Obdivuhodný návrat do reprezentačního dresu!
A kde vidí ten největší klíč k tomuto skvělému comebacku do reprezentace v 35 letech? „Návrat přisuzuji dobré přípravě na kvalifikační závod na Lipně a velké toleranci své manželky k mému sportování, za což si ji nesmírně vážím.“
Ovšem nenechte se mýlit, už není profesionální sportovec, spíše vynikající hobík, jehož tělo čerpá z tréninkového drilu, které absolvovalo v minulosti.
Čistě profi kariéru si užíval v letech 2003-2004, před tím učil na zkrácený úvazek a dlouhému triatlonu dával vše. Zaznamenal skvělá umístění. Může se pochlubit 5. místem na ME v Dánsku v dlouhém triatlonu nebo 4.místem na MS. Kdo jiný má podobné úspěchy?
Jeho výkony však zabrzdily vleklé problémy s achilovou šlachou. Když přijde řeč na toto téma, je slyšet hořkost v hlase. Celý rok achilovka tahala a bolest ne a ne odeznít. Po konzultaci s Martinem Krňávkem se rozhodl v Ivačicích pro operaci. Zatímco Krňoš vyběhl již po dvou týdnech po zákroku, Jan Vodehnal si nezaběhal další rok.
„Doktor mě vyháněl běhat do parku, ale nešlo to, bolelo to. Nyní je vše již v pořádku a můžu konstatovat, že se zákrok podařil, ale po operaci to tělu nejspíše nějak nesedlo,“ přemýšlí s odstupem času.
Prozrazuje, že s návratem do reprezentačního výběru před sezónou plánoval. „Konkurence na dlouhých tratích v České republice není až tak vysoká při možnosti postavit pět závodníků na start ME. Doufám, že jsem tímto nikoho ze závodníků neurazil, jelikož respektuji výkony všech, kteří se postaví na start a dokončí tento dlouhý závod.“
Ambice jsou pro něj nalinkovány následovně. Prodat kvalitní výkon, jelikož tamní francouzské tratě z loňska dobře zná. „Při mistrovství Francie jsem zde obsadil 8.příčku, což považuji za solidní výkon a můj nejlepší výsledek ze všech startů na závodech ve Francii, které se vyznačuji vysokou kvalitou. Tratě mi doufám tedy budou vyhovovat, ale konkrétní umístění po mě nechtějte.“
A jaký je jeho recept na sportovní dlouhověkost. „Hlavně zdraví, ale jinak to je otázka pro Mildu Bayera či Petra Polanského, kteří jsou opravdu služebně starší. Pánové mi doufám prominou troufalost od mladíka. Ale myslím, že je vcelku jednoduché. Stále mě to prostě baví.“
Přes zimu toho moc nenatrénoval. Čtyřikrát do týdne chodil běhat 10-15 km, plavání zařazoval taktéž 3-4 týdně, ale podle jeho slov to bylo pouze dvoukilometrové koupání, nemohl se zmáčknout do nějakého tempa. Co se týče kola jezdil pravidelně do práce ráno 25 km tam a odpoledne zpět.
Nyní již trénuje dvacet hodin týdně. Tréninky se velmi liší převažuje však vytrvalostní charakter. Ale pryč jsou doby, kdy běhal 16 km v tempu 3:30/km nebo kilometrové úseky pod 3 minuty. Podle jeho slov chybí tréninku systematičnost, ale přesto dokáže závodit s těmi nejlepšími závodníky u nás a z kvalitních tréninků před x lety dokáže tělo stále těžit.
Když byl profík, cítil se hodně svázaný, býval nervózní před závody. Nyní si je doslova užívá. Však aby ne. Chodí normálně do práce od 9 do 17 hodin, pomáhá v rodině a do toho studuje optickou školu v Praze.
Na ME nemůže nic ztratit, do závodu půjde uvolněný a může dosáhnout skvělého výsledku. Uvidíme čím nás Jan Vodehnal ještě překvapí?
archív