Rád bych se letos dostal na Akademické MS, říká Štěpán Krátký, druhý na Poděbradském triatlonu

Na sprinttriatlonu v Poděbradech jsi bral stříbrnou medaili. Byl to tvůj první start na tamějších tratích? Jak se ti závod líbil?  

Závod v Poděbradech se mi velice líbil, celá akce byla perfektně zorganizována v krásném prostředí a vyšlo i teplé a slunečné počasí, které mi na závod sedí. Na start v Poděbradech jsem se postavil poprvé a určitě nebudu chybět další roky.  

Závod v Poděbradech je takový „otvírák“ triatlonové sezony. Závodníci tam jezdí otestovat kvalitu formy po zimní přípravě. Co ty? 

Na tento závod jsem se nijak zvlášť nepřipravoval, de facto pro mne to byl přípravný závod, jelikož 11. června mě čeká první Český pohár olympijského triatlonu v Plzni, který je zároveň MČR pro mojí kategorii K23, akademickým mistrovstvím a zároveň se vítěz nominuje na Akademické mistrovství světa v Nyonu. Proto jsem zvolil triatlon v Poděbradech jako skvělý trénink, který zapadl do plánu.  

Jaký jsi měl plán a cíl do závodu? 

Do každého závodu vstupuji s jediným cílem vyhrát. Přestal jsem sledovat startovní listiny a snažím se soustředit jen, abych podal co nejlepší výkon. Téměř na všech závodech mě doprovází rodiče a prarodiče, když mají ze závodu radost oni, tak já po té taky. 

Jak ti sedla úvodní disciplína? 

Závod se pro mě odehrával dobře už od začátku. Celkem v klidu jsem vyplaval v první skupině na 4.místě. 

Co cyklistika? 

I přes spíše nepovedené depo jsem naskakoval na kolo na druhém místě za mým kamarádem a parťákem Vojtou Sommerem, kterého jsem po pár kilometrech předjel. Cyklistická část byla se zakázanou jízdou v háku, proto jsem se snažil jet již od začátku naplno, abych roztrhal první skupinu a ztížil situaci dobrým cyklistům ve druhé skupině. Když jsem se ohlédl, zůstal za mnou jen Jaroslav Brynda, který mě po chvíli předjel, ale až na obrátku jsem ho držel v kontaktu. V tuto chvíli jsem ještě vůbec nepřemýšlel nad během, jak moc budovat náskok na kole. Po obrátce se otočil vítr proti nám a pro mě na klasické silničce bez aero helmy to začala být veliká nevýhoda a Jarda mi začal postupně odjíždět. Vzhledem k větrnému počasí v Poděbradech rozhodla o medailích především cyklistika. Do druhého depa jsem přijel s minutovou ztrátou a minutovým náskokem na skupinu za mnou. 

Zkusil jsi ještě na běžecké části zaútočit na Jardu Bryndu, nebo sis hlídal druhé místo? 

První běžecký okruh jsem se snažil dotáhnout na první místo, ale stáhl jsem jen pár vteřin. V druhém kole jsem se už jen snažil pohlídat druhé místo a užit si atmosféru závodu.  

Představil by ses čtenářům coby triatlonista? Jak dlouho se věnuješ tomuto sportu? Z jakých sportů jsi vyšel? Jak vypadá tvůj současný trénink? 

Triatlonu se věnuji letos pátým rokem, ale už odmala jsem v pohybu. Začínal jsem jako fotbalista, ale s fotbalisty jsem si příliš nerozuměl a spíše mě to po vzoru otce táhlo k běhu a cyklistice. Proto jsem se rozhodl studovat čtyřleté sportovní gymnázium Přípotoční se specializací na triatlon. Byly to úžasné čtyři roky pod vedením pana trenéra Jiřího Trnky, kde jsem se vše naučil a nebýt jeho, tak dnes tento rozhovor nejspíš nepíšu. Nyní studuji na České zemědělské univerzitě obor Vodní Hospodářství, času mám dost, ale energie mi občas trochu chybí. Díky rodičům se mohu triatlonu věnovat naplno a týdně trávím tréninkem 20-30 hodin. Nyní mám trenérské zabezpečení díky Lence Fanturové a plavecký dohled nade mnou mají trenérky ze Slavie Praha. Týdně mám 5 běžeckých tréninků, z toho dva hodně intenzivní a ve zbylém času jezdím na kole. 

Na jakých závodech tě letos uvidíme? 

Letos bych se chtěl zúčastnit několika závodů Evropského poháru a zároveň mám v plánu závody více méně všechny závody Českého poháru v olympijském triatlonu.