Mistry Evropy v dlouhém triatlonu se ve švédském Sateru na tratích 4-120-30 km stali Britka Sara Gross a Belgičan Gerrit Schellens. Nicméně závody pod hlavičkou ETU-ITU se vyznačují tím, že krátký triatlon se jezdí s povoleným draftingem a dlouhý triatlon s draftingem tolerovaným. Ten druhý jev ovlivnil pořadí na stupních vítězů natolik, že nejeden ze závodníků odjížděl ze Skandinávie s pocitem hořkosti. Našich nejlepších, páté Evy Novákové a šestého Petra Vabrouška, se dotknul také, jednomu prospěl, druhému nikoliv.

Plavání na dvou okruzích v osmnáctistupňové vodě bylo ve znamení našich excelentních plavců. Tomáš Bednář mezi muži, ti startovali o 3 minuty dříve, a Eva Nováková ženskému poli kralovali. Tomáš společně se Švédem Coltingem vyvedli z vody šestičlennou skupinu, v níž se výborně držel i Tomáš Petr. Jan Vodehnal a Pavel Kašpárek opustili jezero o dvě minuty později s obhájcem titulu Schellensem a Petr Vabroušek vybíhal do depa se svým starým známým z Wisconsinu a Arizony Marquesem (po nevydařené cyklistice druhý nejlepší běh, 8. místo) s dalšími dvěmi minutami navíc. Eva naproti tomu neměla konkurenci, naplavala si dvě minuty náskoku na druhou Bělorusku Barkun a další dvě na hlavní pole, kde byly všechny favoritky a také další z našich žen Gábina Loskotová.

Domácí Colting prahnul po vítězství a na kole začal soupeře drtit svoji silovou jízdou s kadencí cca 70. Připomínal svého krajana Anderssona z loňského roku a bohužel ho napodobil i později na běžecké části. Jeho tempu z počátku stačili Vanhoenacker z Belgie a Brit Bayliss, ale později se propadali a jezdili společně s Dány Johansenem, Stougaardem a Visbym, a tam se jim podařilo střádat síly na běh. Za nimi si výborně počínal Schellens, který se nespoléhal na svoji výtečnou poslední disciplínu a tahal za sebou několikačlennou skupinu.
Vabroušek se po značné ztrátě ve vodě rozjel výborně a do depa si přivezl naději na solidní umístění. Ostatní naši ztráceli na čelo a tím i možnost konečného pořadí v prvé desítce. Bednářovi se na kole nedařilo vůbec a platil trpce nováčkovskou daň.

Ostrované přivezli na ME silný ženský tým a ten o sobě dal vědět od prvních metrů cyklistiky. Neznámá Bayley a zkušená Horn zlikvidovaly rychle náskok nejlepších z vody a modročervené čelo závodu završila, po odstoupení Holanďanky Jongstra, největší favoritka
Bella Comerford. Za ní se vyvezla kolegyně z týmu Gross a přidali se i dostižené Barkun a Nováková. Rozhodčí ponechali tuto formaci téměř 90 km bez povšimnutí a tak za zády dvojnásobné vítězky floridského Ironmana se úspěšně šetřilo silami na závěrečný běh. Ve správnou chvíli na správném místě nebyla Loskotová a odjela si kolo poctivě za své.

Ztrátu čtyř minut Belgičan Schellens na běhu snadno zlikvidoval a nikým neohrožován suverénně zvítězil. Šlachovitý Brit odpadl od Dána a Vanhoenacker marně vzpomínal na léta, kdy v duatlonu sekundoval krajanovi Vansteelantovi. Na vítěze s jeho vynikajícím během nikdo neměl, ale Colting se po lopotném běhu mohl právem rozčilovat nad chvilkami oddechu, které dopřáli rozhodčí Johansenovi a Baylissovi, podobně jako Vanhoenackerovi před Vabrouškem. Vodehnal s Petrem drželi slušné tempo a v soutěži družstev s naším lídrem vybojovali třetí příčku. A na záda jim dýchal, klobouk dolů, nestárnoucí Kašpárek. Do posledního metru bojoval Bednář a zaběhl druhý čas z našich.

Na čelo žen se přes unavené krajanky z cyklistiky brzy dostala Gross. Běžela opravdu výborně, na úrovni průměrného času mužů. Stejně tak Barkun měla dlouho navrch nad morální vítězkou Comerford, které se podařilo vyčerpanou Bělorusku zdolat až několik kilometrů před cílem. Na čtvrtou příčku se skvělou cyklistikou a během propracovala z hloubi pole další Britka Edmonston. Výtečnou pátou příčku si udržela bojovnice Nováková. Dodržováním pravidel otrávená a vyčerpaná Gábina se probojovala na solidní osmou příčku, když měla třetí čas běhu ze sólově jedoucích cyklistek.

PS
Problém s dodržováním zákazu jízdy v háku je věcí mentality účastníků, profilu trati a pořadateli nadřízené organizace. Jsou prostě národy, které co je zakázáno, ale nekontroluje se a ještě k tomu není sankcionováno, berou za povolené. Náš mezi ně nepochybně patří. Potom je úplně jedno, jestli rozhodčí jsou tolerantní, neschopní, ovlivnění, nebo se jim prostě zrovna nechce na motorku, protože je čas na svačinu nebo velká zima. Závodu už kaňku nikdo neodpáře. Pořadatel si může pomoci už jen obtížnou cyklistikou nebo vytvořením vlastních pravidel, jako jsou třeba běžná v USA. Střídavou pozicí 10 metrů za a 2 mimo (se sankcí 2 minuty zastavení), čímž se odstup v řadě prodlužuje na 20 metrů a sankcí za hák 4 minuty stop.

Jirka Chaloupka, nezávislý publicista