Tato situace i nadále trvá u středního a dlouhého triatlonu, kde se často ještě jedná o skutečné převlékání. Ale pozor! Neobnažujte se více, než je nezbytně nutné, protože nahotu pravidla zakazují, hrozí diskvalifikace. Někteří šikovní pořadatelé (chvála benešovskému železňáku) mají pro tyto účely připraven velký vojenský stan.

Nás však zajímá zejména triatlon olympijský, kde musí být činnost v depu rychlá, přísně účelná a přesně koordinovaná jako v depu u McLarena. Ztráta deseti sekund může znamenat, že odskočí desetičlenný balík, který už nedojedete a ve výsledkové listině se budete hledat o deset či více míst níže, než byste očekávali.

První depo

Tato fáze je silně závislá na tom, zda jsou povoleny neopreny, či nikoliv. Na nic nezapomeňte, napište si seznam. Vhodné je představit si v duchu celý závod a uvědomit si, co všechno budete potřebovat.

Příkladný seznam:

• plavecké brýle
• plavecká čepice
• neopren
• krém
• cyklistické tretry
• helma
• sluneční brýle
• běžecké boty
• tílko
• přehazovačka (gumový pás pro   připevnění čísla)
• čepice na běh
• ručník
• jídlo - banán, tyčinka, gel - poslední předstartovní jídlo a pití
• vitamíny

O co vlastně jde? Pokud se plave v neoprenech, je nutné ho co nejrychleji svléknout, nasadit si helmu a opustit depo. Pokud nejsou obleky povoleny, přibývá k tomu ještě starost s obléknutím tílka, pochopitelně pouze u mužské části startovního pole. Mnoho lidí si tílko navlečené kolem těla nasouká do plavek. Totéž lze udělat s číslem na přehazovačce. Máte-li obtažené krátké tílko z lycry a bez kapes, dá se v něm plavat rovněž. Svlékání neoprenu, zejména moderního dlouhého se zipem pouze na zádech, je nutné trénovat. Pokud je mezi vodou a depem delší přeběh, lze doporučit co nejdříve rozepnout a svléci horní polovinu těla, po doběhu do depa pak stáhnout a sešlapat nohavice obleku. Někteří závodníci doporučují namazat se krémem nad kotníky a kolem zápěstí, ale pozor, nechte se namazat od někoho jiného, jinak po startu zjistíte, že rukama od krému vůbec necítíte vodu. Jiní zase po rozplavání vylezou na břeh a nechají vodu v neoprenu stéci řádně do nohavic a rukávů.

Po výběhu z vody je nutné co nejrychleji najít kolo. To možná není problém na malém závodu, ale na českém poháru už to může být horší, nemluvě o tisícovkách kol v Chicagu, Londýně či na Havaji. Svého času si Chroust označoval svoje kolo satanskou vlaječkou. Je dobré si depo několikrát projít, abyste si uvědomili kudy, co, kam a jak.

Najdete-li kolo, musíte si nasadit helmu, zapnout řemínek, chcete-li i brýle a opustit depo co nejrychleji. Máte možnost volby - obout tretry a běžet v nich vedle kola nebo tretry zacvaknout do pedálů, běžet bosi a do bot se obout až na kole. V dnešním stylu závodění je to takřka nezbytné. Výjimkou může být závod, kde okamžitě od depa jedete do prudkého kopce. Doporučujeme upevnit patu tretry gumičkou ke kolu (viz foto). Jednak se do bot lépe trefíte a snižuje se také šance, že vám tretra s pedálu spadne, což vede vždy k problémům. Kdysi takhle diskvalifikovali Toma Kočaře a potažmo celý Kepák na ME klubů v Novém Městě na Moravě. Tam mu totiž tretra upadla a někdo mu ji podal…

Tak a jsme na kole, teě hodinu bušit, chytat nástupy, nelehnout. Po cyklistické části následuje technicky jednodušší, ale fyziologicky těžší přechod.

Druhé depo

Druhé převlékání je podstatně jednodušší a ještě se usnadnilo našlapovacími pedály. V dostatečné vzdálenosti před depem si rozepněte řemínky treter, jednu nohu po druhé vyjměte z bot a šlápněte na ně z vrchu. Těsně před depem šlápněte na jeden pedál (pro většinu to bude asi levý) a druhou nohu přehoěte přes sedlo, jako váš děda, když sesedal s kola. A přejděte rovnou do běhu. Řemínek helmy rozepínejte až za čarou v depu. Pozor, budete-li závodit v USA, rozepínejte helmu po zavěšení kola do depa. Obujte boty, otočte přehazovačku dopředu, a pryč! Rychlejší obutí vám umožní stahováky tkaniček typu tanks, případně elastické tkaničky.

Pro duatlony se používají adaptery, které se nacvaknou do pedálů a umožňují jízdu v běžeckých botách. Někteří závodníci je používají i v rovinatých triatlonech. Nepatrná ztráta, kterou přináší obouvání bot po plavání (na rozdíl od treter v pedálech), se dá dohnat snadno, ale ztráta kontaktu se skupinou po druhém depu může být definitivní.

