Na švihu s Farisem Al-Sultanem
Davide, zažil jsi trénink na vlastní kůži s havajským vítězem Farisem-Al-Sultanem? Jak a kde k tomu došlo? Jak si jej identifikoval?
O velikonocích jsem společně s Jardou Hýzlem a dalšími najížděl kilometry v Rakousku v oblasti Kaprunu / Zell am See. Při nedělním tréninku proti nám jela skupinka vedená Farisem (jeho dres Abu Dhabi Tri teamu a fousatý zjev je nezaměnitelný). Chvíli jsme debatovali zda to otočíme a pojedeme s nimi, ale klukům se moc nechtělo... po chvilce jsem se otočil a vyrazil za Farisem. Po pár kilometrech jsem je dostihl a připojil se ke skupině do poslední dvojice s Inou Reinders (také Abu Dhabi Tri Team). Zbytek skupinky tvořili 2 místní cyklisté a 2 triatlonisti s několikanásobnou účastí na Havaji.
Jak probíhal trénink, který zrovna měl v plánu?
Když jsem skupinku dostihl, tak se teprve rozjížděli (tempo nekleslo pod 35 km/h). Já v té době už měl najeto 50 km a rozjetý jsem byl dostatečně. V Kaprunu jsme najeli na hlavní silnici směrem na Bishoshofen, Faris zalehnul do hrazdy, roztočil pedály a pro mě nastalo peklo. Tachometr mi stále ukazoval rychlost mezi 55 - 60 km/h. Jel jsem na druhé pozici a na klasické silničce se aerodynamická poloha hledá těžko. Po deseti kilometrech už jsem viděl všechno rozmazaně. Najednou odbočil doprava a před námi asi 15% stoupání do nebe. Během asi 5km stoupání jsem si hrábnul až na dno, ale neurvali mě. Následoval krátký sjezd a další stoupání podobné tomu prvnímu. Ve druhém technickém sjezdu mi ujeli a byl jsem rád, že jsem aspoň udržel Inu. Poslední kopec byl vrcholem tréninku - 10 km střední stoupání a poslední 3 km prudké serpentiny. Tempo se postupně stupňovalo a mým cílem bylo udržet aspoň Inu. Na začátku prudkého stoupání jsme odpadli a chlapi si to začali rozdávat o vítězství. Inu jsem rychle urval a jel sám. Po chvíli to Faris otočil, dojel pro Inu, která se ho chytla za dres a rychlostí lokomotivy ji dotáhl zpátky do skupiny. Když se kolem mě prohnali, tak jsem se ani nechytnul a dojel na vrchol poslední. Sjeli jsme do údolí a na rovině zase následovala Farisova rychlostní vložka. Naštěstí Ina odpadla hned na začátku, já se ještě pár km držel a když jsem začal ztrácet, tak jsem zařval na Farise, že jsme ztratili Inu a museli jsme na ní počkat a já si trochu odpočinul. Na konci vyjížďky mě nasměrovali zpět na Kaprun a oni pokračovali v dalších fázích tréninku (bazén a běh). Já se z posledních sil odšoural posledních 40 km do Kaprunu a padnul do postele.
Údajně jezdí do kopce se zátěží tím způsobem, že tahá kolegyni. Specifikuješ nám to blíže?
Když Ina nemohla, tak se jednou rukou chytla Farise za dres a on jí táhnul. Všechny kopce jezdil v sedě a i s Inou byl rychlejší než ostatní.
Získal jsi podpis nebo fotku :-)?
Faris si na focení moc nepotrpí, ale když jsme čekali na Inu, tak jsem si ho mobilem vyfotil. Za jízdy se to nedalo, neboť jsem měl dost starostí sám se sebou a na focení jsem neměl pomyšlení.
archív, David Sajner