Ani pády na kole a průtrž mračen nepřekazily Simoně stříbro na IM Malaysia
Jaké dojmy si odvážíš z týdenního pobytu
v exotické Malajsii, který jsi korunovala stříbrem na Ironmanu?
Z Malajsie (myšleno celkově z celé dovolené) jsme
se vrátili oba s Pepou nadšení. Tento závod jsme chtěli absolvovat už loni.
Bohužel nám to nějak nevyšlo a jeli jsme ho tedy až letos. Od celého výletu
jsme očekávali především pěkné zážitky, které daná lokalita a osazenstvo
výpravy slibovalo. Závod už měl být spíše takovou třešničkou na dortu.
Samozřejmě jsme na něj trénovali a chtěli zde podat maximum, na druhou stranu
nám ale bylo jasné, že místní klimatické podmínky budou náročné, takže jsme jej
brali dost s rezervou. Já osobně jsem měla strach také z časového posunu.
Pojďme k samotnému závodu. Na svém FB
jsi popisovala, že se ti honily hlavou myšlenky na DNF, nakonec jsi z toho
vykřesala skvělé druhé místo. Jak to bylo?
V plavecké části jsem nezachytla skupinku holek,
které jsem se mohla určitě nějakou dobu udržet, takže jsem absolvovala celé
plavání sama. Šlo se mi ale dobře a s časem 1:05 jsem (na plavání bez neoprenu)
spokojená. Kolo se mi jelo již od úvodu dobře, cítila jsem sílu v nohách.
Bohužel mi tento dobrý pocit narušil pád z kola asi po 30 minutách jízdy. Pád mě
trochu rozhodil (a také wattmetr, který pak ukazoval naprosté nesmysly) a
chvíli trvalo, než jsem se zase dostala do tempa. Pak už se mi jelo opět dobře
a snažila jsem se cyklistiku maximálně užívat. Trať nebyla nudná, a tak
kilometry dobře ubíhaly. Během cyklistiky jsme zažili pěknou průtrž mračen, pak
bylo chvíli jak v prádelně a po nějaké době vykouklo sluníčko. Na konci
cyklistiky mě překvapil další pád. Na běh jsem šla dost otrávená. Ten byl kvůli
vedru opravdu náročný a základem bylo se pořádně chladit. Tempo jsem zvolila
dosti konzervativní, a to se mi vyplatilo. Postupně jsem
předbíhala své soupeřky (na druhé místo jsem se dostala až cca 2 km před
cílem), což mi samozřejmě dodávalo motivaci. Cílovou rovinku jsem si opravdu
vychutnala.
Co bylo příčinou těch dvou pádů na kole?
První
pád se odehrál při předjíždění dvou půlkařů při menším sjezdu, kdy jsem najela
na kluzkou bílou čáru. Druhý byl těsně před depem, kdy přede mnou nezvládl
manévr slézání z kola závodník a já už jsem neměla na výběr než letět přes něj.
Co mi pomohlo překonat bolest? Motivace dokončit závod a původní plán, zde
prodat zde svoji letošní formu.
Byl prostor a nálada na oslavy tohoto
úspěchu?
Ani jsme moc neslavili. Nějak nebyl čas. Hned po
doběhu do cíle jsem šla na dopingovou kontrolu, která opět zabrala několik hodin,
pak jsme chvíli pokecali s Pepou, Pepou Svobodou, Helčou atd. a večer jsem šla
předávat finisherské medaile do cíle.
Letos jsi vynechala oblíbenou „půlku“ na
Sardinii a zvolila jsi tento klimaticky obtížný Ironman…
Jak jsem psala výše. Závod jsme plánovali již dva
roky na doporučení Pepy Svobody, který si tuto destinaci chválí. Aklimatizace
proběhla až s podivem lehce. Na časový posun jsme si docela zvykli a na vedro a
nádherné prostředí také.
Máš za sebou další triatlonovou sezonu mezi
profesionálkami. Jak ji hodnotíš?
Ráda bych na závěr poděkovala všem, kteří nám fandí a sledují naše bláznění. Děkuji všem, kdo mi pomáhají s připravou (trenér Michal Urbánek, plavecká výpomoc Ondra Kelbl, Honza Kubeš, podpora na všech frontách Pepa a rodiče, kteří ochotně hlídaji). Velké dík patří také sponzorům, kteří mě podporují: Aquasphere, Endura, Mizuno, Sanace Trumf s.r.o., Progress Sportswear, Coffeesport, Q10, Enzymax, Roobar, Sanomed, Oční studio Aleš Žejdl, USU Software, Rocktechnik triatlon team.