Rudo, jak jsi spokojen se svým výkonem v Otrokovicích?
Na škále mínus pět až plus pět (maximum) to vidím někde mezi nulou a jedničkou, teda „kladná nula“. Výkon taktak odpovídá přípravě.

Jak hodnotíš své výkony ve vodě a na cyklistice?
V plavání jsem zvolil taktiku, o které už dlouho přemýšlím, taktiku pomalého plavání. Navíc se mnou plaval oddílový trenér Michal Navrátil, tak jsem si zaplaval konečně jednou bezstarostně, a bez noh, což mi pomohl na kole.
Kolo fantastický švih, vysoký výkon, při tom v pohodě a stále se něco dělo, žádná nuda. I rozhodčí přispěli, byl to adrenalin. Nikdo nevěděl, co se stane, je to už jako při chůzi. Najednou jsi o tři místa vepředu, protože vyloučili lidi před tebou. Specifické je akorát bonzáctví, v chůzi stokrát víš, že ten a ten běhá tam a tam, ale závodníci nedělají nic.

A výkon na běhu?
To byla vicekriteriální optimalizační úloha; s cílem minimalizovat náklady, tedy devastaci organizmu.

Jaké myšlenky se ti honili hlavou na závěrečném maratónu? Věřil sis na druhého Vrábela, který jel skvěle na kole?
Nejdříve jsem si doběhl borce před sebou a pak jsem si dal dvě kolečka s jedním štafeťákem. A Jožka je hvězda. Přestoupil z turistiky zpět k závodění. V plavání a na kole mne nijak nepřekvapil, to na něj nemám. Myslel jsem ale, že třetí místo v běhu neuhájí, ale nedal se.

Od Krušnomana ses neukázal na závodech? Co se dělo? Dal jsi přednost tréninku?
Dal jsem přednost „přípravě“. Dostal jsem se do stejného útlumu jako loni 14 dnů před Otrokovicemi, a pak se to se mnou vezlo celou sezónu. 
Celý duben jsem systematicky trénoval nad ANP a při tom závodil, v květnu jsem se pak vrátil na zem, do vytrvalosti a vypustil závody.

Proč jsi právě Krušnomana nedokončil? Neměl jsi svůj den?
Já jsem spíš neměl svůj měsíc: trénink, hubnutí, závody a tak. Rozhodnutí o účasti na Krušnomanovi bylo plně v rukou Kristýny, a je její chyba, že nerozeznala, že tam veze mrtvolu. Já jsem jen závodník.

Údajně jsi trénoval i v Itálii se speciálním zaměřením právě na Otrokovice. Můžeš být konkrétní?
Karek Hník, třetí z MS v cyklokrosu do 23 let, jel do Alp trénovat sám, a trochu hledal parťáka. Tak jsem to tam s ním jako sparing objezdil, nedovolil jsem si jakkoli ho zdržovat.  

Jak se ti líbila nová cyklistická trať v Otrokovicích?
Na novém úseku to parádně jelo. Akorát mne napadlo, když už tam je tolik motorek, což je dobře, že by mohly vozit neutrální technickou pomoc.

Vloni jsi právě po Otrokovicích zvažoval, zda pokračovat v triatlonu. Co tě zlomilo, že jsi na startu stanul i letos?
Loňská sezóna byla tragická. Rozhoduji se vždy okolo Vánoc, kdy už mám za sebou vytrvalostní blok, jde o to, zda ještě jít do další kaše. Když je vidět meziroční zlepšení, má smysl pokračovat. Loni jsem měl trochu kondici, právě až v tom prosinci.
Je fakt, že iron man mne moc nebaví, ale v Otrokovice je to něco extra. Navíc mi letos dali číslo jedna, takže bych tam zase za rok jet i chtěl, byť třeba s dvojkou. 

Jaké jsou tvé další závodní plány?
Další M ČR v triatlonech, ČP v dlouhém triatlonu. Snad i ME v dlouhém triatlonu.

Neláká tě Havaj?
Na Havaj nemám nyní výkonnost. Také bych se tam těžko prokousával přes kvalifikace.