V sobotu se v Sokolově uskutečnil poslední závod ČP2006. Hned na začátek nás čekalo velice příjemné překvapení v podobě posunutého startu o půl hodiny. Cože? Si děláš srandu? To se může na ČP?  Tak přesně tohle jsem slyšel ze všech stran :-) Nejlepší ovšem bylo, že už jistý vítěz poháru, Martin Pejsar, přijel asi 40 minut před stratem (teda původně 1h10min :-) ) a hlasatel pořád opakoval dokola, že mu uděluje výjimku a může přijít do depa déle (mělo končit půl hodiny před startem). Nicméně tam byla taková fronta a mela, že to bylo stejně jedno.

Na kolo jsem vyrážel s Čeldou asi s 10s náskokem na další balík. Nechtěl jsem čekat až se to sjede, tak jsem jeli hned od začátku zostra. Balík nás dojel až v kopci na 8.km, zrovna ve chvíli, kdy se pokusil Burák poprvé o nástup. Za následek to mělo to, že odpadl Pavel Paták a Jarda Pejsar. Takže se vpředu vykrystalizovala 5ti-členná skupinka (Pejsy st., Burák, Čelda, Venca a já). Znamenitě jsme spolupracovali a oddalovali se od zbytku pole. Zajímavosti z kola…po první obratce kola (10.km) po mé snaze rozpohybovat střídání na čele ke mně přijel Burák se slovy… „Hele, řeknu ti to asi takhle…nám nevadí, když nás dojedou…“, nějak jsem nevěděl, co na to říct. Hold mě dostal, liška jedna podšitá:-) Za chvíli ke mě přijel Pejsy a říká, tak dneska konečně na medaili,ne?...což mi dodalo novou sílu a hned jsem to vepředu zase trochu natáhl;-). Teď mě tak napadá, že to vypadá, jako bychom jeli někde na výletě, že. Ale průměr v cíli jsem měl 39,2km/h na 38,5km, což není zase tak špatný. Je pravda, že na Landise by to asi nestačilo, ale každý zobat nemůže, že jo :-) Na 28.km nastoupil Burák opět ve stoupání…všichni jsme uviseli. Hnedle na to, ještě v tom samým stoupání jsem v sedě zrychlil já. Balík se natáhl, všichni za mnou funěli, ale nikdo neodpadl. Vyjel jsem nahoru na kopec a šel ze sedla a dokonce asi o 20 metrů poodjel. Nicméně mi v tu chvíli došlo a nebezpečně jsem zpomaloval. Ani jsem se nestihl podívat, kde je zbytek, a už se kolem mě prohnal Burák s Čeldou a za nima Pejsy s Vencou. Chytil jsem se. Útok zlikvidován.

Po obrátce jsme konstatovali, že už jsme se vyřádili dost a že zase pojedeme „normálně“ dál. Postřehy z druhého balíku… na 30.km se urval výborný cyklista Láďa Pospíchal a měl asi 50m k dobru, dle jeho slov v cíli byl ovšem záhy dostižen. O tempo (co jsem si alespoň všiml) se staral Jarda Brynda, kterého ještě v depu potkala smůla v podobě píchlého předního kola, jinak by zřejmě nechyběl v prvním balíku. Zpátky na čelo. Do depa jsem šel první. Náskok na druhou skupinu činil 1min a 30s. Na běhu překvapil Jarda Pejsy, který se posunul až na 4. příčku a vyhrál tak kategorii do 23 let. Vpředu dopadlo vše dle očekávání, jen Venca dost hustě vytuhnul. A to tak, že jsem ho jednu chvíli měl na dohled, a to už je ,co říct. Pořád jsem čekal, až mě budou předbíhat lidi z druhého balíku, ale to se povedlo jen Jardovi Pejsymu, Pavlovi Patákovi (který mimochodem v cíli vypadal, že padl za vlast :-) ) a Láďa Pospíchal. Já se tak mohl radovat z top ten v elitní kategorii! Poprvé v životě. Pořadí v cíli tedy…1. Martin Pejsar, 2. Petr Bureš, 3. Honza Čelůstka, 4. Jarda Pejsar, 5. Venca Francke, 6. Pavel Paták, 7. Láďa Pospíchal, 8. Pavel Mužíček, 9. Michal Francke, 10. Jiří Hampejs.

V cíli na nás čekala bohatá tombola. Já vyhrál luxusní dětskou sadu na potápění, takže jsem zklidil hromadný smích od všech přihlížejících :-) Vyhrál snad skoro každý. Klobouk dolů pořadatelům. Krásný závod, krásné ceny. Bomba! Hlavní cenu, domácí kino, vyhrál Pavel Paták. Štístkař jeden. Vůbec, ale vůbec mu to nezávidím.

Podrobné výsledky: zde

Pavel Mužíček autor článku, ilustrační foto

Pavel Mužíček

Pavel Patak vyhrál domácí kino.
Domácí kino, které nahradilo stařičkou dosluhující minivěž, je již sestavené a satelitní reproduktory strategicky rozmístěné v ložnici. Teď už zbývá vyhrát jen televizi…

Pavel Paták, ilustrační foto

Hodnocení: