Byl to nejtěžší maraton v životě, říká Petra Krejčová, vítězka Age group na IM Hawaii

14.10.2015 -
Není tomu tak dávno, co Petra ležela po těžkém pádu z kola na nemocničním lůžku. Z pomyslného dna se odrazila ke skoku na vrchol. O víkendu opanovala svojí věkovou kategorii a v čase 10:05 triumfovala na světovém šampionátu na havajském Ironmanu. Přečtěte si její bezprostřední dojmy v exkluzivním rozhovoru den po závodě.

Jak se cítíš druhý den po tvém životním závodě? Je únava hodně velká?

Cítím se dobře, je mi fajn a vůbec mi ještě nedošlo, že jsem vyhrála MS..Nejsem vůbec unavená, spíš naopak, cítím se skvěle.

Stihla ses aklimatizovat před závodem na specificky tropické podmínky, které na havajských ostrovech panují?

Aklimatizace se povedla. Jela jsem na Havaj už 25.9., abych měla 2 týdny čas na aklimatizaci. První den po příletu na Havaj jsem byla úplně hotová, nevěděla jsem, co mi je a říkala jsem si, co tam dělám, že to nezvládnu, ale den po dni se to lepšilo a nakonec to dopadlo dobře..

V předzávodním rozhovoru jsi říkala, že se cítíš velmi dobře připravená. Byla jsi před startem nervózní? Jak se ti spalo?

Před každým závodem je důležité se dobře vyspat dva dny před, takže to dodržuji a den před závodem se budím a jsem nervózní. Před MS jsem šla spát ve 22h a budila jsem se každou hodinu a ráno ve 4h zvonil budík, ale cítila jsem se ok a vyspalá. Věřila jsem si a byla jsem úplně v pohodě.


Co se dělo ráno před startem?

Před startem to bylo pro mne něco nového, na MS Ironman jsem byla poprvé na Havaji a tak jsem koukala, jak a co a kde. Jako před každým závodem strávím hodně času ve frontě před WC.. Tady byla mega fronta . Zkontrolovala jsem rychle kolo v depu, nechala se popsat, namazat proti sluníčku a pak jsem šla na start. Koukala jsem na start mužů a říkala si, že je to síla, prostě krásná atmosféra, spoustu lidí, fanoušků, závodníků - jedním slovem nádherný pocit.

Byla ve vodě velká mela dostat se na pozici, aby se ti dobře plavalo?

Náš start byl ok. Šla jsem vlevo dopředu, dlouho jsem se mlátily s holkami a pak jsem doplavaly chlapíky a to bylo ještě horší. Nevěděla jsem kudy kam, aby to bylo nejrychlejší. Vlny byly malé a docela jsem si tam taky zvykla. Krásný byl východ slunce při startu. Plavání se mi docela povedlo a první depo asi taky.

Pojďme na cyklistickou část. Jak se ti jelo? V průběhu dopoledne začal foukat nepříjemný boční vítr, který na dlouhých rovinách komplikoval plynulost jízdy. Měla jsi někde větší krizi?

Na cyklistiku jsem vyjížděla s respektem, ale hned po vyjetí jsem cítila, že mi to jede, že nohy jsou super, takže cyklistika byla krásná. Krize přišla trošku na konci kola a pak na začátku běhu. Ale zvládla jsem to.

Maraton jsi dala za 3:34, což je v „havajském pekle“ velmi kvalitní ženský výkon. Jak se běželo?

Na běh jsem trochu pošetřila v závěru cyklistiky. Na běhu jsem si říkala, že první půlmaraton je to strašně těžké, protože mi přišlo hrozné vedro. Úplně jsem se vařila a bolelo mě břicho, snažila jsem se hodně pít, ale když jsem se napila, tak jsem dostala křeče do břicha asi z toho přehřátí. Myslím, že kdo to nezažil, nebo aspoň tam nebyl a neviděl to, tak mi neuvěří. Byl to pro mě nejtěžší maratón v životě a chvilkami jsem si říkala, že to asi nezvládnu. Viděla jsem lidi chodit, jak mají křeče a další komplikace. Ale všichni byli plní odhodlání to dokončit a tak jsem si řekla, že taky musím. Vůbec jsem nevěděla, na jaké jsem pozici, chtěla jsem jen dokončit a dostat co nejdříve do cíle. Obrátka u letiště byla strašně daleko, vůbec mi to neutíkalo. Ale druhý půlmaraton jsem se začala cítit lépe a věděla jsem, že už to dám. Potkávala jsem se s kluky od nás na obrátkách a všichni byli odhodlaní to dát. Potkávala jsem Kristínu Lapinovou, kamarádku a reprezentantku SR a ta na mě křičela, že má také žaludeční problémy, ale věděla jsem, že to všichni dáme.


