Jet na osobák mi dodávalo sílu a motivaci, říká Honza Jakubíček, stříbrný ze Slovakmana

Jak ses cítil v den závodu? Bylo vše vyladěné tak, jak sis přál?

V den závodu jsem popravdě ani moc nestihl přemýšlet o tom, jak se cítím. Poslední týden jsem měl  docela nabitý a tak se to vše nějak vleklo, že jsem si hodně věcí, co mívám na závod připravené, chystal ještě od pěti hodin ráno. A místo předzávodní pohody jsem měl trošku stres, na co jsem ještě zapomněl. Ale nakonec mi kupodivu ani nic nechybělo.

Byl tento závod vrcholem tvé letošní sezony, na který ses speciálně připravoval?

To ani ne. Hlavně jsem si chtěl užít závod v Klagenfurtu, ale ani to nebyl můj vrchol, že bych to na něj nějak speciálně ladil. Letos by se spíš dalo říct, že jdu od závodu k závodu. Přes podzim, zimu a jaro jsem toho totiž kvůli zdravotním potížím (nebo to možná byla jen maskovaná lenost) moc nenatrénoval. Tak z toho se pak těžko ladí nějaký vrchol formy, když není co vylaďovat.

Z vody jsi vylézal na druhé pozici za Honzou Hradeckým v čase 49:33. Jak se ti plavalo?

Rozplaval jsem si to na pohodu a to mi vydrželo až do konce, nijak jsem to nehnal. Naštěstí se mi podařilo uplavat balíku už před první bojkou, tak jsem se vyhnul strkanicím, které občas těžko snáším. 

Cyklistickou část jsi absolvoval jako třetí nejrychlejší za 4:45. Jak se ti jelo? Byla nějaká krize? Co vedro, které se během dne stupňovalo?

Na kole jsem to rozjel v rozumném tempu. Letos jsem pořídil na triatlonovou kozu Quarq, tak se mi daří nepřepálit začátek a rozjet si to  v potřebném tempu. Ve druhém kole mě pak dojela dvojice Michal Urbánek a Lukáš Slatinský, se kterými se mi podařilo uviset další 4 okruhy. To bylo ale na hraně mých možností a jel jsem zhruba o 20-50 wattů víc, než jsem chtěl. Z toho jsem měl velké obavy, že mi dojde, ale kupodivu jsem vydržel až do konce a na poslední okruh jsem dokonce šel do čela skupinky. Každopádně to, že jsem jel s klukama, mi hodně pomohlo. I díky tomu jsem si udělal skvělý osobák na kole o  zhruba 13 minut. 

Stopky tvého maratonského času se v cíli zastavily na číslech 3:15, což v součtu dalo 8:52:47. S jakou strategií jsi vybíhal na závěrečnou porci běžeckých kilometrů?

Na běhu jsem tušil, že to nebude tak jednoduché. Přeci jen jsem toho letos moc nenaběhal. Od loňského Slovakmana jsem měl jen čtyři běhy delší než 20 km a to se muselo projevit. První půlku běhu jsem proto šel na pohodu zhruba okolo 1:32. V druhé  půlce už mi hrozně ztuhly nohy a také jsem se začínal vařit, jako všichni na trati. Celkový čas běhu byl pro mě spíš lehce podprůměrný. Ke konci běhu mě už nic nehnalo rychle dopředu, takže jsem rád i za takový čas. 

Druhé místo na republikovém mistrovství je parádní počin. Jaký máš tedy celkový dojem z předvedeného výkonu?  

Závodilo se kupodivu dobře. Hlavně to, že jsem se pořád pohyboval na špici závodu a jel na osobák, mi dodávalo další sílu a motivaci. Neboli "když to jde, tak to jde".

Potýkal ses během závodu s výraznější krizí?

Žádná zásadní krize naštěstí ne, jen trochu přehřátí na běhu a křeče v břiše, ale nic velkého. Bylo to skoro ideální.

V jaké fázi závodu jsi začal tušit, že by to mohlo „cinknout“? Dalo se útočit i na skalp fenomenálního Vabrouška a „sebrat“ mu mnohaletou sérii vítězství v řadě?

Už ke konci kola jsem tušil, že pokud se na běhu nic nepokazí, tak to na bednu bude. Okolo mně ale bylo pár dobrých běžců, takže jisté nebylo nic. Na to, že bych porazil Petra, jsem moc nemyslel. Samozřejmě to člověku hlavou prolétne, ale asi by musel mít nějakou větší krizi a já bych na běhu nesměl v druhé půlce vytuhnout. Na to, aby se mu něco takového přihodilo, je ale Petr hodně zkušený a samozřejmě bych mu nic takového nepřál.

Tvůj tréninkový svěřenec Honza Oppolzer tady vloni bral stříbro, stejně jako letos ty. Letos mu to vyšlo „jen“ na nepopulární čtvrté místo, těsně za medailovým podiem. Co bys řekl k jeho výkonu?

Honza dal loni excelentní závod. V těch podmínkách, co tam tehdy byly, to bylo neskutečné. Prostě mu to výborně sedlo. Letos se trošku potrápil na běhu a po vydařeném plavání dal svojí normu na kole. V závěrečném běhu už ho myslím trošku opouštěla motivace. Přesto zabojoval a dotáhl to na výborné 4. místo. Když si to vezmete, tak na to že nemá triatlonovou kozu (všichni ostatní v první desítce jsem je měli) a s problémy na běhu z toho byl čas těsně nad 9. hodin tak věřím, že příště nám zase natrhne pr...el.

Jak se ti líbila atmosféra závodu v Piešťanech a okolí?

Zázemí i organizace závodu byly bezvadné. Diváků bylo tak, jak už to v našich zemích bývá zvykem, takže doprovod a náhodní kolemjdoucí. Kulisu notně podporoval svým doslova dechberoucím komentářem Vlado Baron, takže při průběhu depem bylo i veselo.

Teď tě ještě určitě bolí celé tělo a nemáš ani pomyšlení na další závodění. Ale přeci jen se zeptám, které závody ještě letos absolvuješ?

Uvidím, jak se budu po závodě cítit, ale rád bych ještě letos dal závod, který mám rád, což je Pilman. A na základě mého umístění na Slovakmanu jsem dostal nabídku jet na ME v dlouhém triatlonu v Almere. Jen doufám, že tam budu moct jet. Mám v tom termínu domluvený běžecký kemp na Vysočině, kde dělám trenéra a nevím, jestli se  mi to podaří nějak vyřešit.