Stovka závodníků není na triatlon nic moc, řeknete si možná. Jenže tentokrát šlo ryze o dámskou záležitost - první ženský triatlon v Evropě. Čekalo nás 0, 5 km plavání (2 okruhy s výběhem), 20 km na kole (po rovině, na uzavřené silnici) a 4 km běhu (podél vinice). I pro mě to byla premiéra, závodit v cizině. „Snad nebudu vlát někde na konci,“ říkala jsem si při omrkávání soupeřek.

Víc než skvělé vybavení na všechny tři disciplíny jich měla většina. Když jsem jako dvanáctá nasedala na kolo, trochu jsem si oddechla. „Koukej za to vzít a pořádně šlapej,“ zaslechla jsem přítele z davu diváků. „Bravo, bravo!“ fandili ostatní a pokřikovali na nás jmény, která jsme měly napsaná pod startovním číslem. Atmosféra parádní, stejně jako počasí kolem 24 stupňů. „Jestli píchnu, za 38 euro startovného to s kolem i doběhnu,“ slíbila jsem si. Ale nebylo třeba.

Pásku protínám jako 14. a čekají mě hotové Vánoce: pamětní medaile, funkční tričko Odlo, malé šampaňské, plný bufet ovoce a pití, ochutnávka (vynikajícího) vína, káva s domácími koláči, masáž, možnost zakoupení fotografie ze závodu, tombola se zájezdy, poukázkami na sportovní oblečení atd. „Tohle byl skvělý babinec!“ Více na www.ladiestri.at

Autorka: Blanka Kubíčková