Když prší a lije, výsadkář se směje, básnil vítěz CZECHMANa Džalaj. Ale já si to vytrpěl, přiznal

Slovenský reprezentant v rozhovoru přiznal, že ho prvenství v nabité konkurenci těší, během závodu si však vytrpěl své. Také vyjádřil obdiv nad Petrem Vabrouškem a s odkazem na jeho velký počet náročných závodů vydal i malé doporučení.

Karole, na CZECHMANovi jste obhájil loňské prvenství. Jak to vnímáte?
Cením si tuto obhajobu hodně vysoko, protože se mi podařila ve slušné česko-slovenské dlouhotriatlonové konkurenci.

Jaké byly vaše cíle před závodem? Měl jste ambice na bednu?
Ano, do závodu jsem šel s tím, že se chci do posledního dechu tvrdě rvát o první místo.

Směřovala tedy vaše příprava právě k CZECHMANovi?
CZECHMAN pro mě sice není úplným vrcholem sezony, ale je to jeden z velmi důležitých závodů.

Jak se pro vás závod vyvíjel?
Nejkrizovější částí pro mě byl začátek cyklistiky. Vyplaval jsem se značnou ztrátou za nejlepšími a zároveň cítil silné křeče ve stehnech. To mi na sebedůvěře nepřidalo. K dlouhému triatlonu ale takovéto situace patří. Přes bolest jsem se dotáhl na Petra Vabrouška i Joža Vrábela. Jezdil jsem za nimi asi 10 kilometrů a bojoval s křečemi. Zkoušel jsem šlapání ve stoje i frekvenčně, zvýšil jsem příjem hořčíku, solných tablet i tekutin. Nic z toho nezabralo. Na druhou stranu, i když se to možná nezdá, právě tady jsem nejspíš rozhodl o svém vítězství. Najednou jsem chytil svůj cyklistický rytmus a najel potřebné tři minuty na Petra Vabrouška. V běhu jsem nechtěl připustit, aby mě měl Petr na dohled, protože bych pro něj byl snadnou kořistí.  A to se povedlo.

Zmiňujete Petra Vabrouška, který je váš velký soupeř, ale také kamarád. Ten však neměl své vybavení a byl značně nevyspalý. Mluvili jste spolu o tom před závodem?
Ano, těsně před startem jsme ještě prohodili pár vět a o jeho komplikacích jsem věděl. A tyto výše uvedené problémy určitě měly vliv na jeho výkon. Tak jako tak je Petr světový fenomén v tom, kolik závodů na tak vysoké úrovni a v tak vysokém tempu dokáže absolvovat. To je bez debat. Akorát pod každým článkem o něm by mělo být upozornění: TOTO NEZKOUŠEJTE NAPODOBOVAT!!! (smích)
 
Letošní počasí bylo hodně extrémní. Vytrvalý déšť a zima. Jak se vám závodilo v těchto drsných podmínkách?
Když prší a lije, výsadkář se směje. Ale já jsem si vytrpěl své. Ať už co se týče křečí nebo promrzlých rukou. Za normálních okolností si dávám na běh ponožky, ale teď už jsem před depem věděl, že nemám šanci si je obléct. Horko těžko jsem se obul do tenisek. (Pozn. Džalaj je známý svou profesí slovenského výsadkáře)

Víte, že jste zvítězil na akci, která přepsala český rekord, co se počtu závodníků na startu týče? Jak jste si tuto masovou akci užil?
CZECHMANa se zúčastňuji pravidelně a rád od roku 2008 a nestačím se divit, jak závod každým rokem roste. A to nejen počtem startujících, ale i kvalitou organizace. Závod jsem si užil, ale bylo mi líto diváků a dobrovolníků, kteří kvůli mizernému počasí trpěli možná víc než samotní triatlonisti.

Můžeme vás tedy zase za rok čekat na startu? A co byste popřál CZECHMANovi a pořadatelskému týmu do dalšího roku?
Lidé se do Pardubic vracejí rádi a přibývají k nim další, kteří chtějí CZECHMANa pokořit. To svědčí, že pořadatelé odvádějí dobrou práci. Takže pořadatelům můžu vzkázat jen to, ať vydrží v nastoleném trendu a neusnou na vavřínech. Bude mi potěšením přijet i příště, ale rok je pro mě dlouhá doba, takže potvrdit to zatím nemohu.

Jaké jsou teď vaše závodní a tréninkové plány? Je nějaký závod, ke kterému budete směřovat přípravu?
Přípravu teď podřizuji ironmanu ve Frankfurtu, který bude 7. července. Soustředím se na tuto akci a poté se uvidí, jak bude moje letošní triatlonová sezona pokračovat.