Potřeboval jsem nový impuls, říká Tomáš Bednář o letošních startech v zahraničí

30.10.2015 -
V dlouhém triatlonu je jméno Tomáše Bednáře spojeno s mnoha tuzemskými úspěchy i působením v české reprezentaci. Před nedávnem se rozhodl ukončit kariéru Ironmana, narodil se mu synek a začal pracovat na plný úvazek. Na triatlon ale nijak nezanevřel, letos stihl objezdit mnoho půlek i kratších distancí. Více v rozhovoru

Tvým posledním letošním závodem byl halfironman v chorvatské Poreči, kde jsi doběhl na 15. místě. Jak hodnotíš tento závod?

V Chorvatsku se mi závodilo dobře, tratě a prostředí znám z loňského roku. Moc se mi tam líbí a tratě mi sedí. 15. místo zas tak velký úspěch není, ale na mě je to celkem dobrý. Konkurence v závodě je silná a já jsem rád, že jsem trochu potrápil českou dlouhotraťařskou špičku, která na závodě startovala. Závěrečný souboj s Lukášem Krpcem neměl chybu, i když se smutným koncem pro mě.

Předtím jsi bojoval na své „tradiční“ Elbě. Jaké to bylo tam?

Na Elbě jsem byl už pošesté, 5x jsem jel plnou verzi (Ironman), takže půlka byla pro mě jako procházka růžovým sadem. Celkově jsem obsadil 10 místo, což je pro mě maximální úspěch. Tamní tratě jsou těžké a mě moc nesedí. Do kopců jsem těžkej a z kopců dolů se zase bojím, takže výsledek považuji za maximum možného.


Na domácích závodech jsme tě letos vůbec neviděli, dával jsi přednost zahraničním akcím…Co bylo důvodem?

Absolvoval jsem hodně závodů v Rakousku, Německu, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku, Izraeli. Na OH distancích se zakázanou jízdou v háku jsem se většinou pohyboval kolem 10 místa, což byl můj cíl. Na více není, ať už z důvodů zdravotních či rodinných. Sezonu hodnotím jako povedenou. Do roku 2010 jsem výhradně závodil u nás, potřeboval jsem nějakou změnu, nový impuls a taky mě nebavilo na závodech, kde jsem byl v popředí, končit v hloubi startovního pole, takže to znamenalo buď s triatlonem skončit, nebo si najít nové závody. Zatím jsem si vybral druhou variantu. Je to něco, jako když si vysloužilý hokejista nebo fotbalista najde ještě na konec kariéry angažmá v nižších zahraničních ligách. Tak si připadám a baví mě to.

Bydlíte v Jihlavě, pracuješ na plný úvazek a máš čtyřletého synka. Kolik času dáváš tréninku a přípravě?

Jelikož jsem s dlouhým triatlonem skončil a připravuji se pouze na kratší závody, tak toho času na trénink nemusím mít moc. Trénovat chodím brzo ráno a pak odpoledne a k večeru. Normálně stíhám i tři fáze denně. Kloubím to docela dobře, i když partnerka má na to asi jiný názor.

Blíží se ti čtyřicítka. Jak jsi na tom zdravotně?

Měl jsem chronický zánět levé achilovky, který už se operovat nedá ani na klinice, kde se podrobil zákroku Filip Ospalý. V pravém koleni mám nějaké odumřelé vazy, takže mi bylo doporučeno s během skončit, nebo se tomu věnovat pouze turisticky. Tak jsem si vybral kratší distance, abych to tolik nezatěžoval. Zatím vše vcelku drží i díky výživě pro závodní koně, kterou na klouby aplikuji. Občas kulhám, ale běžet se s tím zatím dá. Uvidím na jak dlouho...


Cestování a závodění v zahraničí s sebou nese i nemalé finanční výdaje. Jak to řešíš? Máš nějak sponzory?

Za ty roky, co závodím venku, jsem se s pořadateli závodů spřátelil. Já něco nabízím jim, oni něco nabídnou za oplátku mě. Jsme přáteli a spolupracujeme spolu. Obě strany jsou spokojené. Daří se mi i vyjednávat různé slevy závodníkům, kteří cestují se mnou. I pro ně většinou závody v zahraničí vyjdou levněji, než závody u nás. Moje náklady na závodění jsou 0. Kdyby tomu bylo jinak, nikam bych nesměl. Mzdy na Vysočině nejsou žádné terno a tak jsem rád, že dokážu utáhnout tříčlennou rodinu se psem v paneláku a můžeme normálně fungovat, ale na žádné vyskakování to rozhodně není!

Za dob naší společné práce v běžecké speciálce Triexpert jsi trénoval několik svých svěřenců, kteří začínali s triatlonem. Věnuješ se této činnosti i v současné době?

Ano, věnuji. Moje skupina je malá, ale funguje. Kdo poctivě trénoval, výsledky měl, kdo to flákal, byl na tom hůř. Tak to prostě je. Všichni jsou kamarádi a pořád nám to funguje a to je důležitější než výsledky.

V jednom z rozhovorů jsi říkal, že na rozdíl od mnoha triatlonistů, pro tebe není IM Hawaii životním snem, ale na stejnou úroveň stavíš i další závody. Sledoval jsi letošní havajský šampionát v televizi?

Sledoval jsem jen plavání a začátek kola. Pak jsem se šel věnovat sobotním partnerským povinnostem. Byl jsem v úzkém kontaktu s Honzou Steinbauerem a po závodě jsem si volal s Honzou Vodehnalem. Výsledky jsem si prostudoval až po svém ranním tréninku, ale to už jsem měl vše v emailu od Honzy. Všichni Češi, co se na závod dostali, jsou dobří, ale samozřejmě, že největší radost mi udělaly holky. Pro příští rok budu držet palce Tomášovi Mikovi, aby se do profi kategorie dostal a já zase mohl sledovat závod od začátku do konce.

Jaké máš další plány?

Letos už jen koncert skupiny Škwor a Harlej + zápasy hokejové Dukly Jihlava a fotbalistů FC Vysočina. V lednu mě čeká Israman half. Bude to moje čtvrtá zima v řadě v Izraeli.


 

Hodnocení:
Přečteno 942x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
19.2.24Dříve stačilo do tepla jen jezdit a dnes by tam triatlonista pomalu měl bydlet celou zimu, říká Pavel Wohl
6.2.24Mistrovství světa Ironman 70.3 pro rok 2025 míří do Marbelly ve Španělsku
27.1.24Triatlonová komunita není aktuálně úplně kompaktní, rád bych naše prostředí více spojil, říká Petr Soukup
21.1.24Skvělé, že někteří profíci dají nahlédnout, jak trénují, říká Roman Procházka
10.1.24Luxusní kola si své zákazníky vždy najdou, říká mechanik Michal Kohoutek.
21.12.23Mým snem je účast na největším sportovním svátku světa, říká Tereza Zimovjanová
17.12.23Já zastávám názor, že Havaj je Havaj, říká Petr Lukosz
5.12.23Příští sezona bude poslední. Těším se na premiéru IM Hradec Králové, říká Tomáš Bednář
27.11.23Snažíme se kvalifikovat na olympiádu v Paříži 2024, říká Daniel Noah
17.11.23Příští rok se zaměřím na půlky, říká Jan Volár