Co tě přivedlo k triatlonu?
V mém rodném městě v Moravských Budějovicích se každoročně koná sprint triatlon. Když mi bylo 18, přítelkyně mě hecla, že bych se mohl závodu zúčastnit, a abych v jejích očích obstál :-), vyrazil jsem jednoho únorového dne v šusťákách a s kolem favorit na trénink, který odstartoval novou éru mého života. Trénoval jsem jako divý a hlavně bezhlavě. Navíc kamarádi nějak nemohli překousnout, že jsem ze dne na den zapíchl slibně se rozjíždějící kariéru vymetače hospod a pařmena  nejvyššího kalibru :-), který občas zvládl i deset piv za večer :-). Dnes si říkám, že jsem z toho vlaku vystoupil za pět minut dvanáct a kamarádi stále nevěří té proměně, ale zvykli si, co jim jiného zbylo :-). Mimochodem ta pohádka má i happy end, přítelkyně je jedna a ta samá!

Jak dlouho se věnuješ triatlonu?
V prosinci mi bylo 26 let a triatlon provozuji již 8 let. Dříve jsem se žádnému sportu nevěnoval. Jen normálně běhal po ulici, kolo používal jako přibližovadlo za holkami. Nic výjimečného. Vynikal jsem v tělocviku vytrvalostí, ale jinak jsem byl podprůměrný.  

Vloni jsi uspěl na středních tratích v Classic Cupu, dokonce jsi obsadil v absolutním pořadí druhé místo za Karlem Zadákem, co se skrývá za tímto úspěchem?
Zřejmě, že trénink neflákám, někdy ho beru až moc vážně a zúročila se veškerá dosavadní dřina a úsilí vložené do tréninku. Navíc jsem před dvěma lety upřednostnil střední tratě před krátkými a na nich jsem se doslova našel. Ale je tam více faktorů, začal jsem spolupracovat s Honzou Kovalovským, dokončil školu, takže bylo více času na trénink. Ale je to také o tom chtít a jít za svým snem a nebát se něco obětovat.
Hodně rád vzpomínám na svůj první závod na středních tratích v Mělicích v roce 2008. Měl jsem 14 dní před státnicemi na ČVUT a za sebou šílený rok, kdy jsem stíhal práci na poloviční úvazek, školu, řešil bydlení v Praze, psal diplomku, nezanedbával trénink ani přítelkyni, prostě žil na plný plyn a trať v Mělicích zvládl časem 4:20.

Jak zvládáš denně trénink a svou práci?
Při osmihodinové pracovní době stíhám týdně kolem 15 hodin tréninku. Někdy více, někdy méně. Občas je to náročné, služebních cest přibývá, pracovní zodpovědnost také, ale nestěžuju si. Člověk nesmí být líný ráno brzy vstát, skočit do bazénu, tam si šlehnou svou denní dávku endorfinu, která bohužel během práce vyprchá, a proto je nutné po práci znovu si šlehnout trénink a doplnit hladinu endorfinů :-) Je nutné umět skvěle organizovat svůj čas a tělu dopřát kvalitní stravu.  Občas ale tělo vypoví službu a to pak jen čtyři dny spím a spím jak Šípková Růženka. Ovšem abych nezapomněl na to nejdůležitější. Když chcete takhle blbnout :-) musíte mít pochopení u svého partnera. Bez toho to nejde. Jen pro názornost vloni jsem odtrénoval 720km ve vodě, na kole zvládl  9500 km a uběhl 1750 km a to bez tolerance mé přítelkyně rozhodně nejde, a proto bych jí chtěl touto cestou poděkovat.

