a) Ovlivnění objemu krve a nárůst hodnot krevního tlaku

Účinek steroidů vede k zadržení vody iontů sodíku a chloru v organismu jedince. Následná zvýšená koncentrace sodíku v plasmě ovlivňuje nárůst osmotického krevního tlaku, neboť tyto ionty nemohou difundovat do buněk a zůstávají v mimobuněčné tekutině. Stoupající srdeční výdej a hodnoty krevního tlaku pak nadměrně zatěžují srdeční sval. Současně vyšší koncentrace sodíku může iniciovat další stažení cév a tak potencovat nárůst hodnot krevního tlaku.Někteří autoři popisují, že toto zvýšení je závislé pouze na specifických druzích anabolik. Spolupůsobícím faktorem může být i vliv steroidů na tvorbu červených krvinek.

b) Poškození srdce

Studie účinků anabolických steroidů na stavbu a funkci svaloviny komor srdce provedená u zvířat ukazuje i na možný rizikový vztah anabolik s poruchami její stavby a funkce. U lidí jsou tato zjištění publikována izolovaně, kdy popisují časté případy poruch srdečního rytmu i vznik závažné kardiomyopatie /onemocnění s přestavbou srdeční svaloviny s její následnou slabostí a poruchou rytmu /.

c) Poruchy metabolismu tuků

Anabolické androgenní steroidy výrazně ovlivňují hladinu složek tuku v plasmě. Jejich příjem vede ke vzestupu hodnot triglyceridů a cholesterolu v krvi. Tyto změny jsou způsobeny účinkem anabolických steroidů na klíčové enzymy jater ( např. lipoproteinovou lipázu ), které souvisejí s metabolismem lipoproteinů. Následkem poté může být zvýšené riziko vzniku onemocnění cévního systému. Je publikována zejména celá řada dobře dokumentovaných případů infarktu srdeční svaloviny u zjevně zdravých sportovců mladších 40ti let, kteří užívali anabolika pro zvýšení své výkonnosti.

d) Poruchy srážlivosti krve

Vzrůstající riziko vzniku onemocnění cév srdeční svaloviny a mozku u sportovců přijímajících anabolika vedlo řadu lékařů k úvaze, že steroidy mohou tento stav potencovat i svým působením na rostoucí shlukování krevních destiček. Některé studie tento předpoklad potvrdily, jiné ukazují statisticky nevýznamné změny zvýšení shlukování i aktivit koagulačních faktorů.

Poškození jater a sleziny

Játra jsou konečnou stanicí steroidů. Jejich metabolické aktivity zde stimulují změny jaterních buněk ( porucha je spojena většinou s užitím anabolik ústy ) či dokonce vedou k tvorbě nádorových útvarů. Ty ač jsou nezhoubné, mnohdy ohrožují sportovce na životě, neboť byly popsány případy prasknutí s vnitřním krvácením a následnou smrtí postiženého.

Jednou z forem poškození jater v důsledku užívání anabolických steroidů je i vznik onemocnění označovaného jako peliosis hepatis.Jedná se o onemocnění s tvorbou krevních cyst v jaterní a slezinné tkáni, které mohou prasknout a mít závažné následky.

a) Změny sekundárních pohlavních charakteristik a poruchy reprodukčního systému

b) Neplodnost

Především centrální nervový systém na úrovni osy hypothalamus-hypofýza řídí tvorbu a výdej pohlavních hormonů ve varlatech a vaječnících. Totéž platí i pro tvorbu pohlavních buněk, spermií u mužů a vajíček u žen. Příjem anabolických steroidů způsobuje útlum vyplavování hormonů stimulujících činnost pohlavních žláz, následovaný poklesem testosteronu. Vědci popsali u zkoumaných jedinců výrazné snížení počtu všech spermií a u některých dokonce spermie chyběly. Došlo tak poruše jejich plodnosti. Některé výsledky naznačují, že tyto změny mohou být i nevratné. Důsledkem snížené vlastní produkce testosteronu je i následné vznikající atrofie ( regresivní zmenšení normálně vyvinutého orgánu ) varlat.

c) Genotoxické riziko

Po dlouhodobém příjmu steroidů byla zjištěna zvýšená frekvence chromozomových zlomů deoxyribonukleové kyseliny ( DNA ). Toto poškození genetického materiálu by mohlo signalizovat zvýšené riziko vzniku nádorového onemocnění u uživače i případů vrozených vad u jeho potomků.

d) Porucha libida

Anabolické steroidy působí nepříznivě i na celkový sexuální život mužů a žen, kdy mohou ovlivnit jejich libido. Při podání menších dávek se zpravidla pozoruje posun k hypersexuálnímu chování, vysoké dávky a dlouhodobý příjem působí opačně, i když zjištěné projevy jsou značně individuální.

e) Gynekomastie u mužů

V literatuře byla dokumentována, zejména u kulturistů, celá řada případů gynekomastie ( zvětšení mléčné žlázy u mužů ) s různým průběhem choroby, někdy končící až nezbytným operačním řešením. Důvodem jsou změny organismu po příjmu anabolických steroidů, ovlivněné enzymatickými pochody v játrech, s následnou vyšší hladinou estradiolu, hormonu, který je zodpovědným za zvětšení mléčné žlázy.

