Vážení přátelé příznivci a fandové triatlonu,
zdá se, že diskuse o tom kam má nebo nemá směřovat ČSTT stále pokračují a ke jistě dobré, že pokračují. Věc má pouze jeden háček a to, že se diskutuje bez jasných závěrů a východisek. Příkladem jsou abdikační dopisy Michala Adamce a Martina Plecitého.
Bohužel jsem byl mimo Prahu na dovolené a dostal jsem se k těmto dopisům až 15. srpna.

 

Oba jsou natolik závažné, že je třeba na ně reagovat.
Na začátek bych chtěl připomenout několik základních fakt, před které bylo vedení ČSTT postaveno a současně i některá východiska, která jsme se snažili respektovat.

1. Od začátku naší práce chceme sjednotit znepřátelené strany ve prospěch triatlonu konstruktivní prací. Tahle snaha trvá i přes to, že někteří s námi nesouhlasí a neustále brojí proti, aniž vychází ze znalosti aktuální situace. Je třeba připomenout, že svaz byl zatažen do několika soudních sporů, které ohrožovaly přímo jeho existenci. Většina těchto sporů byla ukončena smírem až na spor s Martinem Matulou, který ještě řešíme.

2. Někteří z kritiků významně přispěli ke zlepšení činnosti vedení svazu a po vyjasnění názorů se zapojili do svazové činnosti, příkladem je Jiří Jelínek. Prakticky nemožnost vymahatelnosti některých starých položek nás vedla k tomu, že jsme se snažili o úhradu pohledávek formou služeb, nutných pro zajištění ČP, proto jsme využili Martina Dvořáka atd.. Na druhé straně Martin Plecitý a Michal Adamec - ač členové Rady - ničím konstruktivním nepřispěli, naopak pořád rozeštvávali poznámkami o věcech, na nichž jsme se společně dohodli.

3. Sám Martin Plecitý zrušil závod a narušil tak přípravu mnoha reprezentantům, kteří se chystali do Varů na kopcovitý nominační závod. Současně odvoláním závodu poškodil jméno svazu v zahraničí.

4. Veškerá dosavadní jednání o finanční podporu svazu byla vždy ovlivněna „nesolidností“ svazu. Tedy až si vyřešíte Vaše vnitřní spory, pak se ozvete.

5. Nedomnívám se, že svaz nepřežije po abdikace dvou členů Rady. Ale je třeba připomenout, že kredit ztrácíme tím, že jsme my - jako svaz a triatlonisté - vnímáni veřejností jako sdružení proti sobě stojících skupin, které se ani nesnaží najít společnou cestu.

6. Přitom přes všechny tyto skutečnosti závody ČP úspěšně probíhají, výsledky reprezentantů v zahraničí jsou velmi nadějné, daří se postupně obnovovat kredit svazu doma i ve světě. Viz např. pohárové závody v Sadské, byly schváleny další dvě sportovní třídy se zaměřením na triatlon atd. Za podstatné považuji perspektivy nejbližší budoucnosti, která se zdá být příznivější než v počátku tohoto roku.

7. Žádné vedení svazu nemůže pracovat bez spolupráce s oddíly a jedinci, kteří mají dlouholeté zkušenosti. Proto si dovoluji znovu požádat o spolupráci všechny, kterým jde o triatlon. Nikoliv jen o naplnění osobních ambicí za cenu ať to stojí co to stojí nebo možná lépe po nás potopa.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se podílejí a budou podílet na zdárném průběhu letošního sportovního roku a věřím, že se nám podaří dostat český triatlon tam, kam patří. Nejen sportovními výsledky, ale i postavením mezi sportovními svazy v České republice.
Držím palce sobě i všem, kteří to s triatlonem dobře a snaží se proto také něco udělat.

S pozdravem.
Prof. Václav Bunc
Předseda ČSTT