Vítězství nebylo vůbec zadarmo, říká Dáša Svěráková, vítězka Pilmana
Jak velká je únava druhý den po Pilmanovi?
Únava je celkem velká, což už jsem cítila včera po závodě, že vítězství nebylo vůbec zadarmo.
V jaké fázi závodu jsi uvěřila, že vyhraješ?
Asi při průběhu do třetího kola běhu, kdy už jsem věděla, že náskok je opravdu velký a stačí "pouze doběhnout."
Jak se závod vyvíjel? Jaké bylo plavání v devatenáctistupňové vodě Pilské nádrže?
Plavalo se mi celkem dobře. Sice mi uplavala skupinka a já po obeplavání druhé bójky plavala osamoceně, ale neměla jsem nějaké špatné pocity, až ve druhém kole mi začala být již trochu zima.
V cyklistické části se jely tři třicetikilometrové okruhy a jako bikerce ti určitě vyhovoval spíš zvlněný profil s jednou „stojkou“ v polovině kola..Jak se ti jelo?
V depu jsem slyšela něco o čtvrtém místě a s touto informací jsem i odjížděla na kole, kde jsem si všimla pouze jedné holčiny a stále vyhlížela ty tři další a ony nikde. Při průjezdu do třetího kola jsem se zeptala maminky Andrejky Dermekové, která mi řekla, že jsem první a já s trochou úlevy mohla trochu polevit a odjet třetí kolo volněji.
Do lesního půlmaratonu jsi šla se čtyřmi minutami před druhou Andrejkou Dermekovou. Jak ti sedla běžecká část?
Běh jsem vůbec netušila, jak půjde. Stále jsem měla strach z lepších běžkyň, že mě doběhnou. V prvním kole jsem potkala Andreu Dermekovou, která běžela moc pěkně, ale ve druhém kole jsem již žádnou soupeřku při otočkách neviděla a ve třetím mi již bylo hlášeno, že stačí doběhnout, náskok je velký. Pilmanská trať mi vyhovuje, není to rovina a kopeček i delší seběh narušuje stereotyp běhu, což mi pomáhá.
Šla jsi do závodu s tím, že by to mohlo vyjít až takto skvěle?
O vítězství jsem zabojovat chtěla.
Organizátoři letos přišli s několika inovacemi a hodně udělal i nový sportovní areál kolem přehrady. Co říkáš na zázemí, organizaci, atmosféru závodu?
Tento závod mám moc ráda, žádný problém jsem nikde neviděla, vše mi připadalo v pořádku a nově vybudované zázemí nemělo chybu.
Jak si tohoto triumfu ceníš?
Na startu chyběly Eva Nováková a Jana Candrová, zraněná Petra Krejčová a Lenka Králová, takže vím, že mé největší soupeřky chyběly a tudíž nemám srovnání, jak by výsledek dopadl s nimi, ale i přesto si myslím, že se mnou holky musí počítat..
Často závodíš na horských kolech a Xterra podnicích. Baví tě víc terén nebo silnice?
Určitě mě baví víc terén, jezdím poslední dva roky převážně bajkové závody (maratony a etapové závody) a na triatlon si pouze odskakuji a vybírám spíše ty profilově těžší, které mě víc baví.
Jak zatím hodnotíš svou letošní sezonu? Doma ti visí pár cenných kovů..
Letošní rok je opět rok žní, i když to z jara vůbec nevypadalo. S kluky z adventure race jsem si odvezla bronz z ME v Turecku a vítězství ze Slovinska, S Renatou Karkoškovou jsme vyhrály šesti denní polský bajkový etapový závod dvojic Sudety MTBchallenge a sama pak třídenní etapový slovenský závod Horal, no a třešničkou na dortu bylo 2. místo na MS v ITU Cross triatlonu minulou sobotu a 1.místo včera na Pilmanovi. Takže velká spokojenost..
Prozradíš čtenářům své tréninkové recepty?
Tréninku jsem se věnovala přes zimu a z jara (děkuji moc Honzovi Kovalovskému, který si mě vzal do parády), kdy jsem se letos vrátila k běhu a k plavání, pak odjela na soustředění do Španělska s cyklisty právě najet nějaké kilometry, ale po návratu mě bohužel potkaly zdravotní problémy. Plány se úplně změnily a já nastolila řád užívání si závodů o víkendu a přes týden úplné tréninkové volno. Jelikož přes pracovní týden jsem maximálně vytížená od rána až do večera, tak je to asi ta nejlepší varianta a evidentně mi i vyhovuje.
Co další závodní plány?
Měla jsem v plánu příští víkend Tatramana, ale cítím se již unaveně, tak plán ještě přehodnotím a spíš se budu snažit připravit se na adventure race v Číně, kam jedeme s klukama začátkem září, abych jim aspoň trochu stíhala a byla posilou a ne přítěží. A pak se uvidí.
Čeho bys ve sportu ještě ráda dosáhla?
Můj sportovní sen je být zdravá a užívat si závodění a být při tom s fajn lidičkama.