Co říkáš na atmosféru podél trati běhu?

Divácká kulisa byla nejlepší, prostě jsem byla jako ve snu, běžela jsem do cíle a myslela jsem si, že je to jen sen, bylo to krásné. V cíli jsem přesně nevěděla, jaká jsem, ale myslela jsem si, že je to super. Pak přišel pán, že musím na doping. Tam jsem byla dlouho.

Podělíš se o své dojmy z cílového koberce? Prolétla ti hlavou vzpomínka na zranění a dlouhou dobu náročné rekonvalescence po tvém pádu z kola?

Při doběhu na koberec jsem myslela na svojí rodinu a všechny, co mi pomáhají, abych mohla dělat Ironmana. Na rodiče, kamarády a na všechny lidičky, o kterých vím, že mi fandí a pomáhají. Jsem jim nesmírně vděčná a bez nich bych nikdy nevyhrála.

Tvůj výkon se asi nedá hodnotit jinak, než v superlativech. Je to tak? 

Svůj výkon hodnotím tak, že to byl nejtěžší závod a zároveň nejkrásnější. Vůbec to ještě nechápu a nevěřím tomu. Jsem moc spokojená a šťastná.

V závodě byla skoro dvacítka českých Age group závodníků. Potkávali jste se? Co říkáš na jejich výkony?

Všichni Češi jeli super, v těch podmínkách, co jsou na Havaji. Je mi líto, že Honza Steinbauer i Tomáš Ekl měli defekt, ale příště budou snad mít víc štěstí, takový je sport. Všem moc gratuluji.

Mezi muži kraloval Frodeno, stejně si počínala i Daniela Ryf v ženském poli. Co říkáš na celkové výsledky závodu?

Celkové výsledky jsou krásné, špička světového Ironmana a na Havaji obzvláště je to hodně o formě a jsem moc ráda, že Sebastian byl do top 10 na 8. místě, protože mu moc fandím a je strašně těžké obhajovat vítězství než vyhrát poprvé.


Co tě čeká dál? Jaké máš plány? 

Teď mám v plánu odpočinkové období do konce října. Mám spoustu práce a povinností a chci být co nejvíce s rodinou. A od listopadu se začnu pomalu připravovat na příští sezónu. Začnu přípravným obdobím - objem, objem a zase objem. Příští rok bych chtěla zase závodit..

Komu bys chtěla na tomto místě poděkovat?

Největší díky patří samozřejmě rodině, mému manželovi Kájovi a synům Kubovi a Matějovi. Jsou to moji kluci, kteří mě chápou a podporují. Pak děkuji rodičům, že mě naučili makat a mám talent. Poslední roky jsem hodně trénovala s parťákem a kámošem Honzou Hronem, který mi také hodně pomáhá. A nejvíc mi poslední rok pomáhá, jak na tréninku tak marketingově Radek Kokoř, kterému bych také chtěla moc poděkovat. Dále děkuji sponzorům Budvar, Město České Budějovice, Trek, Cyklo Jiřička, level sport koncept, Birk, Atex, Mizuno, Cyklo znojmo, Penzion pod Kaštany a fitka kde jsem pracovala a pracuji a můžu trénovat, Viva Fitness a Fitness14 v Českých Budějovicích. Všem, co mi pomáhají a fandí moc děkuji!


 

 

Hodnocení:
Přečteno 1628x
RUBRIKY ČLÁNKŮ
AKTUÁLNÍ ČLÁNKY
17.6.24Generálku na MS v Nice ukořistila Charles, Besperát fantasticky druhá
9.6.24T100 - Napínavý souboj generací a dominance Knibb
28.5.24Český triatlon míří do Paříže! Petra Kuříková uspěla v náročné kvalifikaci
21.5.24Evropské triatlonové eposy: Lanzarote a Šamorín
28.4.24IRONMAN Texas ovládli Hermandez a Matthews, Jana Richtrová ovládla AG
26.4.24Výsledkový servis
17.4.24Youri Keulen a Ashleigh Gentle ovládli triatlon Singapore T100
7.4.24Drama a kontroverze na IRONMAN 70.3 Oceanside 2024: Vítězství Sanderse a Knibb a sporné diskvalifikace.
28.3.24Olympijský šermíř Beran ocenil železnou ženu z Havaje. Stala se sportovcem roku Prahy 14
20.3.24Ironman nedávno aktualizoval svá pravidla, přinášející několik významných změn.