Sen by byl prorazit v XTRI World, jelikož ty extrémní triatlony mají nádhernou přírodu, říká Martin Vinař

Martine většina čtenářů tě zná díky tvému podcastu 226 či fotoknize Triatlon za objektivem. Kdo je Martin Vinař a jaká byla jeho cesta k triatlonu?

Ahoj Tomáši. Má cesta k triatlonu měla několik etap související s životními událostmi dané doby.  Sportoval jsem již od útlého dětství jelikož jsem vyrůstal na vesnici, ale měl jsem štěstí, že to bylo přímo pod Orlickou přehradou takže krom fotbalu, kola, a běhání po vsi s hrátkami na Vinetua a Old Shatterhanda:-) byl sportem číslo jedna jachting. Měli jsme super vedoucího, který mi i přes můj zrakový handicap ukázal lásku ke sportu. V polovině páté třídy se naši odstěhovali do Jablonce nad Nisou, kde jsem byl sám. Začal jsem tedy dělat atletiku, pak jsem díky Frantovi Drbohlavovi objevil multisporty. Poznal jsem takové ikony, jako pro mě byli Štěpán Chroustovský, Renda Milichovský a snažil jsem se jim „vyrovnat“. Neměl jsem v té době vůbec ponětí co to vše obnáší. V 89 jsem končil osmou třídu. Rok 1990 byl zlomový a Franta začal podnikat s kolama, já tenkrát měl stařičkou Esku a on mi pomohl k lepšímu kolu. Začal jasem mu pomáhat v obchodě stavět kola, byl to tenkrát ohromný boom a tak bylo práce dost. Začal jsem první duatlony, trénoval trochu systematicky pod vedením Franty. Byly to zajímavé roky. Bez všech mobilů, sociálních sítí atd. Jediné co jsem tenkrát měl a už ani nepamatuju jak jsem ho sehnal tak to byl sportteshter Polar :-) Čas šel já se učil pořádně plavat, ale na technické disciplína jsem totální dřevo, asi tím jak jsem blíženec tak moc nepobírám některé věci :-)
Tuším, že v 1996 jsem jel prvního Ironmana v Račicích, byla to společná premiéra s Tomášem Langhammrem a Petrem Vabrouškem :-) tenkrát tam bylo zkrácené plavání a v tu dobu jsem již trénoval pod kamarádem Richardem Jislem. Okolo roku 1999 jsem se zranil, a od sportu musela přijít pauza. Změna i v osobním životě přinesla pauzu také ve sportu. Měl jsem hodně divoké období :-) Naši začali více podnikat, ja skončil ve stavební firmě, která mě zaměstnávala a začal dělat v rodinné firmě, kde jsem pronikl i více do tajů fotografie. Několik let jsem se věnoval pak motokrosu, dodělal si FTVS a pracoval jsem pro SCM pod panem Strachem. Jezdil po světě s dětmi, byl v evropské motokrosové komisi, fotil a psal jsem do ČMN - České motocyklové noviny a pro motorkáře. V roce 2013 jsme „udělali“ juniorské vicemistr světa v Jiníně.
 Myslím, že 2015 byl přelomový a vrátil jsem se k triatlonu. V osobním životě jsem nebyl moc spokojený a tak jsem se vrátil zpět k triatlonu, nejprve k terénním - myslel jsem si, že mi zkušenosti z motokrosu pomohou, ale opak byl pravdou, a mé tragické plavání rozhodlo pro delší distance. Jel jsem pár půlek, ale stále to nebylo ono. Pak jsem viděl extrémní triatlon - Winterman- tehdy se ještě dobíhalo na Ještěd a opět to byl Petr Vabroušek, který tam tenkrát vyhrál a dal mi impuls právě k těmto závodům v roce 2017 jsem jel prvního Wintermana. Přelom 2019/2020 byl opět zlomový. Životní kotrmelce a narození dcery, zranění levé nohy. Ještě jsem odjel soustředění na Mallorce a pak padlo rozhodnutí a zrodil se Martin Vinař - fotograf aneb návrat k mládí :-).

Jsi milovník extrémních triatlonů. Kolik jich má absolvovaných a který bys vyzvedl na pomyslný piedestal?
3xWinerman - 2x dokončený z toho v prvním mém ročníku jsem prohrál s Rácou o 3 vteřiny :-) - prohrál jsem hlavou, tenkrát jsem ho doběhl na Ještědu, přečetl si jeho jméno na kombinéze a řekl si, že přece není možné abych prožil Tomáše Racka, začal jsem tedy taky jít, Tom se rozběhl do odbočky a už mě nepustil před sebe - skvěle to zvládl strategicky :-) no a nahoře už čekal útok a tenkrát si pohlídal tuším 10.místo. Jednou jsem Wintermana nedojel opět kvůli hlavě. Tuším 2019, 14 dnů před tím jsem jel Ultra Czech 515 v Račicích a chtěl jsem pod 12 hodin. Vzdal jsem na 8 km běhu, jelikož se hlava dostala do takového stavu, že jsem nebyl schopný. Pak jsem jednou nedokončil Jánošík pro žaludeční problémy , už ve vodě jsem krmil místní ryby…
 Celkem tedy dokončené 2x Winterman, 2x Austria XTRI, 1x Swedman ve Švédsku ze série XTRI World,  1x Ultra Račice. Nedokončené 1x Jánošík a 1x Winterman
 Nevím jaký závod bych asi vyzvedl, každý má své - Winterman je srdcovka, V Rakousku jsem dojel 13 což pro mě bylo fantastické, Švédsko byla skvělá cyklistika, tam jsem byl fakt rychlý… No a letos zkusím z voleje KOT - není čas nějak v poslední době ani běhat, díky aktivitám okolo focení a podcastům.

