k vám chovají jako k podnikateli, na kterém musí zbohatnout. Přitom si nikdo z našeho teamu z těchto nákladů nic nevyplácí. Vše jde do závodu. Letos se to podařilo ufinancovat především ze státních dotací. A jinak naštěstí máme
stále dost tradičních sponzorů, kteří pomohou jak mohou. Zajistí dopravu, na něco dají slevu, něco půjčí atd. Všem mnohokrát děkuji.

Nemrzí Vás malá účast, kde může být zakopaný pes?
Tak to je téma k pivu. A také jsem to v sobotu večer po závodě s některými probíral. Mám na to samozřejmě svůj názor. Mrzí mne to hodně. Ten kdo nikdy takovýto závod neorganizoval, nepochopí. Je to velmi velké úsilí mnoha lidí, mnoho stresu, sil i osobního rizika, které jako organizátor nesete. Je to celý šanon potřebných souhlasů jednotlivých úřadů, policie, Městské
policie....mnoho zmařených obchodních jednání, zajištění marketingu sponzorům a nakonec máte 2xvíce pořadatelů než přijede závodníků. Pak ještě musíte číst na různých serverech nesmyslné kritiky a poznámky věčných stěžovatelů, kteří se potřebují zviditelnit alespoň touto cestou. Beru to jako součást našeho čecháčkovství(viz.čerstvě délky tratí) a neřeším to. Dotyčnému jenom touto cestou vzkazuji, ať si seřídí computer a že prostě je pro nás přednější bezpečnost závodníků, než absolutně přesná trať. A slabší účast je z části proto , že máme mnoho ironmanských soutěží, na to, kolik máme Ironmanů, takže konkurence,a z části je to tím, že tu jsou dva tábory ČP a Classic. Myslím, že tam někde je zakuklený bojkot akcí které jsou pod hlavičkou svazu. A to je škoda. Myslím si, že Mistrovství ČR je vrchol sezony a že by každý měl mít přirozený zájem se ho zúčastnit ať je to, jak je to.. klidně ho příští rok uspořádám znovu a budu doufat, že se to zlepší.

Jaký je Váš názor na to, že existují právě dvě soutěže ČP a Classic cup? Škodí to dlouhému triatlonu?
Vloni mne organizátoři Classic cupu nabídli zařazení do jejich poháru. Bylo mi to tak nějak jedno. Už nejsem v tom věku, abych musel být za každou cenu rebelem. To už mám za sebou, ale měl jsem plán uspořádat republiku a to bylo pro mne prioritní. Neznamená to však, že jsem spokojen s tím, jak to všechno přes svaz funguje. Byl jsem osm let mimo triatlonové dění a když jsem se vrátil, zjistil jsem, bohužel, že se k lepšímu nic nezměnilo. Stejné nešvary jako když jsem organizoval republiku před 14lety. Dokonce diskuse při poučení jak bude penalizován drafting, delegát nikde, pravidla nejasná, nejasné vyhlašování kategorií, družstev atd.. Nakonec z vedení se nepřijede podívat nikdo. Nikdo z nich neřekne díky, udělal jsi nám dobrou reklamu.Toho všeho si závodníci i pořadatelé všímají a na svaz to vrhá velmi špatné světlo. Žádná podpora finanční ani marketingová ani mediální. Nic se prostě nezměnilo a tak se lidem, kteří stojí za Classic cupem, vůbec nedivím a pro mne je to přirozený vývoj. Zda to škodí dlouhému triatlonu? Řekl bych že ne, ale ani mu to neprospěje. Je to jenom o tom, kterou ze soutěží si závodníci zvolí jako prestižnější. Hawaii také není oficiální Mistrovství světa a je to olymp. triatlonu a u nás může také klidně vzniknout něco podobného. Už mne zastavilo mnoho lidí okolo triatlonu a položilo mi stejnou otázku: Co si myslíš o svazu a jaký máš k němu nebo k nim vztah? Byl jsem vždy překvapen, jak žhavé je to téma. Myslím, že by se tím měl již někdo vážně zabývat.

Otakar Kučera