Proč se vydává chlapík jako ty přes půlku světa na závody do malého městečka v České republice?
Letos budu poprvé závodit v Česku a jsem šťastný, že můžu vyzkoušet novou trať. A k tomu mému věku, pomatuji si doby, kdy jsem si myslel, že v šedesáti je člověk starý, a asi to tehdy tak bylo. Z osobní zkušenosti i z toho, co jsem vyčetl, jsem ale došel k názoru, že tajemstvím dlouhověkosti je cvičit. Vždycky jsem byl dost aktivní, ale nějaký řád jsem tomu začal dávat až před asi patnácti lety. Prostě jsem se cítil líp, když jsem trénoval. Většinou jsem jezdil na kole skoro do poloviny Pikes Peak v Coloradu. Ten výšlap začíná v 1900 metrech nad mořem a na dvanácti kilometrech vystoupáš do 3100 metrů. To mě dostalo do formy a pak jsem se teprve pustil do technických singletracků, které miluji. Být srostlý s kolem ti nejen dává možnost jezdit těžké úseky, ale taky užívat si tu krásu, kterou příroda nabízí.

Kdy jsi začal s triatlonem?

V roce 2006 jsem zkusil svůj první silniční sprint triatlon. Můj syn se přihlásil a já jsem si asi týden před závodem uvědomil, že budu radši závodit taky než mu fandit. V té době už jsem běhal a jezdil na kole, ale v mládí jsem také závodně plaval. Zaplatil jsem si pár tréninků ve vodě s trenérem, zúčastnil se závodu a vyhrál svoji kategorii. Bylo to strašně fajn, tak jsem si další rok dal na začátek dva silniční triatlony a potom se vrhnul na Xterru. Byla to největší zábava, jakou jsem kdy zažil, a tak jsem se rozhodl jezdit tyhle závody co nejvíc to jde.

Můžeš se nám v krátkosti víc představit?
Můj otec byl voják a když jsem byl malý, žili jsme na Azorech, pomatuji si i cestování po Oceánii i Evropě. Později jsem se naučil i trochu portugalsky, ale moje máma žila hodně ve španělské komunitě, takže jsem pobral i něco ze španělštiny, to bylo v době, kdy už jsem chodil do školy v Coloradu na úpatí Pikes Peak v Rocky Mountains. Dvakrát jsem se přesunul do Jižní Ameriky do Rio de Janeira a žil jsem zde vlastně dva roky. Většinu času jsem pracoval jako počítačový programátor, ale mám taky licenci instalatéra, taky jsem pracoval v leteckém průmyslu nebo jsem stavěl domy. Teď jsem v důchodu, rozvedený a mám čtyři dospělé děti. Uvědomil jsem si, že nebudu mladý navždy, takže jsem prodal letadlo, přesunul se do Evropy a koupil obytné auto. Objet celou evropskou Xterra tour mi dává příležitost poznat evropskou kulturu, dělat při tom něco, co miluji, s lidmi, kteří jsou naprosto bezvadní.

Loni jsi vyhrál mistrovství světa na Havaji ve své věkové kategorii ve vynikajícím čase 3:33:27, jen hodinu pomalejším než co zajel vítěz závodu mezi profesionály Michael Weiss. Myslíš na to, že musíš jako mistr světa vyhrát letos každý závod?
Nemůžu říct, že nemám rád vyhrávání, ale můj hlavní cíl je dobře si zazávodit a předvést to nejlepší, co ve mně je. Jeden můj kamarád z Colorada taky letos přijede do Čech. Je mu jen 61, ale je o hodně lepší závodník než já a očekávám, že vyhraje kategorii 60+. Jsem tomu rád, protože jsem ho přivedl k horským kolům a Xteřře já a je skvělé, když žák překoná učitele.

Jak dlouho se v Česku zdržíš?
Ještě jsem tady nebyl. Doufám, že bude čas užít několik dní před a několik po závodě u vás a třeba si zajezdit na kole s místními. Nejsem velký fanoušek turistických atrakcí, daleko raději se seznámím s místními lidmi, dělám to, co je baví a snažím se užít si atmosféru míst, kde jsem. Nesmíme ale dorazit pozdě na závod do Německa, který je týden po prachatické Xteřře.

Máš nějakou radu nebo motivaci pro mladší lidi, proč by měli zkusit tak těžký závod jako Xterra?
Prostě to zkuste, X neznamená jenom extrém, není ani trochu trapné, když chvilku jdete, nebo poponesete kolo, všichni to dělají, já i profesionálové. Závody jsou jen tak těžké, jak chcete vy. I moje pětašedesátiletá kamarádka zvládá Xterru. Je na trati trošku déle a často dobíhá celá od bahna, občas i od krve, ale vždycky s obrovským úsměvem na tváři. Navíc, když objedete pár závodů, začnete potkávat ty samé lidi a stanete se přáteli. Polovina celé zábavy je potkávání se s přáteli před a po závodě. Třikrát jsem závodil i s Lancem Armstrongem a bylo mi strašně líto, že on tohle nepochopil a prošvihnul to.

Jaké jsou tvé plány pro letošní rok? Co je hlavní cíl?
Pokusím se objet celou Xterra European tour, možná vypustím jen Švýcarsko, protože mi termín koliduje s dvěma závody v Coloradu (jeden z nich je silniční triatlon, který končí v 4300 m.n.m.). Taky budu muset objet několik silničních triatlonů, abych se připravil na ITU mistrovství světa amatérů v silničním triatlonu, které se koná v říjnu na Novém Zélandu, a samozřejmě bych rád startoval na MS Xterra na Hawaii. Rád bych se také zúčastnil několika cyklistických závodů, prostě si chci vyzkoušet vše, co nabízí tento svět. Bylo by taky fajn najít partičku, která by tohle celé chtěla sdílet se mnou. Letos jsem si naplánoval moc závodů, aby zbyl čas na ideální trénink, chci spíš prozkoumávat Evropu a užívat si a u toho být fit a připravený zase na další sezónu.

Děkuji za odpovědi, jsem strašně rád, že budeme mít na startu takhle skvělého závodníka!
Už se k Vám těším, nejsem skvělý závodník, jen chlapík, který má dost času na to závodit. Michael Orendorff, můj 61letý kamarád, je mnohem lepší závodník. Nezapomeňte ho taky vyzpovídat. Je americký triatlonista roku mezi veterány, i přes nějaké zdravotní problémy, kterými si loni musel projít. 

Rozhovor vedl Michal Piloušek junior