Stojí za to se ještě ohlédnout několika postřehy a fotografiemi za MS v dlouhém triatlonu, kde vyhráli v nevídané konkurenci hvězdy ironmanského nebe Katleen Smet (BEL) a Viktor Zyemtsev (UKR). Letošní výsledky z Jižní Afriky a Floridy+Coeur d´Alene je favorizovaly a při neúčasti avizovaných Kristensen (DEN) a Ledera (GER) příliš jiných tipů na mistry světa nezaznělo.

Dny před závodem hrozily atlantickou slotou, pátek propršel a teprve v sobotu odpoledne počasí přestalo strašit startovní pole, které i s age-groups čítalo na 650 závodníků. Mořská úžina mezi pevninou a ostrovem je chráněna před všudypřítomným větrem, tudíž jedinou pozitivní jistotou bylo, že nebudou vlny. Ale teplota vody nebyla příjemná, údajných 15 stupňů, a tak jury v den startu použila neznámé pravidlo, že pro kategorie amatérů se plavání zkrátilo na 3 km, zatímco pro elitu zůstalo při původních čtyřech kilometrech. Vítr, během dopoledne nabírající na síle, vytvořil i z pravidly povolených 10-ti metrů bezpečný hák. Nicméně alespoň v kategorii žen, kde rozfoukal co mohl, přispěl k regulérnosti závodu, takže úspěšné triatletky z ME Gross (GBR) (ta nakonec pro vyčerpání v závěru vzdala), Barkun (BLR) a další byly překvapeny, jak se jezdí a běhá sólově. Běžecký okruh, převážně v příjemné zeleni hradeb a městského parku, byl za téměř slunečného, ale chladného odpoledne, nejpříjemnější částí. Atmosféra závodu byla skvělá, nejen v dějišti na běhu, ale i na trati cyklistiky povzbuzovaly stovky diváků, a všichni zúčastnění museli mít z tohoto triatlonu potěšení.

Do chladné lázně odstartovalo 50 mužů a o tři minuty později neuvěřitelných 40 žen. Závod se tu nevyhrál, ale nevýrazné výkony ve vodě vyřadily z bojů o nejvyšší příčky kromě Kozuliny (UKR) či Britek i naše úspěšné Gábinu Loskotovou a Petra Vabrouška. Nejen značný časový odstup, ale především ztráta kontaktu v cyklistice, jim při skvělých výkonech na běhu (6., resp. 7. místo) nepřinesly lepší než 15-tá pořadí v cíli. Z elitní čtyřčlenné skupiny mužů potom dokončil jenom Defaveri (ITA) na 20. místě, zatímco lídr ženského pole, Američanka Gallov doběhla osmá. Nutno však pochválit Evu Novákovou, která se nedala zahanbit a premiantce ze zámoří se držela na vlně (viz foto). Aleš Láník plaval ve výborné skupině s Tomášem Petrem, ale smůla potkala Jana Wainera, který ve startovní vřavě přišel o brýle (viz foto) a tím zřejmě také o místo v prvé desítce.

I cyklistická část měla své hrdiny, ale jenom v ženské kategorii se tu rozhodlo o prvenství. To když Kathleen Smet, stejně tak jako loni v Athenách, osamoceně kroužila po trati a po výborném čase z plavání zde vykročila k svému titulu. Za ní se nevzdávala naděje na medaili Gallov, ale zezadu se kupředu hnala Van Vlerken (NED), před rokem zde druhá na MS v dlouhém duatlonu. Nasbírala cestou solidní skupinu, kde se skrylo i překvapení závodu, později bronzová Finka Tina Boman. Mužskými sólisty byli Francouz Chabaud a o pár stovek metrů za ním jedoucí mladičký Brazilec Colucci. Podali skvělé výkony, ale v jejich zádech se sešikovaly dvě silné formace jedoucí na hranici pravidel, v prvé aspiranti na medaile Zyemtsev, Bayliss (GBR), Vanhoenacker (BEL), Colting (SWE) (ten se poučil z ME a nikam se tentokrát nehnal), Lefloch (FRA), ve druhé, rozdrobenější, si výborně vedli Schellens (BEL) a naši Tomáš Petr s Janem Wainerem. Jan Vodehnal ztrácel, ale Loskotová s Vabrouškem se začali prokousávat startovním polem kupředu, zatímco Nováková svoji výtečnou pozici opouštěla. Smůla potkala naše nováčky, když Láník si cyklistiku protrpěl s bolestmi zad a Kovalovského po slušném rozjezdu zabrzdil defekt.

