Petro, čeká tě MS K23 na Novém Zélandu o motivaci asi není nouze? Těšíš se a cítíš již nervozitu?
MS na Novém Zélandu je pro mě obrovská motivace. Už se ani nemůžu dočkat samotného závodu. Posledních 14 dní pro mě nebylo jednoduchých. Dny se zkracují, teplota klesá, začala škola, většina triatlonistů si v tuto dobu užívá zasloužené volno po sezóně. Abych řekla pravdu, na závod se těším také i proto, že bude letos konečně mým posledním.

Co můžeme očekávat od Petry Kuříkové na MS? Jaké máš ambice?
Každý má nějaká svá očekávání. Já nechci nikoho zklamat, takže nebudu prozrazovat ambice. Závod si chci především užít. Nechám tam vše, co ve mně je a uvidíme, na co to bude stačit.

Zřejmě to bude jiné kafe než na ME ve Španělsku?
Každý závod je jedinečný, proto je těžké je srovnávat. Samozřejmě přibude spousta dalších kvalitních soupeřek. Ale já to vnímám spíš jako výhodu. Na startu nás bude stát víc a tím pádem roste šance chytit balík na kole.

Jak zvládáš trénink v tomto období, kdy ostatní již zahájily odpočinkové období a ty dále tvrdě trénuješ?
Nebudu tvrdit, že je to v pohodě. Občas s tím musím bojovat. Ale doufám, že těch pár týdnů dřiny navíc se mi vrátí.

Kolik tréninků zvládáš v týdnu?
Během týdne stihnu 10-11 tréninkových jednotek. Ve vodě jsem téměř každý den. Cyklistice a běhu věnuji 2 až 3 tréninkové jednotky. V tuto dobu nejde trénovat jako na jaře, když jsem se chystala na můj první vrchol. Tělo je unavenější a tak si myslím, že více tréninku by bylo spíš na škodu.

Nemáš obavu, že budeš muset sáhnout k trenažéru?
Obavu nemám. Pocházím ze severních Čech. Bez ergáče bych se tady neobešla. Když počasí nepřeje, sednu na trenažér i v létě. Například tento týden jsem nebyla na kole venku ani jednou.