Máš nějaký triatlonový vzor?
Je jich rozhodně více. Bezesporu obdivuji Filipa Ospalého za jeho profesorský přístup, Petra Vabrouška za nezničitelný organizmus, ale i Toma Langhammera, jak vše zvládá - rodina, trénink, klub, organizátor, práce, vše na výbornou. Obdivuji i Vencu Franckeho a Zbyňka Pospíchala, tím jak se triatlonem baví, a jak vše berou s rezervou. A koneckonců i žijící legendu Mildu Bayera. Na svůj věk závodí prvotřídně, prožívá své i cizí úspěchy a líbí se mi, že o sebe pečuje jako teenager. Navoněný, vyparáděný a vždy dobře naladěný, tak by měl vypadat každý důchodce a hned by bylo v Česku lépe :-) 

Jaké máš v plánu závody v nadcházející sezóně?
Opět budu preferovat střední tratě a velmi se těším na Krušnomana, Czechmana a také na MČR na středních tratích, které se uskuteční na Slovensku. Rád bych okusil i premiérově závody v zahraničí. Brousím si zuby na rakouského Eisenmana, ale vrchol sezóny mě čeká 25.9.2010, kdy plánuji účast na svém prvním Ironmanu. Zvolil jsem si obtížného Elbamana. Ale nebude to jen ledajaká premiéra. Týden před závodem plánujeme s přítelkyní svatbu a Ironman na ostrově Elba bude součástí svatební cesty. To je trochu vodvaz, já vím, ale triatlonem žije i přítelkyně, která je mojí největší oporou a doprovází mě na každém závodě a tento netradiční nápad jen tak ze srandy navrhla a on se kupodivu chytil… :-)

Co pro tebe znamená triatlon?
Možná to zní jako fráze, ale v současnosti je to již životní styl. Jsem jím úplně pohlcen a užívám si toto období života na plný plyn. Je to únik od všech problémů a neskutečně mi to čistí hlavu. Tato láska jen tak nezrezaví :-) Dost mě mrzí, když se mladí a nadějní sportovci vykašlou na závodění a veškerou obětavost trenérů a rodičů hodí přes palubu a na startu je již nikdo neuvidí. Ale možná je to v tom, že k triatlonu nemají až takový vztah. Neznají tu skutečnou radost, kterou člověk prožije, když si ze studentských brigád našetří na karbonový rám, a když si musí vše vybojovat a vydřít sám.

Již několik let píšeš pro server etriatlon.cz, chtěl bys něco o této práci sdělit svým čtenářům?
Především bych chtěl poděkovat za návštěvnost a za přízeň. Když jsem začal přispívat ještě na server swim3run.cz ani v duchu mě nenapadlo, že se jednou z toho vyklube nejnavštěvovanější triatlonové médium. Chtěl bych se omluvit, za občasný překlep či pravopisnou chybku. Rozhovor, popřípadě článek, obvykle připravuji pozdě večer, někdy ve spěchu, a i když se člověk snaží sebevíc, chybu přehlédne a pošle do světa. Dále bych rád uvedl na pravou míru, že jsem redaktor amatér. Psaní pro etriatlon.cz beru jako srdeční záležitost a zálibu, která mě naplňuje a věnuji se ji ve svém volném čase. Články píšu hlavně pro Vás ne pro sebe. Pokud máte nějaké náměty či tipy na rozhovory určitě se nebojte napsat. Jsem rád za jakoukoliv odezvu, ale i konstruktivní kritiku.  

Co bys chtěl popřát všem závoďákům do roku 2010?
Především zdravá kolena, ramena, odolné šlachy a svaly!!! Přál bych si, aby každý závodník se snažil povznést triatlon výše a hlavně aby se jednou docílilo toho, že všichni triatlonový nadšenci společně potáhnou za jeden provaz!!!

Závěrem bych se tě chtěla zeptat, je pro tebe triatlon stále zábava nebo přerůstá v něco více?
Je složité odpovědět na tuto otázku. V prvé řadě Vás trénink a závody musí naplňovat a bavit. Měli byste mít radost po každém závodě, ať již se zadaří či nikoliv. Užívat si to! Snažím si toto uvědomovat. Na druhou stranu, když člověk tréninku tolik obětuje a výkonnost narůstá, je na místě mít ambice a k tréninku a závodům se nebát přistupovat zodpovědně.


Krása rakouských Alp


Doksyman 2009


Grafiman 2009




bez "zimní" práce nejsou "letní" koláče :-)


s přítelkyní...