Pojďme se pobavit o tvých projektech. Začneme s knihou Triatlon za objektivem. Kde vznikla první myšlenka knihy a jak moc trnitá cesta byla k tomu dotáhnout tento projekt úspěšně do konce?
 Myšlenka vznikla v půli loňské sezóny a koncept se vyvíjel vlastně v průběhu, přidával jsem nové věci a poslední vychytávkou byl QR kód pro fotogalerii takže jsem ještě pořídil vlastní server aby tam byli fotky napořád :-) Ve své podstatě až po prázdninách jsem začal řešit financování - díky za tip Martin Pavlíček a ještě jednou bych chtěl poděkovat všem za pomoc a podporu na HitHitu, díky němuž šla kniha do tisku a vybrané peníze šly na tisk knihy.
 Co se týká sazby, tak naštěstí umím v Indesignu, takže jsem do tiskárny dal celou knihu v datech a čekal na tisk :-)

Další aktivitou je tvorba podcastů 226, kde si zveš hosty prakticky z celé Republiky. Jak moc náročné je oslovovat účastníky a domlouvat si s nimi natáčení? Kolik času ti zabere příprava na jedno natáčení?
Zatím to není až tak velký problém :-) a jsem rád za každého kdo si udělá čas a přijede. Snažím se vždy domluvit takový termín , aby nám to vyšlo k oboustranné spokojenosti. Co se týká natáčení tak příprava „studia“ je cca 15 min, ale jen protože už mám vše odzkoušené. První díly byly mnohem náročnější, teď jsem již kompletně vybaven jak technicky tak znalosti :-)
 Kapitolou samostatnou je příprava na samotného hosta - to zabere cca 2-3 hodiny, stříhání samotného podcastu cca 2-3 hodiny, pak nějaký upload cca hodinu.

Kde vidíš svůj podcast v příštích letech? Máš nějaké konkrétní cíle nebo plány, které bys rád realizoval?
Chtěl bych pokračovat stále v týdenních intervalech, ale zvláště v posledním týdnu zvažuji interval 14 dnů. Tento týden díky focení, a fototáboře je to extrémně našlapané a denní spánkový průměr je tak 3 hodiny. Byl bych rád abych s podrostem dosáhl sledovanosti okolo 1 tis zhlédnutí, ale především, aby obsah byl kvalitní a dal něco každému kdo to poslouchá. POkud jde o monetizaci, třeba přes platformy jako je HEROHERO nebo podobné neuvažuji. Financování tohoto projektu zatím moc neřeším :-) jsem takový bohém a když mě něco baví tak tomu dávám 110% , stejně jako ve focení. Zlom přijde asi až budu muset vybudovat nové studio ( to už mám v hlavě) ale chtěl monetizaci spíš formou partnerů - firem v oblasti sportu. Zatím však plán úplně nemám ujasněn - jsem prostě takový :-)

Pojďme zpět k fotografování. Jakým způsobem se snažíš přenést emoce závodníků do svých fotek?
Citem :-) nevím, snažím se zachytit to co vidím, dávám do toho kus sebe, hledám jiné úhly, techniky, neustále se učím. Dávám tomu asi víc než ostatní, snažím se být nejlepší. Každým focením se snažím přidat něco nového, a přidat do toho i něco víc…. Velkou výhodou je, že jsem triatlon dělal a specializace přímo na triatlon…

Kde tě letos můžeme ještě potkat? A který závod je tvým snem, který bys rád viděl za objektivem fotoaparátu.
 Tak nejbližší závod je Slovakman tam už vlastně pojede vyzkoušený systém jako agentura kde budu mít ještě jednoho fotografa. Pak triatlon Most, a to bude o prázdninách asi vše. Oslovil jsem i organizátora Pilmana, ale zatím se neozval. Mám pro letošní rok nasmlouvaný ještě dětský MTB cup takže tam. Bude určitě zase Winetrman no a snad XTRI World na Corfu, který mě láká. Vysněný triatlon ? Asi by byla výzva Sahara, ale musím vymyslet způsob jak to odfinancovat., protože mě platí většinou organizátoři, v Čechách si moc lidí kupovat fotky nechce, no a vlastně ani kolikrát ani neuvedou od koho fotka je - to mě občas mrzí :-)
 Sen by byl prorazit v XTRI World jelikož ty extrémní triatlony mají nádhernou přírodu, ale baví mě každý závod, jelikož focení miluju.