Závodím a trénuji, jak se mi zrovna chce, říká David Janda

Můžeme se ohlédnout za letošní sezonou? Jak bys hodnotil svoje předvedené výkony?  

Nejlepší částí roku byl červen, kdy se mi podařily téměř všechny závody. První můj halfironman byl Czechman a 11. místo (1. v kategorii), Xterra Hořice s 2. místem, na MČR Xterra v Ostrově jsem bohužel nemohl pořádně využít svých kvalit na kole, protože byly nejasnosti ve směru trati. Pak následoval MTB závod Genesis, kde jsem vyhrál krátkou trať a na konci měsíce jsem se dostal do TOP TEN ve SP Xterra Switzerland, kde se závodilo v duatlonu. Za zmínku stojí i Xterra Davidův mlýn, kde jsem skončil třetí a na SP Xterra Czech třináctý. Nepodařených závodů bylo více, protože mě začala zlobit kyčel i materiál.

Často jsi sváděl líté boje s dalším z triatlonových „obojživelníků“ Vaškem Holubem na předních pozicích v Xterra závodech i v dlouhém triatlonu. Jak dopadl váš souboj?  

 V ČP Xterra je Venca 3. a já 4. Hned v prvních závodech ukázal, že je o třídu lepší. V plavání už tolik neztrácí, cyklistickou část máme dost podobnou, vždy záleží na podmínkách a profilu, v běhu je k nezastavení. Ale Venca není jediný, s kterým se rád porovnám, je to většina ze špičky na Xterra závodech. Máme mezi sebou dobrou partu a scházíme se nejenom na závodech.

Stíháš objezdit velké množství závodů a povrch ani délku trati moc neřešíš. Jak to zvládáš?

Kombinaci terénního a dlouhého triatlonu jsme si vybrali s Vencou na konci loňské sezóny. Já jsem ještě k tomu přidal ještě zimní triatlony, kterým se věnuji stejnou dobu, jako těm letním. Přípravu nebo ladění na dané závody nijak neřeším. Závodů je hodně a mojí předností je kvantita, rád závodím a trénuji, jak se mi zrovna chce. Z dlouhého triatlonu jsem si vybral jen duatlon a „půlku“ a ani na tyto závody jsem extra neladil. Ve všech třech pohárech jsem chtěl být vidět vepředu. V zimě mi to vyšlo na 2. místo v celkovém pořadí, v Xteře jsem dosáhl na 4. místo v poháru celkově, akorát v dlouhém mi to úplně nevyšlo podle představ.

V triatlonových vodách se zas moc dlouho nepohybuješ. Jak ses dostal k tomuto sportu? Kdy se datuje tvůj první triatlonový start?

Závodím od roku 2006. To byl rok, kdy jsem ještě navštěvoval Pedagogickou fakultu a díky katedře tělesné výchovy jsem zcela propadl sportu. Začal jsem s horskými koly, které jsem doplňoval orientačními závody a přírodními víceboji, až po 24 hodinový survival. Postupem času jsem se naučil plavat a tím se mi otevřela cesta k triatlonu. V roce 2008 jsem poprvé závodil na Xterra Melechov. Rok 2010 byl zlomový, kdy jsem se zaměřil na všechny druhy triatlonu, především na ten terénní.

Ve Ždáru na Pilmanovi jsi říkal, že tě trápí zdravotní komplikace. O co se konkrétně jedná?

To je pro mě právě největším oříškem. Na konci roku 2011 vyšla kvůli tvrdému tréninku najevo vrozená vada kyčelního kloubu (mělké kloubní jamky), která se dalším trénováním a závoděním projevovala přetížením svalových úponů a problém byl na světě. Alespoň tak zněl poslední verdikt lékařů. I když výkonnost stoupá, nemohu jí naplno prodat. Bolest kyčle v závěru závodů se jen těžko překonává. Dva roky jsem to nějak překonával. Ale pro příští sezónu budu vedle tréninku řešit i zdraví. I kdyby mě to mělo na čas vyřadit z triatlonu.

Tvoje slečna Daniela pracuje pro firmu Compressport. Máš možnost využít nějakou materiální či finanční podporu od sponzorů?

Finanční podporu nemám, ale díky přátelům, kteří prodávají sportovní vybavení, se dostanu k lepším cenám (Bike Gallery, TheNorthFace, Compressport, Tejpy.cz, MYBODY-ID). Startovné a další výdaje si hradím sám.

Zkusil bys porovnat atmosféru na Xterra závodech s dlouhým triatlonem?

Atmosféra kolem Xterry je úžasná. Na českých závodech se schází stále stejní lidé, ze kterých se stávají kamarádi. Vyrážíme společně i na závody SP. Letos mě nejvíce nadchl závod ve Francii. Závody v dlouhém triatlonu neprobíhají v takové pohodě, jako Xterra. Třeba pravidlo o draftingu, jakoby kolikrát ani neexistovalo. Působí to na mě více hekticky, ale možná proto, že jsem mezi dlouhotraťařema nováčkem.

Sezonu ještě nekončíš, akorát jsi přesedlal na MTB. Co máš ještě letos ve svém závodním diáři?

Po vydařeném Mácháčském pohodáři jsem se hned přeorientoval na čistokrevného bajkera a jezdím MTB závody až do konce října. Ke konci sezony jezdím rád třeba technické XC. Letos zkouším první ročník Pražského MTB poháru. Teď si ale užívám bajkování pro radost v Jeseníkách se zázemím na chatě Orbea u zkušeného cyklisty Pavla Dědice.

Blíží se i první sníh. Trénuješ v zimě na běžkách?

Na běžky jezdím vždy, když se naskytne možnost. Někdy si dám trénink jen na otočku a někdy jedeme na zimní dovolenou s přítelkyní Danielou, která všechny aktivity, včetně těch závodních, sdílí se mnou. Jezdíme i na zimní triatlony, abych si vyzkoušel závodní tempo.