Jak zrychlit převlékání?

Trénovat. Vyberte si rovinu, případně mírný (úplně mírný) sjezd a učte se lézt do treter, případně z nich vystupovat. Po každém tréninku na otevřené vodě si vyzkoušejte ostré svlékání neoprenu. S léty přijde rutina.

V přechodu...

Jak trénovat přechody?

Odpověď na tuto otázku  by vydala na několik publikací. Jednotlivé disciplíny si odporují z hlediska zatěžování různých svalových skupin a koordinace pohybu. Obzvláště markantní je to u přechodu kolo-běh, protože dolní končetiny "odnesou" dvě ze tří disciplín kombinace, což je ještě podtrženo nepoměrným podílem času plavání na celkovém čase. Nohy se prostě musí "překoordinovat" z jednoho způsobu zátěže na jiný.

Při plavání připadá rozhodující podíl na paže a je běžnou záležitostí, že závodník na konci plaveckého úseku nohy šetří (obzvláště při plavání v neoprenu). Australský trenér Ron Cedaro doporučuje na konci plavání naopak kop nohama ještě zintensivnit, aby se svaly dolních končetin dostatečně prokrvily.

Před koncem cyklistické části doporučují Formánek a Horčic (1996) zvýšit frekvenci v posledních minutách jízdy. "Jízda se zdůrazněnou frekvencí v závěru cyklistické části vytváří vhodné svalové a koordinační předpoklady pro rychlý běžecký start." Ron Cedaro doporučuje ještě předtím jízdu ze sedla na převody těžké. Z hlediska svalového se sníží prokrvenost "cyklistických" svalů (hlavně čtyřhlavý sval stehenní) a naopak více krve se dostane zadním stehenním a lýtkovým.

Jak tedy trénovat? Jednak je nutné vyklusávat 1-3 km po každém cyklistickém tréninku. V sezóně je možné simulovat závodní přechod vyšší frekvencí v závěru cyklistického tréninku s následným během, který vystupňujeme na 800 - 1000 metrech do závodního tempa a poté vyklusáváme zpět. Tento přechod je možné provést i v předzávodním týdnu.

Hlavní metodou tréninku přechodů je spojitý trénink (opakované přechody kolo-běh). Nejenže nacvičujete změnu z kola na běh ale dle Formánka a Horčice ještě simulujete přechod plavání-kolo.

Konkrétní motivy (odhadněte počet opakování dle trénovanosti a předpokládané délky závodu):

Pro krátký triatlon: K 10 km - B 3 km - kolo 5 km volně, 5 na ANP (zhruba závodní intenzita), běh na závodní intenzitě. Pozor: nepřepálit začátek, větší význam má rovnoměrné či vystupňované úsilí. (navrhuji opakovat 3 - 5 x)

Pro střední triatlon: K 15 km - B 5 km - obdobně dělit, TF na závodní úrovni 

Oblast přechodů je velice zajímavá a její "záhadnost" je jedním z největších úkolů pro triatlonové teoretiky i praktiky. Buďte tvůrčí, experimentujte (i když experimenty si raději nechte na předzávodní období). Důležitá je motivovanost tréninku a sledování TF. Vyvarujte se absolvování tréninků na "hluché" střední úrovni. Nutnost přizpůsobit se tempu soupeřů v balíku vás pak může stát hodně sil a nemusíte ani uviset. Mnozí tvrdí, že je sporttester důležitější pro pomalé aerobní tréninky. Víte-li, že máte jet na doraz, pak to asi poznáte, zato když chcete jet aerobní vyjetí, nemusíte ani poznat, že jedete příliš intenzivně. Nejzrádnější je, že čím více máte natrénováno a jste ve formě, tím větší s tím může nastat problém. Pokud si na výklusy či vyjetí neberete tester, jednou to zkuste a budete možná nepříjemně překvapeni. Odpočinek dělá mistra, to není jenom povídání pouťových vypravěčů. Tony Rominger prohlásil, že je tak dobrý proto, že umí jezdit volně. Jemu bych to i věřil. Atleti také tvrdí, že nejzrádnější je v objemové přípravě trénovat s někým lepším. Jste vysoce motivováni, svému Vzoru uvisíte patnáctikilometrový výběh, jenomže oba máte trénovat na aerobní tepové frekvenci. Samozřejmě běžíte bez testeru, protože to je na pohodu, takže proč vlastně? Jenže... Váš idol běží při stejném maximu TF 140 tepů/min a vy na 160. Po 3 měsících přípravy přijde první závod, ten dobrý jede téměř na maximum v odpovídajícím tempu a vy už pořádně nezrychlíte. Tohle se na určitém stádiu vývoje patrně stalo každému z nás. Cílem snažení by ale asi mělo být, abyste se svému bohovi vyrovnali v soutěži. Hodně štěstí!

Literatura:

Cedaro, R.: Get Your Legs Back. Čas. Triathlon & Multisport 08/1999, str. 28.

Formánek, J., Horčic, J.: Zkušenosti s problematikou přechodů. In: Metodický dopis 2/96