Na super výsledek v dlouhém triatlonu stále ještě čekám, říká Marek Svoboda
Jak se daří v přípravě na letošní sezonu?
„Letošní sezónu jsem zahájil přípravou až v lednu. Minulý rok jsem závodil až do konce listopadu a byl jsem docela unavenej. Jak na těle, tak na duchu. Těšil jsem se na odpočinek a taky si ho patřičně užil v kruhu rodiny. Hory a lyže jsme si užili v Itálii a už během volna jsem chtěl něco dělat do tréninku, ale ani hlava ani tělo nechtěly pokračovat. Bylo toho vloni prostě dost. Věděl jsem, že návrat bude náročný a musel jsem se hodně “kousat”, abych zvládl tréninky dokončovat. V odpočinku jsem měl i podporu trenéra Petra Valeše, jenž mě opět musel zklidňovat, abych nespěchal. Musím přiznat, že se mi volno líbilo a rád jsem jeho slova poslechl.“
Čerstvě máš za sebou tradiční tri kemp na Kanárech s Etriatlon Teamem. Jaké to bylo? V čem to bylo jiné než předchozí roky?
„První kemp jsem si naplánoval na leden a únor vždy na týden na Lanzarote s kamarády z Etriatlon týmu, kde mám od dob příprav a pokusů zdolat IM Lanzarote výbornou zkušenost z resortem Relaxia Lanzaplaya a jejich zázemí pro sportovce, i když převážná většina ubytovaných hostů jsou důchodci z Německa. Jakmile jste v tréninkové skupině a v teple, kde jen trénujete, jíte výborný jídlo a spíte, tak to vás baví a jde to samo..Kemp je kemp a klidně trpíte tréninkové dávky, protože máte kolem sebe super lidi, kteří to sdílí s vámi. Každý je nově motivovaný, má chuť do tréninku a do života. Předáváte si nové zkušenosti a hýří to vás okolo vtipem. To prostředí miluju.“
Co si odnášíš z loňské sezony?
„Loňská sezona byla jak na houpačce. Nejprve se velmi slibně vyvíjela příprava směrem ke kvalifikaci na Havaj v Klagenfurtu, ale v květnu jsem po pádu z kola při tréninku ve vysoké rychlosti šel přes řídítka a zlomil si žebra. Všechno jsem věnoval rekonvalescenci, abych odjel Klagen a tam čekal, jak dlouho vydržím. No vydržel jsem sice do konce, ale v cíli a pár dní po závodě jsem se necítil dobře. Slot na Havaj nepřijal, co bych tam taky dělal, že ano. Rozdělování slotů bylo pro mně až dojemné. Při své první účasti na Ironmanu v roce 2016 jsem bral slot z 11.místa. Teď, kdy jsem slot nevzal, tak slot získal závodník taky z 11. místa, který se z něho radoval i s celým svým týmem. Měl jsem radost, že ho mohl získat zrovna on. Já bych byl na Havaji jenom namalovanej a do počtu. Na výlet na Havaj nemusím. Já tam chci závodit.“
Na co ses koncentroval?
„Rozhodl jsem se připravit na kvalifikaci na IM Cozumel, ale až na letošní rok s cílem udělat v Mexiku dobrý výsledek. Dobrým výsledkem pro mě byla bedna a tomu jsem podřizoval vše. Mám skvělou rodinu sportovců a absolutně nesportovní, ale milující manželku, která mě podporuje v mých, pro ni bláznivých činnostech.“
Jak to jelo v Mexiku?
„Na Cozumelu šlapalo všechno skvěle. Plavání je tam kratší a voda pěkně “nese”. Ven jsem lezl na 7. místě a během kola šel na průběžné 2. místo. Pravděpodobně jsem na kole v tom větru necítil to vedro a na běhu od 6. km začal zažívat nepoznané až do 16.km, kdy jsem zabalil. Při chůzi jsem kličkoval, točil se mi svět a bylo mi špatně. Věděl jsem, že je konec nadějím. Mrzelo mě to ale až za týden, kdy jsem pookřál, znáte to.
Ovšem nejsilnější zážitek jsem prožil na IM 70.3 Zell am See, kdy jsem urval 1. místo v AG 45-49. Užil jsem si vyhlášení jako nikdy a v euforii přijal slot na WCH IM 70.3 na Novém Zélandu. Na super výsledek v dlouhém IM stále ještě čekám..“
A tvé plány do letošní sezony?
„V letošním roce mám v plánu půlku v Grazu, týden na to Czechman (po několika letech) a 5.7. IM Klagenfurt.“