Je to můj nejlepší výsledek na mezinárodních závodech, říká Tereza Zimovjanová

Jak jsi spokojená se sedmým místem ze závodu evropského poháru v turecké Alanyi? 

Se sedmým místem jsem opravdu spokojená. Je to asi můj nejlepší výsledek na mezinárodních závodech za poslední tři roky, tak jsem ráda, že moje závodění zase začíná vypadat trochu tak, jak bych si to představovala. 

Závodilo se na sprint distancích a v závěrečné běžecké trati na pěti kilometrech jsi chvíli byla mezi vedoucí trojicí. Jak se závod pro tebe vyvíjel? 

Z vody jsem lezla na 3.-5.místě, takže jsem měla tušení, že by to mohlo být docela dobré. Kolo jsme se sjely do jedné skupiny, bylo to dost nervózní, nikdo nechtěl tahat a jelo se pomalu. Před druhým depem jsem si udělala dobrou pozici, měla rychlé depo, a pak zkusila na běhu běžet vpředu s Yelistratovou a Tertschovou (pozdější první a druhá žena závodu). To jsem zvládla asi první kolo ze tří, a pak jsem se jen snažila úplně nevytuhnout, udržela jsem to na sedmém místě. 

Kde byly rezervy k tomu, abys bojovala o medailové podium? 

Rezervy vidím ještě skoro všude, nejvíc asi stále v běhu. Ale je fajn vidět posun, který jsem stihla za léto. 

Co říkáš na atmosféru a organizaci tradičního pohárového závodu v Turecku? 

Závod byl fajn. Hodně náhodných Čechů na dovolené nám fandilo, bylo to moc milé. Počasí vyšlo dobře, nebylo moc vedro, hezky sluníčko. Navíc jsme byli super parta Čechů, měli jsme dobrou náladu a navzájem si fandili, jedli spolu večeře, kupovali čokolády, myslím, že jsme si všichni náš turecký výlet užili. 

Předtím jsi byla na dvoutýdenním kempu v italském Livignu. Jak probíhala příprava? 

Pořádně trénuji od té doby, co jsem dokončila vysokou školu v Americe a vrátila se zpátky do Čech - takže asi od letošního června. Do Turecka jsem jela rovnou ze soustředění v italském Livignu, kde jsem byla s Honzou Volárem a Filipem Václavíkem, což mi teda na začátku přišlo trochu jako risk, ale nakonec to vyšlo super. V Livignu jsme skvěle potrénovali, žádní lidé a příjemné počasí, vážně klukům moc děkuju, že mě tahali na kole a umývali kuchyň. 

Oba startovali v mužském závodě. Co říkáš na výkony ostatních Čechů? 

Myslím, že většina byla spokojená. Přeci jen většina závodila celé léto, je konec sezóny, takže je docela náročné ještě podávat top výkony. 

Jak zatím hodnotíš své výsledky v letošní sezoně? 

První závody jsem odjela už v březnu a dubnu, to bylo spíš takové v rámci možností a moc jsem od sebe nečekala. Pak jsem neměla kvůli konci výšky/učení/atd moc času na trénink a zpátky skočila do tréninku až v létě, kde se mi pak povedlo MČR v Táboře, kde jsem vyhrála. Zbytek závodů ani komentovat nepotřebuju. Jsem ráda, že mi Alanye aspoň trochu zlepšila náladu. 

Kolik času a energie dáváš do tréninku? Jak to jde s ostatními povinnostmi dohromady? 

To je dobrá otázka. Přemýšlela jsem o dalším studiu vysoké v ČR, i když jsem jednu dodělala v USA. Začala jsem studium na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale vzhledem k tomu, že i pracuju, tak to úplně skloubit nešlo. Pracovat musím, abych si mohla financovat triatlon, a trénovat musím, abych byla dobrá - tak jsem se musela (i když by mě můj nový obor vážně bavil) vykašlat na školu. Trénuju každý den mezi 3-6 hodin, podle toho, jak těžký je zrovna den.  

Které další starty tě ještě čekají? 

Ještě pravděpodobně pojedu Evropský pohár na Madeiře za týden, a pak, když se dostanu na startovní listinu, bych chtěla jet dva světové poháry v Latinské Americe na začátku listopadu.