Jan Řehula, 8.místo

Pred odletem ze Seoulu jsem uspesne absolvoval 27.7. DMZ Halfironmana (1.misto a 19min.pred domaci legendou Park Byeon Hoonem). To mi dodalo viru ve vlastni sily a schopnosti.

Nasledujici den jsem skocil do letadla a letel smer Praha.V Cechach jsem se snazil co nejvice si uzit deti i rodinu a stihl s nima i zaraftovat na Vltave.Hodne jsem toho najel mezi Plzni ,
Prahou a Lipnem, ale tentokrat narozdil od minuleho roku autem a ne na kole... Psychicky jsem byl pred startem uplne v pohode.

Plavani bylo slusne, na kole jsem se citil vyborne na 30km jsem si dojel Henninga s Bockelem, pak mi vsak nevyhovoval styl stridaveho tempa skupinky, ktera se na cele vykristalizovala kolem 50-teho km.

Od steho km jsem jiz setril sily na zaverecny beh. Do 20km se mi slo hladce zato v posledni desitce uz zacaly bolet nohy a zpomalil jsem z 16km/h na 14km/h. Telo slapalo dobre a i vyzivu jsem mel celkem slusne vychytanou. (Preventivne si davam pred zavodem i na kole zivocisne uhli a od te doby nemam se zaludkem problemy.)

S vykonem jsem byl za danych podminek (nedosatku casu na odpocinek pred zavodem) spokojen. Rasmus Henning bezel famozne , je pro me inspiraci.

Do MS v Pertu bych rad ukrojil 4-5minut na behu a vylepsil vyladeni pred zavodem. Myslim, ze se tam pojede rychlejsi a vyrovnanejsi tempo cyklistiky a to by mi melo spolu s plavanim ve slane vode vyhovovat.

archív

Lucie Zelenková, 6.místo

Spokojena s výkonem nejsem. Pred zavodem jsem verila v umisteni na stupni vitezu. Plavani
bylo v pohode, ale na kole jsem se hodne trapila, nemohla jsem vubec najit zadny rytmus a chybela mi sila. A misto toho, abych si naskok z plavani udrzela, zacala jsem se propadat a trapila se s kazdym dalsim ujetym kilometrem.

Nejvetsi chut jsem mela kolo zahodit akorat tak do prikopu, ale i kdyz se mi nedarilo podle predstav, porad jsem se snazila dokoncit co nejlepe to v dany den slo. Nejvic me to mrzi, protoze zavod byl doma a letosni sezona mi do tehle chvile vychazela.

Tomáš Bednář, 25.místo

Od prvního tempa ve vodě až po poslední krok v běhu jsem se trápil, tak jako na každém závodě v letošní sezoně. Jsem rád, že se mi alespoň podařilo dokončit.

Petr Vabroušek, 18.místo

Spokojen s výkonem jsem byl relativně na plavecké části a v úvodu cyklistiky. Na plavání jsem ztratil na čelo necelých 6 minut, což zhruba odpovídá u 4km mým aktuálním možnostem. Bohužel nikdo z lidí, které jsem na kole dojel nebyl schopen pracovat na tempu.

Sólo jízdou jsem ztrátu na čelo udržel jen prvních 60km, ve druhé polovině cyklistiky už jsem tempu čelní skupiny nestačil a zcela vyčerpán dorazil se ztrátou zhruba 10 minut do druhého depa. Díky 11 obrátkám na cyklistice jsem měl možnost vidět, jak se jelo vepředu (za občasné přítomnosti a trvalého nezájmu rozhodčích) a to mi na psychické pohodě nepřidalo. Na běh jsem vyrazil psychicky i fyzicky vyčerpaný natolik, že na výsledek v jednotlivcích už nebyla šance a tak jsem se snažil alespoň dokončit pro výsledek v týmech.

Co se týká výsledku, je to letos určitě největší propadák, ale na těchto tratích, navíc s kolektivním pojetím cyklistiky, jsem asi zázraky čekat nemohl. Po 8mi víceméně vydařených závodech jsem si doufám vybral slabší chvilku a zase bude líp...

Rudolf Cogan, 24.místo

S výkonem jsem spokojený na 95 %. Můj oddílový kolega Petr Soukup však podal mimořádný, soustředěný, inertní (jel podle sebe) a suverenní výkon; vyhrál dvacet čtyřky, i mne porazil.

A co já - na startu super zážitek, být v řadě s takovými borci; následně na mne vynikající plavání. Na kole pomalý defekt, stále jsem lavíroval zda měnit - připadal jsem si jako letec RAF, když se vracel z Německa v rozstříleném Spitfiru, ale skály doverské jsem přelétl, a do depa jsem dojel.

Běh uvadlý, holt jsem ho v posledním období trochu obětoval ve prospěch plavání a kola. Zabezpeční prostřednictvím Kristýny a Lukáše bezpečně první místo v Evropě. Taky naše skupina fandů byla nejlepší.

Jana Candrová, 11.místo

Vzhledem k vysoké kvalitě soupeřek, jsem s výsledkem celkem spokojena. Mrzí mě jen malá ztráta na umístění v první desítce. V plavání jsem se chtěla udržet alespoň s nějakou skupinkou žen. To se rozplynulo hned u první bójky, kdy jsem neodhadla proud řeky a vznikla dvou metrová mezera, která se postupně zvětšovala. Nakonec byla ztráta po plavání 5 minut na 3členou skupinku žen.

Na kole jsem se snažila, co nejvíce smazat náskok asi pěti soupeřek přede mnou. Kolo mi na rozdíl od Lucky  jelo skvěle, takže jsem se 6. nejrychlejším kolem dostala na 9. pozici.

V závěrečném běhu jsem to rozběhla celkem rozumně. Bohužel okolo 20. km přišla krize. Zřejmě se projevil závod IM v Lake Placid, který jsem absolovala 13 dní před ME. Ani energie v podobě gelů nepomáhala. Nakonec jsem nedokázala zachytit cca 3km před cílem, nástup švédky Omme, kterou jsem po kole předbíhala.  Tím na mě zbylo už jenom 11.místo, což bylo ten den mé maximum.