Zvětšení bývá někdy doprovázeno též nadměrnou citlivostí a bolestivostí prsních bradavek a v extrémních případech i výtokem mléčné tekutiny. Po vysazení steroidů zpravidla dochází k ústupu bolesti a citlivosti, ale vazivový základ prsní tkáně u řady jedinců zůstává zvětšen a musí být řešen operačně.

f) Virilizační účinky

U chlapců ( zejména v období dospívání ) se první známky virilizace manifestují zvětšením penisu a zvýšenou četností erekce. Dochází současně k předčasnému rozvoji sekundárních pohlavních charakteristik s urychlením lícního a tělesného ochlupení, s prohloubením hlasu v důsledku zesílení hlasivkových vazů, se zvýšením produkce kožních mazových žláz, která často vede ke vzniku akné a dalších chorob kůže. Závažným důsledkem v užívání steroidů v pubertě a adolescenci může být též předčasná osifikace chrupavek růstových plotének dlouhých kostí s ukončením růstu jedince.

U dospělých mužů jsou příznaky příjmu anabolických androgenních steroidů podobné, s dále možnými projevy priapismu ( přetrvávající, bolestivá a abnormální erekce penisu ) a s vypadáváním a ústupem vlasů. Narůstající bolest  a nucení k močení mohou být způsobeny velice častým benigním zvětšením prostaty, které bývá po vysazení steroidů reverzibilní. Bohužel však byly u několika sportovců již popsány i případy zhoubného onemocnění prostaty.

Známkami virilizace u žen jsou zejména mastná kůže, akné, zhrubnutí  a prohloubení hlasu a zvýšené lícní a tělesné ochlupení. Značně nepříjemně působí též poruchy menstruačního cyklu. V mnoha případech dochází ke zvětšení klitorisu, k vypadávání a zhoršení kvality vlasů a k dalším projevům maskulinizace ( projevy mužských pohlavních znaků u žen ) i s atrofií prsů a přestavbou jejich skeletu na typ s mužskými charakteristikami.

Poškození pohybového systému

Tréninkový cyklus napomáhá svým anabolickým účinkem k rychlému nárůstu svalové hmoty a tím i kontrakční síly. V důsledku  menšího cévního a nervového zásobení, ale dochází k současné disproporci růstu okolních vazivových struktur. Anabolické steroidy svým stimulačním účinkem na anabolismus bílkovin tento rozpor mezi růstem svalů a rozvojem vazivové tkáně ještě více prohlubují, s následným závažným rizikem poškození svalových úponů.

Současně je pravděpodobné, že anabolika nepříznivě ovlivňují kvalitu stavební složky kolagenu a podporují změny v uspořádání a kontraktilitě kolagenních šlachových vláken i ve zvětšujících se svalových vláknech, kde není současně zajištěná nezbytná tvorba cévního řečiště. Důsledkem jsou možné změny fyzikálních vlastností svalů i pojivové  tkáně ( „crimp angle“ ) se snížením plasticity a s možnou následnou mikrotraumatizací i rizikem přetržení, vzácně též spontánním.

Tyto popsané změny pohybového aparátu jsou jistou dispozicí zvýšené úrazovosti u skupiny sportovců užívajících anabolika. Nelze zde také zapomenout na další rizikový faktor případného poranění, prokázanou narůstající agresivitu sportovců, ovlivňující kvalitu uskutečňované pohybové aktivity.

Změny chování a poruchy psychických funkcí

Přes opakovaně publikované subjektivní pocity příjemců, kteří udávali stavy euforie, vzrůstající sebedůvěry, libida, pocitu energie a „dobrého prožitku“, je zarážející, že výzkumy účinků anabolických steroidů na psychické funkce jedince začaly až v 80tých letech. Ty dokladují dokumentované případy vzrůstající agresivity a násilného chování. Byla popsána řada psychických poruch u užívajících sportovců. Od nespavosti a neklidu k panickému strachu, k období velkolepých nápadů a paranoidních přeludů. K nejrizikovějším patří změny v jednání osob vyúsťující až sebevražedné tendence, případně až v kriminální delikty včetně vražd.

