Pořadatelé se sice snažili, ale s několikakilometrovou rozlohou zeleně nic nezmohli. Vířili špenátovou polévku loděmi, ze břehu odhrnuli to nejhorší buldozerem a na výběhu z vody nainstalovali výkonné sprchy. Poněkud alibisticky působila informace, že ve středu konzultovali kvalitu vody a ta údajně nebyla toxická. Nicméně zákazy plavání ze břehu nezmizely a míra toxicity zřejmě znamenala, že pobyt ve vodě lze přežít. Ale o dalších následcích se nemluvilo, o působení na alergiky či méně odolné jedince také ne (Gábina Loskotová a Kája Polívková by mohly vyprávět).

V srpnu 2003 se obdobná situace stala při Světovém poháru v New Yorku, pořadatelé neváhali a ze závodu udělali duatlon. V Americe si jsou moc dobře vědomi, jakou paseku nadělá byť jedna jediná oprávněná žaloba na zdravotní poškození. Závadná voda se může vyskytnout kdekoliv, letní Jordán, Brněnská přehrada a Pilák také nejsou horská plesa, ale přístup pořadatelů a delegáta ETU v Almere byl nezodpovědný, duatlon nebyl žádný problém..To možná napadlo i vítězku žen Lisbeth Kristensen, když pořadatelům zanechala v cílovém prostoru kompletní zelený obsah svého žaludku. Brrr.

další fotografie z ME najdete zde