Za daných okolností je 2. místo skvělé, hodnotil Vabroušek CZECHMANa

Petře, jak hodnotíte druhé místo na CZECHMANovi?
Za daných okolností spíše příjemné překvapení. Samozřejmě bych rád vyhrál, ale cestou z Brazílie jsem nestihl přípoj v Riu, přebukovali mě na pozdější let s jinou společností, přišel jsem o dvě noci a obě zavazadla. Taška ani kolo dosud do ČR nedorazily a ani se aktuálně neví, kde jsou. Domů jsem přiletěl ve čtvrtek ráno a na rychlo dával dohromady náhradní vybavení pro závod v Pardubicích. I před závodem jsem spal jen 3,5 hodiny.

Jediný, kdo vás porazil, byl váš kamarád Slovák Karol Džalaj. Jak moc prestižně berete vzájemné souboje? Co jste si v cíli říkali?
Karol za mnou v posledních mnoha letech skončil nesčetněkrát druhý, takže když mne letos už podruhé porazil, je to pro něj určitě velké povzbuzení. Jsme hodně dobří přátelé, na zahraniční závody často létáme spolu a určitě mu to přeju. V cíli byla samozřejmě gratulace a rychlé zážitky z trati, na víc nebyl čas. Byla hodně velká zima.

Jak jste zmínil, týden před CZECHMANem jste byl na ironmanu v Brazílii a přišly i komplikace s cestováním. Nechyběly vám kvůli tomu v závěru síly?
Určitě neměl vliv samotný závod v Brazíli, byť jsem tam až do cíle maratonu hodně sprintoval. Mám aktuálně výbornou formu a už dva dny po Brazílii jsem se cítil odpočinutý a v pohodě. Problém byl spíše s extrémním spánkovým deficitem, a také jsem trochu podcenil oblečení při závodě. Na všechny české soupeře to stačilo, ten hlavní problém ale byla Karolova aktuální skvělá forma.

Jak se pro vás závod vyvíjel?
Plavání ještě celkem slušné. Dokonce jsem šel z vody před Karolem. Na kole mi ale byla hodně zima a od začátku jsem se spíše trápil, nemělo to žádnou jiskru. I tak jsem se propracoval na 2. místo za bezkonkurenčně jedoucího Karola. Na konci prvního kola činil odstup necelou minutu a na dalších asi 30km se to tak dokonce ustálilo. Začal jsem věřit v možnost vítězství. Nicméně jsem pak na jednom dlážděném úseku přejel odbočku doleva a než jsem se vrátil na trať, byl náskok přes dvě minuty. To mne trochu nalomilo a do depa to narostlo zhruba na 3,5 minuty. Zkusil jsem to rozběhnout rychle, ale po 5km jsem stáhl jen 30 vteřin a bylo mi jasné, že pokud Karol udrží své tempo, je závod rozhodnutý. Za mnou běžel skvěle Honza Wainer a na obrátkách jsme si už všichni své pozice hlídali až do cíle.

Počasí vám rozhodně nepřálo. Jak se vám závodilo v těchto podmínkách?
Obvykle se podmínkami nenechám vůbec rozhodit. Člověk se zbytečně vnitřně oslabuje. V podobném nečase jsem absolvoval hodně závodů a většinou si je i tak užil. Tentokrát jsem se ale (hlavně asi kvůli delšímu nevyspání) závodem doslova protrápil a opravdu jsem se hodně těšil do cíle a suchého oblečení.

CZECHMAN překonal loňský rekord v počtu startujících. Jak jste si tuto masovou akci užil?
Je to skvělé a i závody u nás se svou atmosférou díky tomu začínají blížit zavedeným podnikům v zahraničí. Navíc jako zástupce značek Blue Seventy (neopreny) a SLS3 (kompresní doplňky) vždy před závodem i po něm mívám malý stánek na Expu a čím více lidí přijde na start, tím smysluplnější to samozřejmě je. Trend je jasný, už teď to vypadá, že Moraviaman se Czechmanovi navzdory svým dvojnásobným distancím dost přiblíží a rekord padne asi i na Bigmanovi v Praze a Slovakmanovi v Piešťanech.

Co byste popřál CZECHMANovi a pořadatelskému týmu do dalšího roku?
Aby si udrželi skvělou partu lidí ochotných se pro nás závodníky před, při i po závodě rozdat. Aby nás závodníků přijelo ještě více. A hlavně krásné slunečné počasí!

A na závěr, jaké jsou vaše další závodní a tréninkové plány?
Horská výzva Jeseníky, Český pohár v Račicích, Moraviaman, Ironman Klagenfurt, Bigman Praha, Challenge Roth, Oravaman, Ironman Zurich, Slovakman a potom už dovolená u moře.