Následné vysazení příjmu steroidů může vést též k depresivním stavům, k pocitům strachu, k touze po dalším užití anabolik a vzácně k sebevraždě jedince ( vlastně případný rozvoj abstinenčního syndromu s touhou i po jiných drogách ). V tomto období někteří autoři dávají vznikající psychické poruchy též do možné souvislosti s poklesem výkonnosti sportovce, ale je jisté, že závislost mezi zneužíváním anabolických steroidů a aspekty chování, osobností sportovce a případným vznikem psychických poruch, musí být podrobena dalšímu intenzivnímu výzkumu.

Nádorová onemocnění

Dlouhodobá  aplikace anabolik může vést ke zvýšenému riziku vzniku nádorového onemocnění. Řadou autorů jsou u jedinců užívajících anabolické  steroidy popsány případy zhoubných změn varlat (seminom ) a ledvin ( Wilmsův tumor ), často končící smrtí jedince. Metabolická aktivita steroidů také stimuluje zvětšení jaterních buněk i s následnou tvorbou nádorů. Ty ač mají povahu nezhoubných útvarů a mají tendenci k vymizení po vysazení příjmu anabolik, mnohdy ohrožují  sportovce na životě, neboť byly popsány případy jejich prasknutí s rozsáhlým vnitřním krvácením .

Bolest a nucení k močení jsou vysvětleny odhaleným nezhoubným, často vratným zvětšením prostaty. Bohužel však byly u několika sportovců, užívačů steroidů, diagnostikovány již i zde případy zhoubného onemocnění.

Porucha regulace glukózy

Byly ojediněle popsány po užívání anabolických steroidů poruchy regulace glukózy v krvi a vzestup inzulínové resistence s možným rozvojem cukrovky / diabetes mellitus /.

Změny  imunitního systému

Během užívání steroidů byl popsán přechodný pokles imunoglobulinů A a G, protilátek zodpovědných za ochranu organismu.

Nepřímé následky zneužití steroidů

a) Rizika při injekční aplikaci

Mnoho autorů uvádí  „větší vhodnost“ užití injekčně aplikovatelných steroidů sportovci, nejen z důvodů  horší v detekovatelnosti, ale zejména pro jejich nižší toxicitu, než je tomu u přípravků podávaných ústy.

Užití nečisté jehly k aplikaci anabolik , ale může vést ke zvýšenému riziku přenosu některých onemocnění ( zejména hepatitidy, virového zánětu jater a AIDS ).

V zahraničí bylo zjištěno velice rizikové chování u sledované skupiny kulturistů s půjčováním jehel pro aplikaci anabolik i s příjmem dalších drog. Při injekční aplikaci současně muže dojít ke tkáňovému či orgánovému poškození, které je způsobeno neodbornou manipulací ( velice častý je případ poškození nervů v oblasti hýždí ).

b) Další nepředvídatelné důsledky užití

Byly dokumentovány poměrně časté případy užití neznámých steroidů koupených na „černém trhu“. U kulturistů k nejrozšířenějšímu patřil veterinární steroid stilboestrol ( užívaný k nárůstu svalové hmoty u drůbeže ), který významně zvyšuje možné riziko vzniku gynekomastie ( zvětšení mléčné žlázy ) mužů.

Neznámá a nepředvídatelná jsou zdravotní rizika příjmu anabolik v kombinaci s dalšími drogami a léky. Byly například popsány závažné toxické účinky na srdeční sval a změny chování u užívačů při současném příjmu steroidů, alkoholu a kokainu, které jsou pravděpodobně ovlivněny aktivitou nově vzniklých neznámých metabolitů.

Užití steroidů bývá v sledních letech některými autory chápán i jako iniciační faktor zvyšující riziko příjmu dalších závažných drog.

UŽÍVÁNÍ DOPINGU STUDENTY

Výzkum, jehož cílem bylo zmapovat užívání steroidů mezi studenty,byl proveden mezi 687 posluchači britských technických vysokých škol. Výzkum zjišťoval množství uživatelů, způsob užívání steroidů a zkoumal okolnosti mající vliv na rozhodnutí steroidy užívat. Na otázky odpovědělo 97% respondentů. Pouze 2,8% z nich užívalo steroidy ( 4,4% mužů a 1,0% žen ), Celých  56% z uživatelů se s steroidy poprvé setkalo ve věku nižším 15 let. Uživatelé byli většinou muži mladší 17ti let, kulturisté, vzpěrači nebo hráči rugby. Výsledek tohoto výzkumu, který byl zaznamenán i v jiných skupinách mladých lidí, naznačuje, že užívání steroidů je ve Velké Británii na vzestupu.

Výzkum prováděný v Kanadě zkoumal souvislosti mezi vztahem k vlastnímu tělu a stravovacími návyky mezi kulturisty ( 43 osob ) na straně jedné a atlety ( 48 osob ) a vyznavači taekwon -do ( 48 osob ) na straně druhé. Bylo zjištěno, že kulturisté byli se svým tělem výrazně méně spokojeni, vykazovali větší sklony k masivní svalové hmotě nebo naopak k vyhublosti, měli větší bulimické tendence,než ostatní dvě skupiny. Navíc se kulturisté odlišovali větším perfekcionismem, nižší sebeúctou a větší tolerancí k užívání steroidů. Za nejzávažnější důvod pro užívání steroidů uváděli snahu o zlepšení vzhledu. Z výsledků vyplynulo, že mužští kulturisté jsou více ohroženi psychologickými důsledky své nespokojenosti s tělem, které jsou shodné s těmi, jež vykazují lidé s poruchami příjmu potravy.

Výzkum mezi středoškolskými studenty, který byl založen na vyplňování dotazníku, se zúčastnilo 466 studentů a 499 studentek  ve státě Massachusetts ( USA ).Na dotazy odpovědělo 82% dotázaných.  Z výsledků vyplynulo, že 2,7% všech středoškolských studentů užívá steroidy. 2,6% tvořili chlapci a 2,8% dívky. Z porovnání postojů uživatelů a neuživatelů vyplynulo, že 47% oproti 43% si myslí, že steroidy napomáhají růstu svalů, 58% oproti 31% si myslí, že díky steroidům jsou svaly silnější, 31% oproti 11% si myslí, že steroidy zlepšují atletický výkon, 23% oproti 13% si myslí, že steroidy zlepšují vzhled, 23% oproti 9% zná někoho, kdo pravidelně steroidy bere, 54% oproti 91% si myslí, že steroidy škodí a 35% oproti 2% je rozhodnuto brát steroidy i nadále.

Lze učinit závěr, že  užívání steroidů se rozšířilo i na střední školy a že část studentů je informována o důsledcích působení steroidů.

Užívání steroidů podle lékařů

Za účelem zjištění jak je užívání rozšířeno, bylo kontaktováno 1290 všeobecných lékařů a pediatrů. Celých 261 lékařů potvrdilo, že za posledních  pět let zaznamenalo 1682 případů zneužívání steroidů. Z tohoto množství celých 62% případů tvořili chlapci ze středních škol, a z nich mělo 26% enormní zájem o sport. Největší poptávka ( 62% ) po steroidech byla kvůli fotbalu a atletice, je však překvapivé, že 36% náctiletých potřebovalo steroidy z psychosociálních důvodů. 34% dotazovaných lékařů nahlásilo 802 možných uživatelů steroidů. Všichni byli chlapci. Pouhých 17% odpovídalo vžité představě o uživateli steroidů: soutěžní kulturista nebo profesionální atlet.

I výzkum prokázal, že užívání steroidů je mnohem rozšířenější než se předpokládalo a není omezeno pouze na profesionální sportovce a stále patří mezi nejužívanější drogy. Z užívání anabolických steroidů se stal celosvětový drogový problém! Pokud sportovec soutěží ve sportovní federaci, která doping zakazuje, je na této federaci, aby tomu zabránila. Věcí státu  pak je zamezit ilegálnímu prodeji léků. Dostaneme se pak do situace, kdy někteří lidé se řídí zákonem a někteří ne. Ti, kteří se neřídí zákonem, mají neoprávněnou výhodu nad těmi, kteří zákon respektují  a chovají se správně.

Vysvětlivky:   „exogenní“ se vztahuje k látce, kterou nemůže tělo produkovat samo

                     „endogenní“ se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat samo

                     „příbuzná látka“  je definována jako látka odvozená modifikací nebo úpravou

                                                chemické struktury jiné látky zatímco se zachovává podobný

                                                farmakologický účinek

                    „mimetikum“ je definováno jako látka s farmakologickým účinkem podobným účinku jiné látky bez ohledu na skutečnost, že má jinou strukturu

                    „analog“ je definován jako látka odvozená modifikací nebo úpravou chemické

                                   struktury jiné látky, zatímco se zachovává podobný farmakologický

                                   účinek

Použité zdroje: Antidoping.cz, Bodybulding.cz, Ronnie.cz, Extc, Kulturistika, WHO 1993,                                              

                         Verroken  ( 1999), Yesalis ( 1992 ), Schuckit ( 1988 ), Pyšný ( 1999 ),Pražák,