Nakonec přichází běh. Běh je v triatlonu disciplínou pravdy. Tělo, již řádně znavené předchozími disciplínami, plaváním a cyklistikou, dostává další porci námahy. Při běhu se dá hodně ztratit a hodně získat, běh ukáže, jak závodník dokázal hospodařit se silami při plavání a cyklistice. Běh se dá ale i krásně užít.

V Kytlicích měří běžecká trať 7 km rozložených do dvou 3,5 kilometrových okruhů, při nichž závodíte nebo se kocháte. Pravda, 1,5 km dlouhé táhlé stoupání může být pro někoho po sesednutí z kola „nárazem do zdi“. Trasa ale vede po příjemné asfaltové silničce lesem a stoupání střídají seběhy, v nichž si odpočinete. Zážitkem se běh stane poté, co se trasa začne vracet zpět ke koupališti. Lesní cestu střídají polní a luční cestičky. Trasa je místy dostatečně široká pro tandemový běh, při němž se dá i slůvko se spoluběžcem prohodit, místy uzoučká tak, že pro předběhnutí pomalejšího běžce je třeba zařadit vyšší rychlostní stupeň. Po letním dešti prokazujete šikovnost přeskakováním louží a kořenů stromů, v závěru čeká lávka přes potok, po níž je třeba prokázat obratnost při překonávání spadlého smrku. Proběhnete kolem malebného koupališťátka, které dýchá atmosférou Vančurova Rozmarného léta. „Tento způsob léta zdá se mi poněkud podivný,“ řeknete si spolu s klasikem, když vám na čelo sem tam zabubnují kapky deště. To už jste téměř v cíli, do něhož vás přivede cesta stoupající mezi břízami vzhůru od koupaliště. Po celou dobu dýcháte lesní vzduch, takže pokud závod vezmete rozumně, může se stát příjemnou terapií.

Pokud organizátoři přijdou příští rok se slibovanými novinkami, jimiž by mohlo být použití čipů a start ve vlnách podle kategorií, posune se úroveň závodu o další stupínek výše.

Petr Kostovič

foto ze závodu
pořadatel