Na ironmanu v JAR chce bojovat o TOP 10
Petře, v Jižní Africe vás o víkendu čeká třetí ironman sezony. Jak se těšíte?
Na každý další závod se vždy těším a JAR není vyjímkou. Je to jeden z mých nejoblíbenějších. Startuji tady tuším poosmé.
V roce 2000 jste v Port Elizabeth vyhrál, pak byl dvakrát třetí. Na jaké umístění si brousíte zuby letos?
To se dopředu těžko odhaduje. Loňské medailisty bude prohánět letos i Faris Al Sultan, Ronnie Schildknecht, Bas Diedren, James Cunnama (lonšký vítěz Rothu s časem pod 8 hodin) nebo celá armáda Francouzů a Němců. Určitě do souboje v první desítce budu chtít zasáhnout já i Karol Džalaj. Zda a kam to bude stačit, uvidíme až v neděli na trati.
Pojí vás s tímto závodem nějaké nezapomenutelné vzpomínky?
Určitě jich je spousta. V roce 2000 jsem v JAR (tehdy ještě v Kapském městě) vyhrál svého prvního velkého Ironmana. Pravidelně sem létám se skupinou závodníků z ČR a Slovenska, takže o zážitky nikdy není nouze. V moři jsme už potkali tuleně, delfíny i tučňáky, v nedaleké rezervaci slony, lvy, vzácné a přísně chráněné hovnivály sloní. Nezapomenutelný je také stále hmatatelný rozdíl mezi bílým a tmavým obyvatelstvem.
Jak jste se připravoval a jaké závody jste si "střihnul" jako součást tréninku?
Po pár dnech v teplém Melbourne jsem se vrátil do hodně nepříjemného mrazu, takže jsem ani neabsolvoval plánovanou časovku a MTB maraton. Další víkend jsem si už ale neodřekl Horskou výzvu v Jeseníkách. Mráz a hluboký sníh sice nebyl před JAR ideální, ale jde o závod dvojic a tudíž nebylo cesty zpět. Přes velkou náročnost to byl fantastický zážitek a jsem rád, že jsem to dal.
Jaké na vás v JAR čekají tratě? A jak to vypadá s počasím?
Plavání je v obvykle zvlněném moři, kolo je mírně kopcovité a většinou s hodně nepříjemným větrem. Na maratonu bývá slušné horko. Nic co by extrémně vybočovalo z běžných podmínek na jiných ironmanech. Co se určitě vyjímá, je fantastická atmosféra na trati. Jihoafričané vytrvalostní sporty milují a je to poznat.
Na vašem profilu na facebooku (www.facebook.com/PetrVabrousek) jste psal o trablích během cestování do JAR. Popište nám, co se stalo?
Při nástupu do letadla v Paříži mne horlivý úředník odmítl pustit na palubu, protože se mu zdálo, že už nemám dost místa v pase. Přesto, že ho přemlouvali i jeho kolegové, byl nakonec neoblomný. Musel jsem tedy přespat v Paříži a ráno si vyřídit náhradní pas na českém konzulátu. Byli velmi ochotní a velmi překvapení. Podle jejich mínění byl stávající pas v pořádku. Pak následovalo několikahodinové vyjednávání o nové letence na letišti (stará propadla při nenastoupení letu do Johanesburgu). Už to vypadalo na novou za 3000 EUR. Až po intervenci přes firmu AIRPRO v Praze se podařilo tu původní letenku s doplatkem do bussiness obnovit. Bohužel na pozdější let z Johanessburgu a se zpožděnými zavazadly. Takže z plánovaných cyklotréninků v úterý, středu a čtvrtek sešlo a projel jsem se až v pátek. Cestou jsem si dal alespoň 2x hodinu na trenažeru ve fitcentru.
Je už vše vyřešeno? Jsou všechny věci tam, kde mají být?
Vše je už na svém místě. Závod může v neděli v 6:45 vesele začít.