Běh byl v mužské kategorii dramatem do posledních metrů. Podle očekávání se rozvážně jedoucí extraběžci Zyemtsev, Vanhoenacker a Lefloch záhy přehnali přes uprchlíky a jakoby v zákrytu proletěli 30 km, když se v cíli vešli do 14-ti sekund. Vítězný Ukrajinec běžel tempem 3:35 min/km!!! Překvapivě brzy odpadl Bailyss, kterému mohl Wainer oplatit porážku ze Sadské. Honza dokázal držet výtečné tempo po celé čtyři okruhy a ke svému životnímu výsledku se probojoval v posledním z nich, kdy již soupeři umdlévali. Vabroušek se prodral dopředu o mnoho míst, ale 6 a půl minuty ztráty ve vodě v takovéto konkurenci a na rovinaté cyklistice staví umístění v prvé desítce do oblasti utopie. Ženský závod byl při běžeckých kvalitách Smet rozhodnut, ale nejlepším časem si pro stříbro doběhla Australanka Carfrae. Je tím pověstná, na floridském Halfironmanu zaostala za nejlepším časem Zyemtseva v půlmaratónu o pouhé tři minuty a přespurtovala tam Kate Major. Loskotová zaběhla výborně, ale obdobně jako Vabroušek se s, dokonce desetiminutovou, ztrátou ve vodě k vyšším příčkám dopracuje těžko. I přes zdravotní potíže podala velmi dobrý výkon Nováková, po té, co ve vodě excelovala a předplavala většinu mužů, běžela na hranici svých možností a vešla se do dvacítky.

Reprezentanti zachovali vysoký standard výkonnosti, když jim na MS poněkolikáté o vlásek unikl jednociferný nejlepší výsledek (2002 – 10. Loskotová, 2003 – 11. Vabroušek, 2004 – 10. Nováková, 2005 – 11. Wainer). Tuzemská konkurence se zvedá geometrickou řadou, což je odraz popularity dlouhých triatlonů u nás, které jediné nemusí mít obavy z poklesu účastníků. Tým je také dostatečně silný na to, aby se s nejlepšími výsledky nemuselo spoléhat na jednoho či dva borce. Kromě toho je přístup reprezentantů příkladný, každý bojuje do posledního metru. Jaký kontrast s olympioniky, z nichž mnozí neváhají „zabalit“ většinu svých reprezentačních startů v sezóně, za svazové náklady, pochopitelně.

Lukáš Vrobel se stal mistrem světa ve své věkové kategorii. Jeho výkon by stačil na elitní dvacítku a dal tak pádnou odpověď těm, kdo neuznávají jeho výkony z Ironman Austria. Ono by stálo místo znevažování za to se zajet na takový závod podívat, nebo raději si ho vyzkoušet osobně.

A co na dlouhý triatlon svazoví funkcionáři? To určitě stojí za zmínku. Dlouhodobě úspěšní reprezentanti dosud neobdrželi ani korunu ze slibovaných prostředků na přípravu a tudíž osobně se svými kluby solidně sponzorují svaz. Do Dánska na MS dostali na každý den kapesné 20 Euro, z čehož si měli hradit celodenní stravu (bydlení tradičně bez snídaně). Při místních životních nákladech by to sotva stačilo na jedno kvalitní jídlo denně. To, že závodníci vyjedou na ME a MS ještě není péče o toto odvětví. Ta by měla začít výběrem vhodných závodů (MČR na poloviční distanci?!?), vyškolením kvalitních a fundovaných rozhodčích (Sadská odstrašujícím příkladem), konzultacemi o vhodnosti ubytování a dopravy na akcích (4 či 9-ti lůžkové “pokoje“, cestování zpět bezprostředně po závodě) a konče nadstandardními podmínkami (alespoň na stravu) odpovídajícími nadstandardně odvedeným výkonům.

Hodnocení: