Těšil jsem se, až se objeví cílová brána, říká Lucemburčan Olivier Godart, stříbrný na Slovakmanu
Jak se ti líbil letošní ročník závodu Slovakman 226?
Myslím, že je to výborný závod s téměř domáckou atmosférou. Diváci jsou velmi blízko trati a trať v několika okruzích je pro ně přitažlivá. Piešťany jsou krásné místo a pro závod poskytují ideální podmínky. Je vidět, že i místní tento závod velmi podporují. Cítil jsem se zde velmi dobře hned při příjezdu i během závodu a rád tento závod doporučím přátelům triatlonistům.
Jak se ti dařilo v jednotlivých disciplínách? Tvůj plavecký čas patřil toho dne mezi nejrychlejší..
Jelikož se plave v řece, tak je to trochu obtížnější kvůli proudu. Mám rád „australský“ výběh z vody mezi jednotlivými okruhy, můžete si zkontrolovat, jak na tom jste. Vždycky se mi plave hůř ve sladké vodě, než v moři, ale tady jsem se cítil velmi dobře. Téměř celou trať plavání jsem absolvoval s Lukášem Slatinským, vylézali jsme společně na čele startovního pole.
Cyklistika byla podle komentářů zúčastněných velmi okořeněna silným větrem. Jak ses s tím popasoval?
Trať cyklistiky vypadala na papíře před závodem celkem jednoduše, ale vítr z toho udělal velmi náročnou záležitost. Byla to celkem zásadní věc pro celý závod. V šesti okruzích se jelo chvíli po větru a zpátky jsme bojovali s velmi silným protivětrem. 110 kilometrů jsme jeli společně s Lukášem Slatinským a pak nás dostihl Jan Oppolzer s Davidem Jílkem a v této čtveřici jsme jeli dalších 40 kilometrů. Pak za to vzal Honza a odjel nám. Nechal jsem ho jet, abych šetřil trochu sil na závěrečný maraton. V druhém depu činil jeho náskok 2 minuty.
Co bys řekl k závěrečnému maratonu?
Běžecká trasa byla velmi zajímavá, střídal se asfalt s měkčím povrchem a techničtějšími pasážemi v městském parku. V prvním okruhu jsem se k Honzovi přiblížil o půl minuty a tento rozdíl zůstal nezměněn až do pátého kola, kdy začal bohužel narůstat. Už jsem se velmi těšil, až se přede mnou objeví cílová brána..
Kolikátý ironmanský závod byl Slovakman pro tebe?
Byl to můj pátý Ironman.
Získal jsi stříbrnou medaili v čase 8:43. Jsi spokojen?
Ano, jsem velmi spokojen. Dařilo se mi závod zvládnout po taktické stránce, mohl jsem zrychlit, když to bylo potřeba a naopak.
Co říkáš na výkon vítěze Jana Oppolzera?
Honza měl velmi dobrý den a absolutně si zasloužil vyhrát. Je to velmi talentovaný borec a myslím, že má před sebou skvělou triatlonovou budoucnost. Tímto bych mu také rád pogratuloval, stejně jako třetímu Michalovi Holubovi a všem, kteří závod dokončili.
Víkend předtím jsi absolvoval „půlku“ TriPrague. Připravoval ses nějak cíleně na Slovakmana?
Téměř čtyři roky spolupracuji s mým koučem Lubošem Bílkem, který velmi dobře ví, jak je se dobře připravit na závod. Obyčejně trénuji spíš venku, ale počasí v Dubaji, kde bydlím a pracuji, je dosti nemilosrdné. Někdy bývá mezi 45 až 50ti stupni Celsia. Během zimy je trochu chladněji a to se dá venku trénovat výborně.
Vraťme se ještě k závodu TRIEXPERT TriPrague. Vloni osmé místo, letos jsi doběhl na desátém místě. Jaké máš dojmy z tohoto závodu?
Letošní TriPrague se mi víceméně podařil dobře. V plavecké části jsem ztratil málo na Filipa Ospalého a další top plavce, takže jsem na kolo vyjížděl na velmi dobré pozici. V druhém depu jsem byl na čtvrtém místě se ztrátou 90ti vteřin na vedoucího běžce. V prvních dvou okruzích jsme běželi s Pavlem Petráskem, Petrem Soukupem a Italem Pasqualinim velmi dobré tempo a vypadalo to na souboj o medailové pozice. Pak jsem špatně zmixoval gely s kolou a bylo po závodě. Game over. Dostával jsem křeče do žaludku. Byla to moje chyba. Poslední dvě kola už téměř nešlo běžet, chtěl jsem jen dokončit. Zkusím to zase příští rok.
Co tě z Lucemburska přiválo na české závody?
Moje manželka je z Prahy a každý rok jezdíme do Česka na návštěvu příbuzných, kteří také rádi přijdou na závody zafandit.
Jak dlouho se věnuješ triatlonu?
Začal jsem celkem pozdě ve 35ti letech, takže zhruba 6 let. První dva roky jsem trénoval bez jakéhokoliv vedení a plavecké přípravy. Pak jsem navázal spolupráci s Lubošem Bílkem a dostal profi licenci. Pracuji na plný úvazek, ale trénuji jako profesionál. Nemám a ani nechci žádné sponzory. Prostě si tenhle krásný sport užívám plnými doušky.
Sezona se pomalu překlenuje do druhé poloviny. Co máš ještě v plánu za závody?
Jako rodilého Lucemburčana mě čeká lucemburský šampionát ve středním triatlonu 17.9., pak v říjnu Ironman Taiwan a dvě půlky v Dubaji a Bahrajnu. Pak si sedneme s Lubošem a naplánujeme další sezonu.